Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před 11 měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země. Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.
Biden, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se v úterý objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.
Šéf Bílého domu byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti, píše CNN.
Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.
Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.
Biden si prohlédl model Zavahrího domu
Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být "skálopevné", než Bidenovi předloží jakékoliv možnosti. A dávali si velký pozor na únik informací - o připravovaných plánech byla informována pouze "velmi malá a vybraná skupina" v několika klíčových agenturách.
V květnu a červnu byl Biden průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.
Biden byl "plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací", uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl "podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme". Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout.
Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července - tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 - svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.
Znovu naléhal na "detailní úroveň", řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu - kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře - a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil "přesný letecký úder na míru", aby cíl zničil.
O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. "Několik zpravodajských zdrojů" potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.
Lídr teroristů
Egypťan Zavahrí se stal vůdcem teroristické sítě al-Káida v červnu 2011 poté, co americké síly v květnu stejného roku zabily dosavadního vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. Ve skutečnosti ale byla jeho pozice spíše formální: al-Káida už v té době nebyla centralizovanou organizací s vedením, ale spíše ideologií, která spojovala různé teroristické islamistické skupiny ve světě.
Po útocích z 11. září 2001, které Zavahrí pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu 25 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa al-Káidy. V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Podle červencové zprávy OSN se Zavahrího "zvýšený komfort a komunikační schopnosti shodovaly s loňským převzetím moci v Afghánistánu Tálibánem".
"Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel," řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity. Zavahrí byl podle něj džihádistou již od doby, kdy byl teenager.
Po roce 2001 Zavahrí al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků do jakéhosi franšízového řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček al-Káidy po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie.
V následujícím desetiletí al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.
Rodina vzdělanců
Zavahrí se s malým úspěchem snažil využít vlnu povstání, která se od roku 2011 šířila arabským světem (tzv. arabské jaro). Islamisté se v některých zemích dostali do popředí, mezi nimi ale byly výrazné ideologické rozdíly a většinou byl program al-Káidy odmítnut.
Zavahrí se narodil 19. června 1951 na bohatém předměstí Káhiry. Pocházel z rodiny lékařů a vzdělanců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě Al-Azhar, sám vystudoval medicínu a věnoval se lékařské praxi. Už od mládí se Zavahrí pohyboval mezi radikály a už jako patnáctiletý skončil ve vězení za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.
Později byl spojován s teroristickou skupinou Gamá Islamíja, která v roce 1997 povraždila v Luxoru 62 lidí. O dva roky později egyptský soud Zaváhrího odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti.
V emigraci žil Ajmán Zavahrí od roku 1985. V osmdesátých letech se setkal v Afghánistánu poprvé s Usámou bin Ládinem, který tam organizoval ozbrojený odpor proti sovětské okupaci. Zavahrí byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovala se mu účast na organizaci mnoha dalších teroristických útoků po celém světě v minulých letech.
