Zaměstnanci nejsledovanější televize První kanál a stanice Rossija 1 nezávislému serveru The Moscow Times anonymně popsali, že živé přenosy vedení pro jistotu vysílá s minutovým zpožděním. A je to jen jedno z opatření přijatých v politicky citlivé době, kdy Moskva vede válku proti sousední zemi.
Podle nejmenovaného zdroje zevnitř stanice Rossija 1 mají přístup k živému vysílání a účtům na sociálních sítích nově pouze zaměstnanci, kteří projdou speciální bezpečnostní kontrolou. "Denní porady probíhají každé ráno, ty větší jednou týdně. Vedení nám každý den říká, jak bychom měli určité události pokrýt nebo které události bychom neměli pokrývat vůbec," vysvětlil serveru Moscow Times.
Novináři ruských státních televizí také uvádí, že od začátku války na Ukrajině mohou citovat jenom ruské oficiální zdroje. O invazi musí v linii propagandy hovořit pouze jako o "speciální vojenské operaci".
"Nemůžeme používat ukrajinské zdroje, dokonce ani ty oficiální," podotkl anonymně jeden z novinářů Rossija 1. Vyostřila se i rétorika reportérů - moderátoři i hosté častěji využívají kremelský proválečný slovník.
Televize je přitom v Rusku nejsledovanějším médiem a zpravodajství má plně v rukou režim Vladimira Putina. Ve zprávách i diskusních pořadech moderátoři vykreslují Západ i Kyjev coby nepřátele v těch nejčernějších barvách. Kreml se v tom spoléhá například na moderátorku Olga Skabejevovou, která provází oblíbeným pořadem stanice Rossija 1 s názvem 60 minut. Mezi hlavní tváře propagandy patří také její kolega Vladimir Solovjov, jehož jméno figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Ve vysílání například tvrdil, že USA, Velká Británie a Polsko se chystají zaútočit na Rusko nebo že ukrajinští vojáci střílejí civilisty, aby to svedli na Rusy.
Televize za časů války
Před začátkem invaze mohl divák po většinu dne sledovat na Prvním kanále či stanici Rossija 1 pestrou nabídku zábavných pořadů. Ruskojazyčný server BBC již dříve informoval, že tento obsah už ale vytlačila politika s důrazem na propagandu. Od února hlavně talk show a pořady o údajně nacistické Ukrajině, kterou je potřeba "denacifikovat".
Kvůli nárůstu počtu a délce zpravodajských pořadů potřebují ruské stanice nabírat zaměstnance. Stávajícím tak přibyly směny a přesčasy, řekl pro Moscow Times jeden ze zaměstnanců Prvního kanálu.
Od začátku války se však První kanál a Rossija 1 potýká s odchody desítek novinářů, kteří nesouhlasí s informováním o válce a invazí jako takovou. Vedení stanic se proto z obav z dalšího odlivu zaměstnanců rozhodlo těm stávajícím zvýšit plat, od června má jít podle svědectví zevnitř stanic až o 20 procent.
"Uvažoval jsem, že skončím, ale peníze byly důležité. Vedení nás navíc uklidňovalo a nabádalo, ať myslíme na sebe," vysvětlil jeden ze zaměstnanců Rossiji 1.
Podobně se rozhodla i nejmenovaná novinářka z Prvního kanálu, která si stejně jako ostatní zdroje Moscow Times přála z obav ze své bezpečnosti zůstat v anonymitě. "Kdo bude platit naše půjčky a hypotéky, když svou práci hrdě opustíme?" připustila.
Překročili jsme hranici
Novináři, kteří z Prvního kanálu kvůli nesouhlasu s invazí odešli, se shodují, že atmosféra a vnímání vlastní profese se proměnily po 24. únoru, kdy prezident Vladimir Putin spustil vojenskou agresi proti Ukrajině. Podmínky na pracovišti s odstupem času líčí jako zoufalé a nesnesitelné.
"Uvědomili jsme si, že děláme něco špatně. Překročili jsme hranici," prohlásila Marina Ovsjannikovová, která 14. března v živém vysílání roztáhla plakát, který hlásal, že stanice šíří propagandu, a vyzýval k ukončení války. Novinářce tehdy televize dala výpověď a úřady jí uložily pokutu 30 tisíc rublů (necelých 13 tisíc korun).
S Ovsjannikovovou souhlasí například i její bývalá kolegyně z Prvního kanálu Natalia Peškovová. "Nemůžete nic změnit nebo nemáte dost odvahy a motivace, tak se situaci prostě přizpůsobíte," řekla.
