Krutá realita změn klimatu: Aljašku spalují lesní požáry

Petr Jemelka Petr Jemelka
30. 7. 2015 22:02
Letošní léto bude z hlediska lesních požárů pro Aljašku velmi pravděpodobně nejhorší v historii. Plameny už zničily větší plochu, než je Connecticut.
Lesní požáry. Klikněte pro zhlédnutí videa. | Video:

Fairbanks (USA) - Aljašku v letošním létě sužují stovky lesních požárů.

Ohnivé pohromy za sebou v posledních týdnech zanechaly už dva miliony hektarů zpustošené země a napáchaly tak nevyčíslitelné ekologické i materiální škody.

Pro představu: rozloha spálené země už je větší než třímilionový stát Connecticut.

Do nerovného boje s plameny v odlehlých oblastech nejsevernějšího amerického státu bylo nasazeno na 3500 výsadkových hasičů-parašutistů z celých Spojených států a Kanady, živel přesto Aljašku spaluje dál, upozorňuje deník The Washington Post

A podle odborníků to není náhoda, nýbrž dopad globálních změn klimatu. V případě Aljašky pak konkrétně oteplování a sucha, k nimž podle posledních závěrů vědců již prokazatelně přispívá lidská činnost.

Plameny sahaly téměř až k ropovodu

Jeden z rozsáhlých lesních požárů se rozhořel v oblasti asi hodinu cesty severně od Fairbanksu, druhého největšího města na Aljašce, v nebezpečné blízkosti Transaliajšského ropovodu. Plameny tam zachvátily 31 000 akrů půdy a ke katastrofě nezbývalo mnoho. Ve stejné době navíc hasiči registrovali přes 300 dalších požárů.

"Lidé si neuvědomují, jak je Aljaška velká. Plameny mohou zachvátit území o rozloze 120 000 hektarů a nikdo se to vůbec nedozví," varoval v této souvislosti Tim Mowry z aljašské lesní správy.

Až 80 % Aljašky tvoří permafrost. Který rozmrzne

Vysvětlení znepokojivého vývoje je jednoduché - ledovce tají, stejně jako dosud trvale zmrzlá půda, která pak vysychá a eroduje. Rozsáhlé požáry vyprahlé půdy tak může založit jediný blesk.

Na konci června blesky během jediného víkendu zapálily 125 lesních požárů. V některé dny na Aljašce shořelo během čtyřiadvaceti hodin přes 120 000 hektarů půdy.

Věčně zmrzlá půda - takzvaný permafrost - pokrývá zhruba 80 procent Aljašky a její rozmrznutí může vést k rozsáhlým sesuvům půdy v obydlených částech.

Ostatně vesnice Kivalina už se vinou eroze pomalu potápí a její obyvatelé se budou muset během několika let přestěhovat.

Oteplování je navíc čím dál rychlejší. Za posledních padesát let se podnebí na Aljašce oteplilo v průměru o 1,5 stupně Celsia, což je víc než kdekoliv jinde ve Spojených státech. Letošní květen byl na Aljašce nejteplejší za posledních 91 let.

Paradox lesního požáru

Chmurným paradoxem aljašských lesních požárů je fakt, že spaliny změny klimatu nadále urychlují a hrozí tak, že se spirála destrukce ekosystému začne roztáčet stále rychleji.

Kromě toho, že spaliny (především oxid uhelnatý) působí jako skleníkové plyny, ještě působí značné znečištění životního prostředí, což dále nahlodává ekosystém celé planety.

"Všechno je propojeno. Klima, permafrost, čistota vody i požáry. Není možné sledovat jednu problematiku, aniž byste vzal v potaz i další aspekty. Změna v jedné oblasti znamená změnu ve všech dalších. Jedná se o velmi, velmi citlivý systém," varuje hydrolog Bob Bolton z univerzity ve Fairbanks.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy