Hamburk - V roce 1989 to mělo za následek ostrou slovní přestřelku mezi tehdejším komunistickým režimem v NDR a vládou kancléře Helmuta Kohla. Po závalu v dolu na draselnou sůl v Duryňsku na hranicích mezi oběma státy muselo být v obci Völkerhausen strženo velké množství domů, přičemž celkové škody by dnes v přepočtu činily dvě stě milionů eur.
Zatímco Spolková republika předhazovala východnímu Německu nedostatečné zajištění těžebních prostor, komunistický vůdce Erich Honecker tvrdil, že neštěstí vyvolalo obrovské množství vody s chemickými přísadami, které byly na západní straně hranice pumpovány pod tlakem do dolu za účelem zefektivnění těžby.
Komise expertů svolaná o deset let později k žádnému oficiálnímu závěru nedošla, hlavní důvod byl ale ten, že by s velkou pravděpodobností dala za pravdu Honeckerovi, respektive východoněmeckým odborníkům.
Neuvážené zásahy do přírody - a k těm patří i nedostatečně sanovaná těžební činnost či vrty na ropu a zemní plyn uskutečňované v zónách tektonických zlomů - totiž skutečně mohou vyvolat náhlé uvolnění napětí v horninovém masivu a vést k zemětřesením, a to v některých případech značné intenzity. Píše o tom internetové vydání magazínu Der Spiegel.
Z dějin hornictví jsou známy desítky případů, kdy otřesy horninového masivu měly za následek zhroucení důlních děl, ať již horizontálních či vertikálních, a tím i smrt mnoha lidí pracujících v daném okamžiku v podzemí.
Případ z Newcastle
Nejinak tomu s velkou pravděpodobností bylo i v případě černouhelného dolu poblíž australského Newcastle, kde v prosinci 1989 zahynulo 19 horníků. Vedení těžařské firmy i geologové, které společnost zaměstnává, sice tvrdili, že za neštěstí může zemětřesení, které tehdy oblast stihlo, geofyzik Christian Klose z amerického výzkumného institutu Think Geohazards, je však jiného názoru.
Jak napsal ve studii uveřejněné v časopise Journal of Seismology, otřesy půdy byly tehdy vyvolány intenzivní hornickou činností, v jejímž rámci bylo z dolu vytěženo v průběhu dlouhých desetiletí pět set milionů tun uhlí.
Příčinu, proč vedení podniku i místní odborníci zastávají teorii, že se jednalo o "klasické" zemětřesení, spatřuje v tom, že celková výše škod, odhadnutá na tři a půl miliardy amerických dolarů, notně převyšuje zisk, kterého v Newcastle těžaři dosáhli od roku 1799, kdy byl důl otevřen.
Za pravdu dali Klosemu také další vědci.
"Závěry studie se kryjí s našimi výpočty," citoval deník Spiegel on-line Kloseho kolegu z Technologického institutu v Karlsruhe Franka Schillinga. Poblíž Newcastle se totiž táhne starý tektonický zlom dlouhý několik kilometrů a v prosinci 1989 se na něm náhle uvolnilo po dlouhá léta nahromaděné napětí vyvolané těžbou uhlí.
Dvě stovky podezřelých zemětřesení
Klose ve své studii hovoří o celkem dvou stovkách případů otřesů půdy, které podle něj byly vyvolány lidskou činností.
Při tom nejsmrtonosnějším z nich zahynulo před čtyřmi lety v provincii S'-čchuan v centrální Číně 70 tisíc osob. Přehrada na řece Min totiž zatížila po svém dokončení tamní tektonický zlom dodatečnými 320 miliony tun vodní masy, a napětí v jejím podloží se tak zvýšilo pětadvacetkrát.
Podobnou příčinu mělo zřejmě také zemětřesení u jihošpanělské Lorky, kde podle seismologa Pabla Gonzáleze ze Západoontarijské univerzity odčerpaly těžařské firmy z podzemí obrovské množství spodní vody, takže její hladina klesla v průběhu let o více než 250 metrů, a v roce 2011 zde proto došlo k náhlým otřesům půdy a závalům.
González se ve studii, kterou uveřejnil v časopise Nature Geoscience, snažil dokázat, že nejhůře postižena byla právě místa, z nichž se odčerpalo největší množství vody.
Firmy závěry geofyziků odmítají, v roce 2006 ale musela švýcarská společnost Geopower Basel ukončit projekt, při kterém chtěla do vrtu hlubokého pět kilometrů vstřikovat pod tlakem vodu a páru vzniklou jejím ohřátím využívat k pohonu elektrárenských turbín. Poté, co v okolí vrtu seismologové zaznamenali otřesy, úřady projekt zakázaly.
Průzkumné vrty na břidličný plyn přerušila letos na jaře pro změnu britská společnost Cuadrilla u Poulton-le-Fylde poblíž severoanglického Blackpoolu, neboť zde byla zaznamenána dvě menší zemětřesení o magnitudu okolo 2,5. Hydraulické štěpení, metoda, při níž se do horninového masivu vhání voda s chemikáliemi a křemitým pískem, totiž vede k náhlému uvolňování napětí a otřesům půdy.
Závěry Kloseho a jeho kolegů vyvolávají také otazník nad projektem podzemního skladování CO2, při němž by byl kysličník pod tlakem vháněn do přirozených rezervoárů, jako jsou vytěžená ložiska soli a plynu, s nímž se počítá v rámci snižování emisí skleníkových plynů.
