Podle nich jde o zatím nejpřímější signál spojující ukrajinské vojenské a bezpečnostní činitele s kontroverzním sabotážním činem, který západní představitelé označili za nebezpečný útok na evropskou energetickou infrastrukturu.
Podmořské exploze loni v září poničily plynovod Nord Stream 1, který byl do přerušení dodávek ze strany Ruska o měsíc dříve hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Německa a dalších zemí včetně Česka. Výbuchy poničily také plynovod Nord Stream 2, který však nikdy nebyl uveden do provozu.
Plynovody byly dlouho terčem kritiky ze strany Spojených států a některých jejich spojenců. Ti varovali, že plynovod kvůli zvýšené závislosti na ruském plynu ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.
Proti plynovodu se dlouhodobě stavěla také Ukrajina, která si stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku obcházet její plynovodní soustavu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve výslovně popřel spekulace, že za poškozením podmořského potrubí stál Kyjev.
Z vyšetřování mezinárodního týmu novinářů vyplývá, že klíčovou koordinační roli při sabotáži měl důstojník Roman Červinskyj, který sloužil u ukrajinských speciálních sil a podílel se na řadě dalších tajných operací. Podle zdrojů obeznámených s případem vedl šestičlenný tým, který si pronajal člun a plachetnici a s pomocí potápěčského vybavení umístil na plynovody nálože.
Červinskyj údajně nejednal na vlastní pěst, nýbrž z rozkazu nadřízených velitelů, kteří se v konečném důsledku zodpovídali náčelníkovi ukrajinského generálního štábu Valeriji Zalužnému. Podle WP byla sabotážní operace koncipována tak, aby Zelenskému a jeho okolí zůstala utajena.
Červinskyj, který byl letos v dubnu zatčen a obviněn ze zneužití pravomocí v jedné z dalších tajných operací ukrajinských speciálních sil, z vazby v Kyjevě prostřednictvím svého právníka jakoukoli svou roli v případu plynovodů odmítl. Uvedl, že jeho uvěznění je politickou odplatou za kritiku prezidenta Zelenského a jeho administrativy - včetně šéfa kanceláře Andrije Jermaka, kterého viní ze špionáže pro Rusko.
Americký deník a Der Spiegel uvedly, že požádaly ukrajinskou vládu o reakci na své vyšetřování, ale nedostaly odpověď.
