Krajní pravice chce na krizové vlně dobýt Štrasburk

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
3. 6. 2009 22:40
Do europarlamentu by se mohlo ve volbách dostat 12 extrémně pravicových stran
Do boje o křesla v europarlamentu vytáhli pravicoví extremisté v celé Evropě. V mnoha zemích zřejmě uspějí.
Do boje o křesla v europarlamentu vytáhli pravicoví extremisté v celé Evropě. V mnoha zemích zřejmě uspějí. | Foto: Reuters

Vídeň - "Naši zemi našim dětem," hlásá volební plakát vylepený na jednom z vídeňských předměstí. O kus dál visí další. "Západ do křesťanských rukou," vyzývá.

Protiislámskými slogany a hesly, která slibují sladší život bez přistěhovalců, vábí voliče rakouská Strana svobodných (FPÖ). A nejen ta.

Do boje o křesla v europarlamentu vytáhli pravicoví extremisté v celé Evropě. Podle předvolebních průzkumů mají dokonce v mnoha zemích naději uspět.

Extrémní pravici nahrává současná světová hospodářská krize. "Vytváří pro ni živnou půdu," upozornil před časem bulharský poslanec Kristian Vigenen, šéf skupiny, která se monitoringem extremismu zabývá.

Lidé hledají viníky, a tak jsou náchylnější štvavé propagandě naslouchat.

Mítinky s krucifixem

Právě sousední Rakousko patří k zemím, kde je úspěch krajní pravice de facto jistý. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že by Svobodní mohli 7. června počet získaných hlasů - v porovnání s eurovolbami před pěti lety - i ztrojnásobit.

S kritikou islámu boduje v Nizozemsku pravicový populista Geert Wilders.
S kritikou islámu boduje v Nizozemsku pravicový populista Geert Wilders. | Foto: Aktuálně.cz

Spojí-li se navíc s obdobně smýšlejícím Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ) a jedním menším euroskeptickým uskupením, získají více křesel než jakákoliv jiná politická strana v Rakousku.

Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache pro to dělá maximum: na předvolebních mítincích vystupuje s krucifixem v ruce, aby zdůraznil, že se Rakušané musí bránit islámu. Voličům také slibuje vetování vstupu Turecka a Izraele do EU, i když se o Izraeli jako kandidátu na vstup do Unie vůbec neuvažuje.

Kdo má šance uspět?

S kritikou islámu boduje i Nizozemec Geert Wilders. Straně pravicového populisty, který nechvalně proslul přirovnáním Koránu k Hitlerově knize Mein Kampf a který hodlá z Unie vyloučit "zkorumpované" Bulhary a Rumuny, průzkumy předpovídají, že získá dva až pět mandátů.

Velká část voličů krajní pravice k evropským volbám nechodí. Na štěstí pro ostatní.
Velká část voličů krajní pravice k evropským volbám nechodí. Na štěstí pro ostatní. | Foto: Reuters

Sedm křesel v europarlamentu si od nadcházejících voleb slibuje Britská národní strana (BNP) Nicka Griffina. Žádá "britská pracovní místa pro britské pracovníky", tedy omezení přílivu pracovní síly z jiných zemí EU včetně Česka.

"V příštím europarlamentu bude zastoupeno minimálně dvanáct krajně pravicových stran," tvrdí německá politoložka Britta Schellenbergová, která se extremismem v Evropě dlouhodobě zabývá.

Hodně hlasů získají hlavně už zmiňovaní rakouští populisté z FPÖ a BZÖ, belgický Vlaams Belang, dánská Lidová strana, slovenská Národná strana, bulharská Ataka a nacionalisté ve Slovinsku, předpovídá Schellenbergová.

Nacionalismus sám sobě na obtíž

V novém Evropském parlamentu by krajní pravice ráda vytvořila vlastní frakci. Získala by tak nejen více peněz, ale i podstatně větší publicitu.

Andrzej Lepper. Před pěti lety se ho bála celá Evropa, teď je z něj bezvýznamný politik z Polska.
Andrzej Lepper. Před pěti lety se ho bála celá Evropa, teď je z něj bezvýznamný politik z Polska. | Foto: Reuters

Jenže: o něco podobného už se jednou pokusila. Neúspěšně. V lednu 2007 utvořili nacionalisté ve Štrasburku poslanecký klub, který pojmenovali Identita, tradice a suverenita (ITS). A ani ne za rok už neexistoval.

"Mezinárodní spolupráci těmto stranám komplikuje právě jejich nacionalismus," vysvětlil belgický politolog Pascal Delwit v rozhovoru pro agenturu AFP.

Situace z roku 2007 byla podle něj pro krajní pravici typická: frakce se rozpadla poté, co ji opustila strana hájící ideu Velkého Rumunska. Italská kolegyně, nacionalistka Alessandra Mussoliniová, totiž o Rumunech prohlásila, že si "z kriminality udělali životní styl". A to je urazilo.

"Velká část voličů extrémní pravice navíc k evropským volbám nechodí," upozornil Pascal Delwit.

Vrtkavá je i jejich přízeň. A tak zatímco se před pěti lety Evropa obávala nástupu silné polské Sebeobrany, jejímu vůdci Andrzeji Lepperovi teď průzkumy věští jen necelá tři procenta hlasů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 3 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy