Letos překročilo bělorusko-litevskou hranici více než čtyři tisíce lidí z Iráku, Egypta a dalších zemí. Pro srovnání: loni to bylo 81 migrantů, kteří chtěli zažádat o azyl v Evropské unii. Vilnius obviňuje běloruský režim, že řízenou migraci používá jako zbraň v odvetě za to, že Litva podporuje běloruskou opozici.
Litevští pohraničníci začali tento týden některé migranty vracet. Většina jich ale zůstává v záchytných centrech, ze kterých nesmějí vycházet. Irácká státní letecká společnost Iraqi Airways provozuje pět letů týdně na lince Bagdád - Minsk, na srpen naplánovala a už prodávala letenky do Minsku z dalších tří iráckých měst: Basry, Erbílu a Sulajmánije.
Několik iráckých cestovních kanceláří nabízí víza, letenky a ubytování v hotelích v Minsku.
Novináři litevské rozhlasové stanice LRT v investigativní reportáži popsali, jak systém funguje. Iráčan, který má zájem o azyl v některé zemi Evropské unie, zaplatí pašerákům od deseti do patnácti tisíc dolarů (zhruba 200 až 300 tisíc korun). Dotyčný přiletí do Minsku s platným běloruským vízem a dodávka ho převeze do hotelu. Čeká na pokoji několik dní, než jej znovu vyzvedne vůz, a v noci s ním jede na hranici. Tam jsou migranti vyloženi s tím, že mají pokračovat dál pěšky a dojdou do Litvy.
Pašeráci jim slibují, že na litevské straně na ně čekají auta a že z Litvy není problém dostat se do Finska, Německa nebo kamkoliv jinam v Evropské unii. Litevská vláda tvrdí, že v některých případech doprovází migranty až na čáru přímo běloruští pohraničníci.
Jeden z Iráčanů, který překročil hranici a nyní se nachází v záchytném centru, rozhlasovým reportérům řekl: "Seděli jsme před letištěm v Minsku, někdo k nám přišel a ptal se, zda jsme z Iráku. Řekli jsme, že ano. Byl to řidič dodávky, který nás naložil a odvezl do hotelu. Tam jsme byli dva nebo tři dny. Čtvrtý den přišli v deset večer, abychom se připravili, že za hodinu vyrážíme."
Litva buduje plot
Velvyslankyně Evropské unie v Bagdádu Martina Huthová ve čtvrtek oznámila, že zástupci irácké vlády jí slíbili pozastavení všech přímých letů z Iráku do Běloruska na deset dní. V červenci v Bagdádu jednal o situaci litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Iráčané slíbili, že nepřipustí pašování lidí, ale poté společnost Iraqi Airways oznámila navýšení letů do Minsku.
"Není vyloučené, že počet zachycených migrantů poroste přes deset tisíc a víc. Víme, že Lukašenko jedná o možnosti udělovat turistická víza Pákistáncům a zavést přímé lety mezi Islámábádem a Minskem. Jedná o tomtéž i s několika vládami v západní a severní Africe. To, čeho jsme nyní svědky, je možná jen začátek," řekl litevský ministr serveru Politico.
Litevci už zahájili na 679 kilometrů dlouhé hranici stavbu plotu s ostnatým drátem. Podobnou bariéru na svých hranicích vybudovalo Maďarsko a Bulharsko. Pomoci s ostrahou přijeli Litevcům i příslušníci společné Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex).
Podle běloruských státních médií litevští pohraničníci při snaze migranty vrátit zpět jednoho Iráčana ubili k smrti. Vilnius to odmítl jako propagandu, nic takového se prý nestalo. "Je to nesmysl, pohádka bratří Grimmů," řekla litevská ministryně vnitra Agnė Bilotaitėová.
Lukašenko v červenci uvedl, že Bělorusko bude bránit nelegální migraci jen do té míry, do jaké je to pro něj výhodné a do jaké míry si to může dovolit.
