Nikósie - Bohatí Rusové a Ukrajici našli způsob, jak snadněji podnikat na území Evropské unie. Kupují si občanství řecké části Kypru, který je součástí osmadvacítky od roku 2004.
Stačí si na ostrově pořídit například dvě luxusní vily. Podobně to udělal i ruský podnikatel s telekomunikacemi, kterého výměnou za slib anonymity citovala agentura Bloomberg.
Za dvojici domů stojících v kyperském městě Limassol zaplatil celkem pět milionů eur (v přepočtu 130 milionů korun). O pět měsíců později měl v kapse kyperský pas.
Nyní unikl na veřejnost seznam několika stovek lidí, kteří podobným způsobem získali kyperské občanství. Podle britského listu The Guardian jsou mezi nimi známá jména z byznysu i politiky.
Kyperské občanství má například bývalý poslanec ruské Státní dumy Leonid Lebeděv, který vlastní energetickou společnost Sintez Group. Časopis Forbes odhaduje jeho jmění na 1,2 miliardy dolarů (zhruba 26 miliard korun).
Dalším vlivným Rusem na seznamu je Alexandr Ponomarenko, průmyslník s majetkem zhruba tři miliardy dolarů (66 miliard korun). Ten v roce 2011 údajně investoval 350 milionů dolarů do paláce, který slouží jako soukromé útočiště pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
"V roce 2016 jsem získal kyperské občanství díky tamnímu investičnímu plánu a v současnosti jsem občanem dvou zemí - Ruska a Kypru," uvedl pro list Ponomarenko.
Kontakty na Porošenka
Rusové ale nejsou jediní, výměnného obchodu "investice za občanství" hojně využívají i Ukrajinci.
Na zveřejněném seznamu jsou například jména Gennadije Bogoljubova a Ihora Kolomojského. Ti v 90. letech založili PrivatBank a byli jejími největšími akcionáři, než ji loni zprivatizovala ukrajinská vláda.
Ukrajinská centrální banka nyní tvrdí, že Bogoljubov a Kolomojskij ze své banky nezákonně vyvedli v přepočtu 124 miliard korun. Oba muži proto čelí na Ukrajině žalobě.
Dalším Kypřanem je Konstantin Grigorišin, většinový majitel ukrajinského energetického gigantu Energy Standard Group.
Tento sběratel umění, jehož kolekce má podle časopisu Forbes hodnotu 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun), je považován za oligarchu s úzkými kontakty na ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Sám Grigorišin to ale odmítá.
Ceny musely jít dolů
Kypr začal obchodovat se svým občanstvím čistě z ekonomických důvodů.
V roce 2012 bylo kyperské hospodářství v recesi a země směřovala k bankrotu. Jeden ze způsobů, jak rychle přijít k penězům pro státní kasu, byl prodej státního občanství. To mohl ve zkráceném řízení získat každý, kdo na Kypru investoval 10 milionů eur (přes čtvrt miliardy korun).
Zájem byl ale malý. Ukázalo se, že částka je příliš vysoká i na oligarchy z Východu.
Proto kyperská vláda už o rok později srazila cenu občanství na tři miliony eur přímých investic.
A podle ekonomického serveru Business Insider pokračovala dál - teď stačí investovat jen dva miliony eur anebo koupit na Kypru nemovitosti ve stejné hodnotě.
Podle údajů agentury Bloomberg přinesl program "občanství za investice" během posledních čtyř let 4,4 miliardy eur investic do kyperské ekonomiky, tedy v přepočtu 115 miliard korun.
Oboustranně výhodný obchod
"Obchod" s Kyprem je přitom oboustranně výhodný. Zámožní Rusové a Ukrajinci prostřednictvím kyperského občanství získávají pas Evropské unie a spolu s tím bezvízový přístup do 159 států světa.
Také platí nižší daně než v rodné vlasti.
Podle kyperského ministra financí Harrise Georgiadese jeho země za poslední čtyři roky vydala dva tisíce pasů. Polovinu z nich si vyzvedli Rusové.
"Hlavním důvodem, proč ruští byznysmeni přesouvají své peníze na Kypr nebo jinam do zahraničí, je obava, že o ně přijdou," uvedla Světlana Ledjajevová z helsinské Aalto University.
"Rusko je politicky nestabilní a bohatí Rusové mají strach, že jim jejich peníze zabaví a oni sami skončí ve vězení," dodává Ledjajevová.
Pro a proti
Režim "zlatých víz", kdy cizinec může získat občanství daného státu, pokud v něm investuje dostatek peněz, funguje v řadě zemí ve vší tichosti.
Výjimkou je Malta, která zveřejňuje jména žadatelů. Občanem Malty se přitom může stát každý, kdo zaplatí 650 tisíc eur (zhruba 17 milionů korun). Vybrané peníze putují do vládních fondů.
Malta zároveň nežádá po nových občanech, aby v zemi investovali ani aby zde měli trvalý pobyt. Mohou se tak usadit třeba v Německu nebo kdekoliv jinde.
Zemí, které prodávají své občanství nejčastěji za investice, je minimálně tucet. A to včetně evropských zemí - kromě Kypru a Malty jde například o Portugalsko a Velkou Británii.
Zastánci tzv. zlatých víz tvrdí, že tyto programy přilákají talentované lidi a jejich peníze v době, kdy je ekonomika v recesi. Navíc podle nich umožňují schopným podnikatelům odejít z nedemokratických zemí.
Odpůrci zase označují tyto praktiky za cynické, protože prý podkopávají koncept občanství.
