Darování krevní plazmy jako koníček. Začala kvůli nemocnému batoleti, už byla 112krát

Aneta Haushalterová Aneta Haushalterová
29. 7. 2021 21:04
Češi jsou štědří dárci krevní plazmy. Ve zdravotnických zařízeních ji odeberou více, než země potřebuje, a Česko ji tak vyváží do ostatních zemí Evropské unie. Jednou z patrně nejpilnějších dárkyň je důchodkyně Vlasta Janečková, která za sedm let zvládla 112 odběrů. Darovat pravidelně krevní plazmu se rozhodla poté, co dcera její kamarádky od narození bojovala s rakovinou.
Vlasta Janečková.
Vlasta Janečková. | Foto: Cara Plasma / Facebook

Vlasta Janečková pravidelně daruje krevní plazmu od roku 2014. Přiměl ji k tomu příběh dcery její kamarádky, která měla nádor na mozku. Opakovaně podstupovala chemoterapii a už od narození jí život komplikovala řada omezení. 

"Holčička byla stejně stará jako moje vnučka. Hrály si spolu u nás na zahradě, vyrůstala s námi a rostla nám před očima. Když jsem viděla, o co všechno přichází a jak moc ji nemoc omezuje, rozhodla jsem se začít pomáhat i dalším onkologickým pacientům," popisuje Vlasta Janečková.

Když s dárcovstvím začínala, myslela především na dceru své známé. Chtěla však pomoct nejen jí, ale také lidem, kteří jsou v podobné situaci. Dnes už to bere jako součást svého života a samozřejmost. Odběrové centrum v pražské Jungmannově ulici navštěvuje zhruba každé dva týdny, což je minimální rozestup mezi jednotlivými odběry. Za rok tak stihne krevní plazmu darovat až šestadvacetkrát.

Personál odběrového centra si navíc oblíbila, a pravidelné návštěvy jsou tak pro ni příjemným zpestřením. "Chodím tam ráda. Při každé návštěvě si popovídám se sestřičkou. Ráda mám i místního lékaře, který mě vždy před odběrem pečlivě prohlédne, díky čemuž mám jistotu, že základní životní funkce, jakými jsou tlak nebo dýchání, mám v pořádku," vysvětluje dárkyně. 

Ačkoliv dívka, kvůli které začala krevní plazmu darovat, nakonec svému onemocnění ve svých osmi letech podlehla, Vlasta Janečková i nadále do odběrového centra pravidelně dochází i se svou dcerou a krevní plazmu darují společně. Snaží se tím tak alespoň pomoci k záchraně jiných životů. 

"Při pohledu na zuboženou holčičku jsme si uvědomily, jak cenné je lidské zdraví. To je to jediné, co si nikdy za peníze nekoupíme. I kdyby padaly z nebe," vysvětluje, proč je pravidelným dárcem.

Mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher upozorňuje, že na léčbě plazmatickými bílkovinami závisí životy mnoha hospitalizovaných pacientů. "Plazmu využíváme u hospitalizovaných pacientů s poruchami krevního srážení a s dalšími vzácnými onemocněními," vysvětluje Fritscher.

Vlasta Janečková tak chce být dárcem krevní plazmy tak dlouho, dokud to bude možné. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, budu ji darovat pravidelně i nadále. Odběry je možné podstoupit pouze do 65 let, tak mi ještě chvíle zbývá. Chci pomoci co nejvíce lidem," říká. 

Krevní plazma se využívá zejména k výrobě léků pro lidi s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Nejde ale jen o onkologické pacienty, ale také třeba o lidi se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin nebo pro pacienty s poruchou krevního srážení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba. 

Darování plazmy

Proces, při kterém se plazma získává, se nazývá plazmaferéza. V průběhu plazmaferézy se z krve odděluje tekutá plazma a dárci se vrací jeho červené a bílé krvinky a krevní destičky zpět.

Krevní plazma je nažloutlá kapalina, která vytváří prostředí pro krevní buňky a zajišťuje přenos živin a odvod zplodin metabolismu. Je to tekutá část krve, která tvoří u mužů 54 % a u žen 59 % jejího objemu. Zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Zdroj: Krevnicentrum.cz

Lidé za darování krevní plazmy dostávají od soukromých odběrových center finanční odměnu, její maximální výše může být 600 korun za jeden odběr. Český červený kříž uvádí, že se takových odběrů provede asi 700 tisíc, díky čemuž má zdravotnictví dostatečné množství krevní plazmy, a Česko je tak již několikátým rokem jejím významným vývozcem. 

Dárcem se může stát každý, kdo je 18 až 65 let starý a váží minimálně 55 kilogramů. "Dále je tu podmínka neléčení se s vážnými chronickými nebo psychiatrickými onemocněními, neprodělání žloutenky B, C a neužívání návykových látek, alkoholismus a osoba nesmí spadat do skupiny s rizikovým chováním," dodává mluvčí brněnské fakultní nemocnice Václav Janištin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy