Klíčová bitva o Afghánistán. Američané čekají na útok džihádistů, IS neodradila ani matka všech bomb

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
20. 5. 2018 15:00
Americké jednotky se v afghánském údolí Mohmand chystají na útok džihádistů hlásících se k Islámskému státu.
Americké jednotky v Afghánistánu.
Americké jednotky v Afghánistánu. | Foto: Shutterstock.com

Kábul - V afghánské baště džihádistů z Islámského státu se schyluje k rozhodující bitvě. V přilehlých horách u údolí Mohmand ve východní provincii Nangarhár se šikují islamisté, které na konci loňského roku vyhnaly afghánské jednotky společně s americkými specialisty.

Během posledního roku a půl spojenci údolí od bojovníků Islámského státu "vyčistili". Nyní se Američané s afghánskými kolegy připravují na další úder.

Chtějí ho podniknout dříve, než na ně zaútočí zbylí islamisté rozprášení v pohoří Spín Ghar na pákistánských hranicích. Ti by s polevujícím sněhem chtěli údolí převzít zpátky, a symbolicky tak znovu ukotvit pozici IS v zemi.

"Údolí Mohmand je určitě klíčovým územím ve východním Afghánistánu. My to víme a ví to i Islámský stát," řekl listu Wall Street Journal (WSJ) jeden ze členů amerických speciálních jednotek, které v údolí Mohmand hlídkují. Napříč celým údolím jsou rozprostřena americká a afghánská stanoviště.

"Civilisté opouštějí údolí. Takže začnou vycházet z hor co nevidět," cituje WSJ dalšího z amerických velitelů.

Už v dubnu 2017 se USA pokusily vyhnat bojovníky IS z okolního jeskynního komplexu Achin takzvanou matkou všech bomb, pumou GBU-43. Přes devět metrů dlouhá bomba je se zhruba jedenácti tunami výbušniny nejničivější nejadernou zbraní v arzenálu Spojených států a až do loňského útoku nebyla nikdy v boji použita. Afghánské ministerstvo obrany uvedlo, že tehdy zemřelo 36 islamistů, což IS vzápětí odmítl.

Video: Americký útok na pozice islamistů v Afghánistánu

Útok v údolí Mohmand. | Video: Youtube.com/US military Technology

Jen vloni od června do listopadu podle Pentagonu provedli Američané v zemi proti islamistům přes 400 pozemních operací a více než 200 vzdušných úderů. Odhady Washingtonu tvrdí, že počet členů IS v Afghánistánu díky tomu klesl na polovinu, tedy na zhruba 1500 až 2000 bojovníků.

Věrni Bagdádímu

Džihádisté v afghánském údolí patří do skupiny Wilajat Chorásán, neboli Islámský stát v Chorásánu (ISKP). Ta přísahala věrnost vůdci IS Abú Bakrovi al-Bagdádímu. Pro svůj vysněný chalífát by si ráda nárokovala území zahrnující části Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, ale také Kašmíru nebo Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v nejzápadnější části Číny.

Na svědomí má i řadu rozsáhlých útoků z nedávné doby, které komplikují cestu Afghánců k míru. V nich se v rámci jarní ofenzívy uchyluje ke konfliktu se soupeřícím a dosud silnějším Tálibánem.

V polovině května například zemřelo 15 lidí při sérii explozí a přestřelce v Dželálábádu. 6. května teroristé zabili nejméně 17 osob při výbuchu v mešitě v provincii Chósta. Na konci dubna při útoku na volební středisko v Kábulu přišlo o život 60 Afghánců.

V době svého panování v Mohmandu a přilehlých oblastech džihádisté na každodenní život obyvatel uvalili svůj přísný výklad islámu a výjimkou nebyly ani veřejné popravy.

Nyní zbylí džihádisté hromadí zásoby v přilehlých horských jeskyních a domlouvají se rádiem na chystaných útocích. Pohybují se v přestrojení za civilisty, s oblibou během hustého deště. "Na obloze je mnoho ptáků, ať vás nespatří," zní šifry z islamistických frekvencí. Občas zkusmo zaútočí, aby zjistily rychlost a sílu americko-afghánské odvety. Ukrývají také nášlapné miny na místních stezkách.

"(Lidé) odcházejí, protože jsou vystrašení," vysvětluje současný exodus civilistů jeden z místních vládních představitelů Ismale Šinwari.

Džihádisté komplikují rozhovory s Tálibánem

Napojení Islámského státu v Chorásánu na jádro IS, který v minulých letech dokázal kontrolovat rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, je nicméně sporné. Zejména pak v prvních letech existence.

Skupina se zformovala kolem roku 2014 z přeběhlíků jiných islamistických skupin, jako je Brigáda Tavhíd, ale také rekrutovala nové členy na "hlavní bojiště" do Sýrie a Iráku. Odtud tak pochází i řada jejich nynějších zkušených  "důstojníků". Úspěchy IS a zprávy o úmrtích ve vedení Tálibánu ale přitáhli i řadu Tálibánců a už o rok později měla ISKP pod kontrolou i část východního Afgánistánu.

Číselné odhady se ale liší. Washington loni v březnu mluvil o 700 členech, Kábul věří, že multinárodní skupina může mít v zemi až 5000 bojovníků. Mezi bojovníky jsou k nalezení i Čečenci, Súdánci, Uzbekové a jiné národnosti.

Úsilí ISKP kábulské vládě komplikuje snahy o rozhovory s Tálibánem, který je sice stále nejsilnější radikální skupinou v zemi, ale schopnost, se kterou ISKP přitahuje nové rekruty jeho pozici oslabuje a on se potřebuje více zviditelnit. Úmysly afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního o vyjednávání přitom podporuje i administrativa Donalda Trumpa.

Podle serveru The Diplomat se ISKP podařilo jen za rok 2016 získat skoro 271 milionů dolarů - od dárců, přidružených skupin a na poplatcích, které vybírá na obyvatelích.

Zatímco ISKP jde o ideologické a přísné náboženské cíle, Tálibán je viděn spíše jako agresivní politická snaha o sesazení z jejich pohledu zkorumpované kábulské vlády. Obě radikální skupiny tak spolu soupeří. Ani jedna z nich ale není jednotná.

ISKP se v nedávné době rozdělil na dvě hlavní frakce poté, co byl za nového afghánského vůdce zvolen Pákistánec Aslam Farúkí.

Falešný optimismus

Trumpova administrativa ohledně strategie v Afghánistánu víceméně následuje příkladu Bushe i Obamy a snaží se bránit, aby v zemi mohli bezpečně ukotvit teroristé, kteří by ji zpětně ohrožovali.

Ještě v březnu ukázal americký ministr obrany James Mattis krátce před návštěvou v zemi svůj optimistický pohled, když prohlásil, že se těší "na vítězství v Afghánistánu."

Pravidelná čtvrtletní zpráva zvláštního inspektora Johna Sopka z konce dubna ale jeho nadšení nesdílí. Sebevražedné útoky v Afghánistánu za rok 2017 stouply o polovinu, členů afghánských bezpečnostních sil ubývá a korupce vzkvétá. Navíc pouze 65 procent afghánské populace žije pod kontrolou afghánské vlády.

Podívejte se na video: V Afghánistánu vzniká nová generace programátorek

V Afghánistánu vzniká nová generace programátorů. Školí tam mladé kodérky | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy