Každý virus se při šíření infekce neustále rozmnožuje, kopíruje sám sebe. A občas udělá chybu. "Jako když musíte několikrát přepsat stejný dopis a najednou vám ujede ruka a uděláte hrubku. Ani hrubka v dopise, ani chyba ve viru ale neovlivní celek," vysvětlila proces vzniku mutací už dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz viroložka Emma Hodcroftová. 

Když se nashromáždí dostatečné množství virů se stejnou mutací, dá se hovořit o vzniku nové virové varianty. Právě ty Hodcroftová sleduje v rámci britského projektu Nextstrain. Jednotlivé varianty jsou spřízněné, ale některé jsou si bližší než jiné - podobně jako ve velké rodině. Ty navzájem blízké tvoří takzvané kmeny. Jak to zhruba může vypadat, ukazuje koronavirový "rodokmen" sestavený vědci z Nexstrainu (na obrázku). 

Problém může nastat tehdy, když jsou mutace natolik zásadní, že se vir začne chovat jinak. Stane se to například tehdy, když se na koronavirové kuličce změní podoba proteinového hrotu, který proniká do buňky nakažených lidí. Právě kvůli tomu se vir může stát nakažlivějším i smrtelnějším.