Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.
"Ocenění patří milionům lidí, kteří ve Venezuele bojují za svobodu a tisíce z nich jsou za to ve vězení," řekla oceněná Machadová ve videu promítaném ve Štrasburku. Šestapadesátiletá aktivistka se ukrývá od červencového sporného opětovného zvolení Nicolase Madura prezidentem Venezuely, píše AFP.
"Dnes se zdá skoro neuvěřitelné, že v 80. letech byla Venezuela silnou demokracií, která pomáhala svým sousedům v boji proti autoritářství," uvedla Machadová a ocenila také české aktivisty a signatáře Charty 77.
Machadová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, upozorňuje na porušování lidských práv ve své zemi a zabývá se obranou demokracie a právního státu. Je spoluzakladatelkou venezuelské dobrovolnické občanské organizace Súmate bojující za občanská práva.
Rusopulos v úvodním projevu připomněl, že mnoho z laureátů předchozích 11 ročníků bylo či je ve vězení, a vyzval k jejich propuštění, stejně jako všech politických vězňů. Ocenil, že v sále ve Štrasburku byl i kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza, propuštěný v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.
"V Putinově Rusku je více než 1300 známých politických vězňů, což je výrazně více než v posledních letech Sovětského svazu," řekl v pondělí Kara-Murza, který si odpykal dva roky za vlastizradu za odsouzení invaze na Ukrajinu. Kritik režimu vyzval k propuštění nespravedlivě zadržovaných. Cenu Václava Havla dostal před dvěma lety a v úterý prohlásil, že ji chápe jako ocenění všech, kteří mají odvahu postavit se Putinovu režimu navzdory vysoké ceně za vzdor, píše AFP.
Finalistka letošního ročníku ceny Pataraiová upozornila na význam nadcházejících říjnových voleb v Gruzii, které podle ní rozhodnou o dalším směřování země. Gruzínská občanská společnost podle ní čelí rostoucímu útlaku a vyhrožování, roste i míra autoritářství režimu. "Proevropská budoucnost Gruzie je důležitá pro celý svět. Nechť dobro vyhraje nad zlem," řekla Pataraiová.
Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun). Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získal Osman Kavala, turecký podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň.