Snížení emisí CO2 zpomalí globální oteplování, země by ale měly jít ještě dál, zní z OSN

ČTK ČTK
30. 10. 2015 19:52
Země světa vypracovaly národní akční plány jako základ pro jednání na konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Ke snižování emisí CO2 se přihlásily všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, dohromady tak jednotlivé akční plány pokrývají 86 procent všech současných světových emisí CO2.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín - Pokud země světa uskuteční své plány na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), průměrná teplota se do roku 2100 zvýší o 2,7 stupně Celsia. Bez těchto plánů by vzrostla přinejmenším o čtyři stupně, řekla v Berlíně ředitelka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figueresová.

Podle ní však závazky jednotlivých zemí nejdou dost daleko, protože nenaplní dříve dohodnutý cíl, že globální oteplování nepřekročí dva stupně.

"Jdeme správným směrem, udělali jsme důležitý první krok. Není to ale dost," řekla Figueresová. Podle ní ale současné návrhy jednotlivých zemí ukazují, že si vlády uvědomují závažnost problému globálního oteplování a že se vytváří cesta pro další postupné snižování emisí.

CO2 klesne o devět procent, doufá OSN

Země světa vypracovaly národní akční plány jako základ pro jednání na konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Podle Figueresové se ke snižování emisí CO2 přihlásily všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, dohromady tak jednotlivé akční plány pokrývají 86 procent všech současných světových emisí CO2.

"Vidíme bezprecedentní angažmá mnoha zemí světa proti klimatickým změnám. To, že své plány na snížení emisí předložily všechny průmyslové země bez výjimky, je historický okamžik," řekla Figueresová. Zdůraznila, že vyspělé státy své závazky snižovat emise ničím nepodmínily.

OSN předpokládá, že plány vlád povedou ke snížení objemu emisí CO2 na obyvatele do roku 2030 o devět procent ve srovnání s rokem 1990. Figueresová však upozornila, že se v příštích 15 letech nepodaří zvrátit trend zvyšování celkového objemu emisí CO2, pouze se sníží tempo růstu jejich objemu.

V hlavní roli Evropská unie

Mezi hlavní zastánce snižování emisí CO2, které podle odborníků patří mezi hlavní příčiny změn klimatu, patří Evropská unie.

Osmadvacítka zastává názor, že se emise musí od roku 2020 začít globálně snižovat a v roce 2050 se dostat na polovinu hodnot roku 1990. Jako vlastní cíl si EU stanovila, že do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 procent.

Figueresová však připomněla, že pokud má být snaha o zastavení změn klimatu úspěšná, budou v budoucnu muset snižovat své emise CO2 hlavně rozvojové země. "Z rozvojových zemí totiž bude v budoucnu pocházet zdaleka nejvíc emisí ve světě. Roste tam počet obyvatel, roste tam poptávka po energii. Průmyslové země naopak už do značné míry své emise skleníkových plynů snížily. Je proto nemožné dosáhnout globálního poklesu emisí, pokud by se o něj snažily jen vyspělé státy," řekla.

Dohoda z Paříže by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Mnohé související otázky však zatím nebyly vyřešeny. Státy se zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by nemělo překročit dva stupně do roku 2100.

Figueresová ale vyjádřila přesvědčení, že se v Paříži podaří najít dohodu. "Vidím, že u všech vlád roste politická vůle k dohodě. Vlády si uvědomují, že to je v jejich zájmu. Žádná země totiž není imunní k dopadům klimatických změn," řekla.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Americký prezident Donald Trump svolil, aby demokrat Joe Biden dostával každodenní zprávu, kterou pro prezidenta zpracovávají tajné služby

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy