"Je to poprvé, co se krev vyrobená v laboratoři z kmenových buněk použila při transfuzi, a my netrpělivě čekáme, jak si červené krvinky povedou na konci klinických testů," řekl podle deníku The Guardian Ashley Toye, výzkumník z Bristolské univerzity a autor studie.
Malé množství krve, asi 5 až 10 mililitrů, zatím dostane deset vybraných zdravých dobrovolníků. V rozestupech asi čtyř měsíců otestují jednu dávku normální krve od dárců a jednu dávku krve uměle vytvořené z kmenových buněk. Ty pomocí magnetů vědci získali z již darované krve.
Kmenové buňky fungují jako jakési prvotní stavební kameny a mohou vytvořit kteroukoliv část našeho těla. Proto z nich lze vyrobit obrovské množství krvinek jakéhokoliv typu a je možné je využít i pro pacienty, kteří by jinak vhodné dárce krve hledali jen těžko. Při transfuzích je třeba zohlednit mnohem více faktorů než jen krevní skupiny A, B, AB a 0.
Výroba krve v laboratoři trvala asi tři týdny. "V budoucnu chceme vyrábět co největší množství krve. Moje vize je pokoj plný strojů, které ji budou nepřetržitě vyrábět z běžné, darované krve," uvedl Toye.
Vědci chtějí nyní zjistit, jak dlouho vypěstovaná krev v těle vydrží a jestli se nebude chovat nějak neobvykle.
Pokud by se v laboratoři vyrobené krvinky začaly používat v praxi, nejvíce by pomohly lidem například se srpkovitou anémií nebo s talasémií. V obou případech se jedná o poruchy krve, při jejichž léčbě musí pacienti chodit na pravidelné transfuze. Nyní by bylo možné vyrobit jim krev přesně na míru, proti které by si jejich tělo nevybudovalo protilátky. Do budoucna by pak mohla pomoci třeba i pacientům s leukémií, doufají vědci.
Méně časté transfuze
"Doufáme, že naše červené krvinky vydrží déle než ty, které pocházejí od krevních dárců. Pokud bude náš test, první svého druhu na světě, úspěšný, bude to znamenat, že pacienti, kteří dlouhodobě potřebují transfuze, jich budou v budoucnu potřebovat méně. Tím se změní jejich péče," doplnil jeden z hlavních výzkumníků, Cédric Ghevaert z Cambridgeské univerzity.
Lidská krev se v těle neustále obměňuje. Červené krvinky většinou žijí jen okolo 120 dnů a když dostaneme transfuzi, dostává se nám do těla mix mladších a starších krvinek. U uměle vytvořené krve jsou ale všechny krvinky zcela nové, a měly by proto vydržet celých 120 dnů.
Díky tomu by také pacientům nehrozilo předávkování železem, které u příliš častých transfuzí hrozí.
Hematologové na výzkumu pracovali několik let, a i když sami mluví o zásadním průlomu, neznamená to, že by už nebyli potřeba dárci krve. Vyrobit krev v laboratoři je zatím velmi složité a drahé a doteď se vypěstovalo jen malé množství. I když nová technika může v budoucnu pomoci zachránit životy omezené skupiny pacientů, pro běžnou potřebu bude dál nezbytné, aby lidé chodili darovat krev.
V Česku momentálně chybí asi 100 tisíc dárců. Podrobnosti o tom, jak se lze stát dárcem krve, jsou například zde.
