Ruské ministerstvo zahraničí nyní oficiálně vyzvalo Bělehrad, aby vysvětlil, či spíše vyvrátil podezření, že srbské zbraně končí na Ukrajině. A nikoliv v rukou Rusů, ale Ukrajinců.
Některá ruská média zveřejnila informaci, že srbské zbrojovky přes několik prostředníků prodávají Ukrajině munici do raketometů Grad. Přitom oficiální pozice srbské vlády a prezidenta Aleksandara Vučiče je stejná jako maďarského premiéra Viktora Orbána: žádnou zbraň na Ukrajinu, a to ani transportem přes naše území.
Střely do raketometů Grad podle ruského serveru Maš putovaly ze Srbska na Ukrajinu přes Turecko a Slovensko. Maš je server, který má blízko k ruskému ministerstvu obrany.
"Dosavadní zjištění vyvolávají hluboké znepokojení a požádali jsme Bělehrad, aby situaci vysvětlil. Doufáme, že budou zveřejněna fakta, protože jde o mimořádně důležité téma ve vzájemných vztazích," prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
V srbských médiích se spekuluje o tom, že za dodávkami pro Ukrajinu stojí obchodník se zbraněmi Slobodan Tešič. Na něj paradoxně uvalily sankce Spojené státy kvůli tomu, že porušoval embargo OSN a dodával zbraně do občanskou válkou rozvrácené Libérie před dvěma desítkami let.
V roce 2020 dopravil zásilky zbraní do Arménie, která tehdy vedla válku s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
Tešič je podobná postava jako bulharský obchodník Emilian Gebrev, který také dodával zbraně Ukrajině. Část munice uskladněné ve Vrběticích, kde došlo v roce 2014 k explozi, patřila právě Gebrevovi.
Opatrné manévry
"Srbsko nevyváží zbraně ani na Ukrajinu, ani do Ruska. A máme právo náš zbrojní průmysl rozvíjet," uvedl ke kauze srbský ministr obrany Miloš Vučevič.
Bělehrad od začátku ruské agrese před rokem opatrně manévruje mezi Ruskem a Západem. Srbsko se například nepřipojilo k sankcím Evropské unie, zároveň ale invazi odsoudilo a hlasovalo v tomto směru i ve Valném shromáždění OSN.
V Bělehradu se konaly jak proruské, tak proukrajinské demonstrace. Země přijala jak Rusy, kteří z různých důvodů opustili Rusko, tak Ukrajince prchající před válkou.
Loňský průzkum veřejného mínění agentury Demostat ukázal, že čtyři pětiny obyvatel Srbska jsou proti sankcím vůči Rusku. Rusko je navíc po Německu, Maďarsku a Číně čtvrtým největším obchodním partnerem Srbska.
Trpká vzpomínka na NATO
Podle balkanisty Františka Šístka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy souvisí určitá podpora Ruska mezi Srby s událostmi z devadesátých let a se zásahem NATO proti Srbsku v roce 1999.
"I když je to už dlouho, je v Srbsku stále pěstován narativ ve smyslu 'Západ nám ublížil'. A ačkoliv se oficiálně Bělehrad nevzdal snahy vstoupit do Evropské unie, většina současných srbských médií píše a hovoří ve stylu, že Rusko vítězí, Západ je na kolenou a přichází velká geopolitická změna," řekl Šístek online deníku Aktuálně.cz.
V Bělehradě nicméně vyvolala na začátku letošního roku nevoli prohlášení šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, že v jeho armádě jsou i Srbové. "Co to Srbsku děláte? Co máte co vyzývat Srby, aby šli do války, když je to v rozporu s našimi zákony? To není fér," prohlásil prezident Vučič.
