Ze čtyř hrochů se postupně stalo několik desítek zvířat, která si Kolumbijci oblíbili. Stala se však ekologickou hrozbou, protože Jižní Amerika není jejich přirozeným prostředím.
Minulý čtvrtek úřady oznámily, že 73 hrochů přemístí do různých zařízení v Indii, Mexiku a Ekvádoru v rámci snahy o kontrolu tohoto invazivního druhu. Hrochy nalákají do velkých železných kontejnerů pomocí jídla a ti pak budou dopraveni na letiště v Rionegru.
Odtud jich 60 poputuje do záchranné a rehabilitační stanice Greens Zoological Rescue & Rehabilitation Kingdom v indickém státě Gudžarát a desítka hrochů bude převezena do různých zoologických zahrad v Mexiku. Další dvě zvířata by měla skončit v Ekvádoru.
"Je to uskutečnitelné, máme již zkušenosti s přemísťováním hrochů v zoologických zahradách po celé zemi," řekl podle německé stanice Deutsche Welle David Echeverri López, mluvčí místního úřadu pro životní prostředí Cornare, který bude mít celou operaci na starosti.
Plán, který úřady připravovaly více než rok, by mohl zmírnit dopad hrochů na okolí a zároveň nevzbudit vlnu nevole mezi místními, u kterých jsou Escobarovi hroši populární. Až donedávna nebylo možné s přemnoženými savci skoro nic dělat.
Ze čtyř stovka
Drogový magnát Pablo Emilio Escobar si v 80. letech žil v Kolumbii jako král. Na ranči, který se rozpínal asi 250 kilometrů od regionálního hlavního města Medellín, vytvořil i exotickou zoo s velbloudy, žirafami nebo právě hrochy.
Po Escobarově smrti v roce 1993 Kolumbie velkou část zvířat přemístila a jiná ponechala svému osudu s tím, že bez potřebné péče časem pojdou. Případný transport třítunových, nebezpečných hrochů byl navíc příliš složitý. Tři samci a jedna samice proto z haciendy uprchli a v nedaleké mělké řece našli dokonalé útočiště.
Mělké vody jsou pro tato zvířata ideálním prostředím a v zemi nemají žádné přirozené nepřátele. Začali se proto rychle množit - podle kolumbijských úřadů jich nyní žije v oblasti 130 až 160. Studie, která vyšla v časopisu Nature, varuje, že během dalších dvaceti let by jejich počet mohl vzrůst na desetinásobek a přesunuli by se i do dalších oblastí Kolumbie.
Nezastaví je ani plot
Z "kokainových hrochů" se stala turistická atrakce, která živí i mnohé místní. Ekologové a rybáři ale varují, že zvířata páchají obrovské škody.
Ve svém přirozeném prostředí v Africe hroši každoročně zabijí víc lidí než jakékoliv jiné divoké zvíře. Kolumbie zatím nehlásí žádnou oběť, případy zranění po střetu s hrochy ale existují.
"Zahlédli mě a začali mě honit, protože jsou nemilosrdní. Bál jsem se, a tak jsem utíkal a oni mě pronásledovali. Běžel jsem a běžel. Nakonec jsem musel vylézt na strom," směje se při vzpomínce na své setkání s hrochy farmář Luis Eduardo Beltran Morales, kterého cituje magazín National Geographic.
Místní rybář Alvaro Milina Perez zase pro stanici Deutsche Welle popsal, že mu během lovu hroši převrhli a následně rozbili loď, naštěstí se mu ale podařilo v pořádku dostat se na břeh. Přiznává, že v posledních letech se také výrazně snížil počet ryb, které se mu podaří vylovit.
I za to podle ekologů mohou hroši. Jejich výkaly mění složení okolních řek, což má vliv na kapustňáky, kapybary a další zvířata. Na místních rybách jsou závislí ptáci, kteří pak také nemají co žrát. Hroši ničí i okolní pole, rozdupávají úrodu nebo bourají ploty, které by je měly držet mimo obydlené oblasti.
Předchozí pokusy zabránit jejich množení pomocí kastrace nebo antikoncepce příliš nefungovaly. Zoufalí ekologové tak v minulosti navrhovali jejich zabití, avšak neúspěšně. "Jsme de facto uprostřed invaze," připustil Echeverri López z environmentální agentury Cornare. "Žádné jiné místní zvíře s nimi nemůže soupeřit."
