Paříž - Na přelomu února a března se do Paříže každoročně sjíždějí francouzští farmáři na tradiční zemědělskou výstavu Salon de l’Agriculture. Mezi Francouzi je velmi populární, obvykle ji navštíví přes 600 tisíc lidí.
Toho k šíření vlastní popularity využívají i přední politici: v minulosti se tu ukázali například prezidenti Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy.
Letos se na farmáře, kteří dávají Francii její pověstné víno a sýry, přišla podívat i šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.
"Na Salon de l’Agriculture se jí dostalo triumfálního přijetí," popisuje Dominique Reynié, ředitel pařížského think-tanku Fondapol. "Když tam před lety přišel její otec a tehdejší šéf Národní fronty Jean-Marie Le Pen, tak se přitom k němu zemědělci otáčeli zády a vypískali ho," dodává.
Le Penová francouzským farmářům slibuje, že pokud se jí podaří dostat k moci, tak nahradí evropské dotace těmi francouzskými, zavede ochranářskou politiku, která zabrání levnějšímu dovozu zemědělských produktů ze zahraničí, a zbaví je přílišné regulace.
A zemědělci na její slova slyší. Aktuálně patří mezi skupiny, u které Národní fronta v posledních letech zaznamenala rychlý nárůst preferencí. Kdo další dá svůj hlas právě Le Penové?
Pro dělníky i pro podnikatele
"Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za ‘ztracenou’ a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů," upozorňuje Reynié ze think-tanku Fondapol.
"Pro tyto dvě kategorie je to partaj číslo jedna," dodává s tím, že strana může počítat s hlasy až poloviny všech dělníků.
Strana má silnou podporu například na průmyslovém severu Francie. Tamní oblast postihlo zavírání továren a odsun podniků na východ. Dříve tyto regiony tradičně volily levici, jenže ta je v posledních letech zklamala.
Socialista a nynější končící prezident Francois Hollande vyhrál volby se slibem, že srazí nezaměstnanost a podpoří tvorbu pracovních míst. Jenže místo toho Francii naordinoval reformy a zřekl se svého levicového programu, čímž řadu levicových voličů zklamal. Reforma pracovního trhu například ulehčila pravidla pro propouštění zaměstnanců.
Smíšený hospodářský program
Vedle své voličské "dělnické" základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. Přizpůsobuje tomu i hospodářský program. Experti ho považují za směsici různých receptů, ke kterým se mohou hlásit obě části politického spektra.
"Hospodářský program mísí levicové postoje - jako třeba zachování 35hodinového pracovního týdne nebo snížení věku na odchod do důchodu - s pravicovými návrhy, jako je snížení sociálních odvodů nebo firemních daní," říká analytik Yann-Sven Rittelmeyer z bruselského think tanku European Policy Centre.
"Tímto programem chce jak potěšit své skalní voliče, tedy dělníky, tak současně i získat nové, a to třeba podnikatele nebo zástupce malých firem. Ve zkratce se tak pokouší získat jak levicové, tak i pravicové voliče, tedy jak podnikatele, tak i dělníky," doplňuje.
Mladí a neklidní
Národní fronta je stále populárnější také u mladých lidí. Ještě v roce 2002, kdy v prezidentských volbách nečekaně uspěl Jean-Marie Le Pen, pro Národní frontu hlasovalo 18 procent Francouzů pod 24 let. Nyní by jí ve stejné věkové kategorii dalo svůj hlas na 39 procent, vyplývá z jednoho z posledních výzkumů společnosti Ifop.
Mladí lidé půjdou k volbám v době, kdy se francouzské ekonomice příliš nedaří. Zasekla se ve stagnaci, zatímco v tamní společnosti se rozlévá pesimismus. Trápí je nedostatek možností, obavy z budoucnosti i vysoká nezaměstnanost.
Míra nezaměstnanosti ve Francii aktuálně dosahuje na zhruba deset procent, jenže u mladých pod 25 let je mnohem vyšší a činí zhruba 25 procent, uvádí ve své statistice Eurostat.
Tradiční strany nechceme
Francouzi si stále častěji uvědomují, že nebudou mít takové jistoty ani zajištěný příjem, jako měli jejich rodiče. Zklamaly je tradiční strany - socialisté a republikáni, kteří se léta střídali u moci.
Ke zklamání a odlivu voličů k populistickým stranám vedou i skandály, které politiky provázejí. Například republikán Francois Fillon, který se prezentoval jako "pan Čistý", se zapletl do kauzy ohledně fiktivního zaměstnávání své ženy.
Populistické strany přitom slibují razantní rozchod se současným systémem.
"Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by přitom bylo nemyslitelné, aby hlasovali právě pro Národní frontu. A právě proto může Le Penová v prvním kole získat 26, 27 a možná i víc hlasů. A dokonce i vyhrát v druhém kole," upozorňuje pak francouzský expert Reynie.
A nejen to. Roste také podpora Národní fronty u žen. Od roku 2011, kdy Le Penová převzala vedení strany po svém otci Jean-Marie Le Penovi, se počet žen - voliček partaje ztrojnásobil, upozornila nedávno v jednom ze svých průzkumů společnost Opinion Way.
Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že první kolo prezidentských voleb by měl ovládnout centrista a bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron se ziskem 23,5 procenta. Společně s ním by se do druhého kola měla probojovat Marine Le Penová s 22,5 procenta. Třetí by pak skončil republikán Francois Fillon (19,5 procenta) a konečně čtvrtý radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon (19 procent). V druhém kole prezidentských voleb, které se koná 7. května, by měl s přehledem zvítězit Macron, kterému by dalo hlas 60,5 procenta voličů. Le Penovou by volilo 39,5 procenta, uvádí společnost Ifop.
