Paříž - Čechům by se žilo lépe, kdyby více pomáhali druhým a častěji se zapojovali do veřejného dění. Zdaleka nejvíce je ale svazují nízké příjmy.
I to lze vyčíst z rozsáhlé studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která mapuje kvalitu života obyvatel ve 36 průmyslově vyspělých zemích.
Se svým umístěním na takzvaném Better Life Indexu, česky "Žebříčku lepšího života", může být už třetí rok po sobě nejvíc spokojená Austrálie. Opět se umístila na prvním místě, letos následovaná Švédskem a Kanadou.
Česká republika skončila 22., pouze jednu příčku za technologicky vyspělým Japonskem.
Spokojeno je 75 % obyvatel ČR
Jak si který stát stojí, určuje OECD na základě dat z mnoha dílčích průzkumů.
Boduje a srovnává jedenáct důležitých životních oblastí - bydlení, příjmy, práci, život v komunitě, vzdělání, životní prostředí, občanskou angažovanost, zdraví, životní spokojenost, bezpečnost a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Česká republika se v mnoha kategoriích pohybovala okolo průměrných hodnot celé OECD, našly se však oblasti, kde za průměrem výrazně pokulhává. Jde zejména o výši příjmů. Zlepšit je třeba také kvalitu školství a zapojení jednotlivců do života ve společnosti.
I v kategorii, kde svou životní kvalitu hodnotili sami respondenti, dopadlo Česko o 5 % hůře než průměr. Spokojenost vyjádřilo 75 % Čechů oproti celkovým 80 %.
Žebříček shromáždil informace o všech 34 zemích OECD, navíc byly zahrnuty i ukazatele ze dvou nečlenských zemí - Brazílie a Ruska. Pracoval s co možná nejaktuálnějšími daty, která byla k dispozici ke konci minulého roku.
Úspor o půl milionu méně
Z deseti možných bodů získalo Česko nejnižší hodnocení v oblasti příjmů. Studie si všímala jak disponibilních financí, tak hrubých mezd.
V kategorii Příjmy, za kterou země dostala celkově pouhých 1,6 bodu, OECD hodnotila jednak disponibilní roční příjmy průměrné domácnosti, jednak průměrné bohatství, sestávající z úspor, cenností, akcií a dalších finančních rezerv.
Ukázalo se, že částky, se kterými musí české domácnosti vyjít, jsou o 26 % nižší, než činí průměr. Místo zhruba 23 tisíc dolarů (462 tisíc korun) žijí domácnosti z necelých 17 tisíc dolarů (340 tisíc korun) na rok.
Ve finančních rezervách mají pak české domácnosti uschovaných necelých 300 tisíc korun, což je o půl milionu méně, než je průměr OECD. Nejbohatší jsou Američané, jejichž průměrná domácnost má úspory v hodnotě zhruba 2,3 milionu korun.
Velké rozdíly se ukázaly i v kategorii Práce, kde si organizace mimo jiné všímala hrubých příjmů. V nich se Česká republika pohybuje 44 % pod průměrem.
V oblasti financí ale varuje OECD Česko zejména před rozšiřujícími se nůžkami mezi bohatými a chudými. Nejchudší obyvatelé totiž musí vyjít průměrně s 3,5krát nižšími částkami.
Kde mají nejspokojenější život? Podívejte se:
Střední škola téměř pro každého
Existují ale také oblasti, ve kterých Česká republika mnoho zemí předčí. Například počet lidí s úplným středoškolským vzděláním zde činí 92 %, vysoko nad 74procentním průměrem. Střední školu přitom v Česku podle OECD častěji dokončí muži (95 %) než ženy (89 %).
Prostor ke zlepšování v oblasti školství ale je co do kvality, žáci českých škol se v mezinárodních srovnávacích zkouškách PISA umístili několik bodů pod průměrem. Dívky v testech dopadaly lépe než chlapci.
Relativně dobře dopadla pro Česko i oblast bezpečnosti. Ukazatele reálné kriminality jsou níže než průměr, nicméně lidé se častěji bojí sami chodit v noci. Střední nebo lepší hodnoty vykazovaly i údaje o českém životním prostředí. Znečištění vzduchu je v Česku nižší než průměrné, s kvalitou vody jsou Češi spokojeni.
Významně pod normálem tak pro Čechy zůstává už jen oblast sociální interakce a zapojení do veřejného dění. Zde OECD reaguje mimo jiné na to, že pouhých 34 % lidí v dotazníku uvedlo, že v minulém měsíci pomohli někomu cizímu, zatímco celkové číslo činí 48 %. Dalším problémem zůstává neúčast Čechů u voleb.
