Ulanbátar - Parlamentní volby v Mongolsku skončily vítězstvím postkomunistů z Mongolské lidové revoluční strany.
Volební komise potvrdila, že strana získala v parlamentu (tzv. Velkém churalu) 46 křesel z celkového počtu 76 mandátů. Porazila tak konkurenční Demokratickou stranu a zajistila si vládu na příští čtyři roky.
Předchozí volby skončily patem, protože obě hlavní strany získaly shodně po 36 mandátech.
Letošní hlasování provázely bezprecedentní násilnosti. Několik tisíc demonstrantů protestovalo v pondělí proti tomu, že se postkomunistická Mongolská lidová revoluční strana prohlásila vítězem, ačkoliv volební komise do té doby ještě žádné výsledky nezveřejnila.
Výsledkem násilné noci bylo pět mrtvých, dvě stovky zraněných, tisíc zatčených a vypálená budova strany na náměstí v centru města.
Podle agentury AP neznámí útočníci vtrhli také do nedaleké galerie a odnesli několik obrazů. Z jiných okolních budov se ztratily televizory a počítače.
Prezident Nambaryn Enchbajár vyhlásil zákaz nočního vycházení.
Násilí a hrozba občanské války paradoxně přicházejí v době, kdy se před potomky Čingischána rýsuje šance na vyšší životní úroveň.
Před podpisem jsou smlouvy se zahraničními partnery o těžbě zlata a mědi v poušti Gobi. Slibně se jeví i těžba uhlí a uranu.
Mongolsko bylo komunistickou zemí a sovětským satelitem od roku 1924 až do prvních pluralitních voleb v roce 1990. Od té doby Mongolové hospodářsky spolupracují více s Čínou než s Ruskem.
Právě vysoká poptávka Číny po surovinách je nadějí pro mongolskou ekonomiku.
Téměř polovina z 2,6 milionu obyvatel kočuje a žije v mobilních jurtách. Deset procent populace žije podle OSN s příjmem nižším než jeden dolar na den.
