V Norsku jdou na vojnu i ženy. Chceme ty nejtalentovanější, nemůžeme se omezovat, říká kapitán

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 20. 4. 2017 21:19
Norsko je často považováno za zemi s největší rovností mezi muži a ženami. Ve svých snahách o rovnoprávnost zašla skandinávská země tak daleko, že uzákonila povinnou vojnu pro ženy. Podle kapitána norského námořnictva, který nyní pracuje v centru pro genderovou rovnost, je to zcela přirozená věc. Na fyzické síle podle něj nezáleží, protože ani všichni muži nejsou stejně silní. "Odvádíme ty nejvíce talentované. Pro ženy není problém se do armády kvalifikovat," tvrdí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Oslo (od naší zpravodajky) - Když chcete rovná práva, musíte mít i povinnosti, prohlašuje kapitán norského královského námořnictva ve výslužbě Tore Stubberud silným hlasem.

Norsko jako jedna z prvních zemí na světě zavedlo v roce 2015 všeobecnou brannou povinnost pro ženy - v rámci snah o zrovnoprávnění. Odvedeny mohou být na celý jeden rok vojny stejně jako muži, a to ve svých 19 letech.

A jak kapitán Stubberud upozorňuje, dívky nemají žádné výhody. Podle něj je ani nepotřebují.

"Nejde o to, aby byly ženy stejně silné jako muži. Jde o to, aby se kvalifikovaly. A to možná všechny ženy nezvládnou, ale také to rozhodně nezvládnou všichni muži," argumentuje.

Na tomto vitálním muži s dokonalým držením těla a přísným výrazem je dlouholetá vojenská kariéra znát už na první pohled. Od loňského léta pracuje v téměř čistě ženském kolektivu v Centru pro rovnost v norském Hamaru nedaleko Osla. S úsměvem servíruje čerstvě uvařenou kávu a vysvětluje, že je špatné soustředit se při přípravě na obranu státu jen na polovinu populace.

"My jsme nepotřebovali více vojáků, chtěli jsme jen nabrat ty nejvíce talentované," vysvětluje, proč Norsko začlenilo i ženy do povinné vojny. Norsko podle Stubberuda v současnosti odvádí na vojnu zhruba 30 až 40 procent lidí ve věku 19 let.

"Odvádíme jen ty, které potřebujeme," říká.

Tore Asmund Stubberud.
Tore Asmund Stubberud. | Foto: Tore Asmund Stubberud

Lepší postavení žen ve společnosti

Nedělat rozdíly mezi muži a ženami tvoří základ norské strategie ke zlepšení postavení žen ve společnosti.

Co v Norsku končí povinnou vojenskou službou pro ženy, začíná například desetitýdenní rodičovskou dovolenou vyhrazenou pro otce. Tu teď v zemi využívá 90 procent mužů.

Starost o rodinu a péče o dítě tak přestává být čistě ženskou doménou, zapojují se i muži. Ženy tím podle norských neziskových organizací získají lepší postavení na pracovním trhu. Pomyslná hranice mezi mužským a ženským světem se smývá a podle Stubberuda je to logický krok kupředu.

Fyzická síla nehraje tak velkou roli

Jak sám říká, vojenský výcvik není soutěž v tom, co všechno zvládne silný jedinec.

"Existuje třeba mýtus, že musíte zvládnout unést svého spolubojovníka. To vidíte i ve filmech. Ale devadesátikilového muže s dvacetikilovou výbavou unese jen málokdo. Navíc je na krku na neprůstřelných vestách držadlo, takže raněného vojáka za sebou spíš táhnete," boří Stubberud představy o nárocích, které si armáda klade.

Ženy a muži v Norsku nejen podstupují stejný výcvik, ale často spolu sdílí i pokoje. Příkladem je výcvik pohraniční stráže, během něhož vojáci spí v terénu ve společných stanech.

"Nezpůsobuje to žádné problémy, jak by možná někdo předpokládal. Ve skutečnosti se sexuální napětí vytrácí a vojáci fungují spíš jako bratři a sestry," popisuje kapitán téměř idylicky situaci na společných ubikacích.

Trochu pobaveně potom vzpomíná na reakci chlapců, kteří nikdy nevyrůstali se sourozenci nebo vůbec nemají sestry. "Na nich je vidět, že nejsou zvyklí na přítomnost žen," říká Stubberud.

Už od 80. let

Dobrovolně se mohly Norky účastnit vojenské služby už od počátku 80. let minulého století. "Máme pilotky, ženy ve speciálních jednotkách a měli jsme první velitelky ponorek na světě," prohlašuje Stubberud.

V některých situacích jsou podle něj ženy v armádních složkách dokonce nepostradatelné.

Jako příklad uvádí svou zkušenost z výcvikové mise NATO v Afghánistánu, kde pomáhal integrovat ženy do afghánských bezpečnostních složek.

"V jejich kultuře muž nemůže zastavit a prohledat ženu. Ale když ženy nosí na sobě burky, mohly by pod ně cokoliv schovat. Proto potřebujete policistky, aby je mohly prohledat," vysvětluje.

Povinnou vojenskou službu pro ženy má kromě Norska například také Severní Korea nebo Izrael, v němž ženy před nástupem na vysokou školu slouží 22 měsíců, zatímco muži tři roky.

"Je to jednoduše otázka lidských práv a rovnosti," trvá na svém vysloužilý námořní kapitán.

Cestu v rámci programu Dejme (že)nám šanci zorganizovala Nadace Open Society Fund Praha díky podpoře z Norských fondů. 

Nechceme převrátit role muž a žena, učebnice mají být ale více pestré, dívky jsou v knížkách spojovány s péčí o domácnost, říká pedagožka Babanová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 33 minutami

Francie chce, aby byli zadržení radikálové souzeni v Iráku

Francouzský ministr zahraničí Jean-Ives Le Drian ve středu večer odcestuje do Iráku, aby tam jednal o možnosti postavit před irácké soudy islámské radikály držené v Sýrii. Oznámil to dnes premiér Edouard Philippe.

V syrských táborech a věznicích je na 11.000 bojovníků Islámského státu, mezi nimiž je 2000 cizinců. Kvůli současné turecké ofenzívě na severu Sýrie, kde se mnohé z těchto věznic nacházejí, se šíří obavy z možnosti jejich útěků. Dosud je střeží syrští Kurdové, kteří teď ale čelí tureckým útokům a už varovali, že jim na hlídání vězňů možná nebudou stačit síly.

"Mnozí z těch, jež Kurdové zatkli v Sýrii, spáchali zločiny v Iráku, proto, bude-li to nutné, mohou být souzeni tam," míní francouzský premiér Philippe.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V zakázané zóně na severu Ruska byli zadrženi tři američtí diplomati

Ruská policie v pondělí nakrátko zadržela tři diplomaty USA, kteří cestovali ve vojenské oblasti nedaleko místa srpnové exploze ruské rakety u polárního Severodvinska. Napsala to ve středu agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Při nepovedeném testu rakety tehdy zahynulo pět lidí a v oblasti se nakrátko zvýšila radioaktivita. Ambasáda USA tvrdí, že o cestě diplomatů na sever ruské úřady předem informovala.

Agentura TASS napsala, že diplomaté jsou podezřelí z pobytu na území, kam je cizincům vstup bez povolení zapovězen. K takovým územím patří i celé město Severodvinsk, kde jsou velké armádní loděnice. Podle ruského trestního zákoníku mohou být Američané pokutováni do výše 5000 rublů (1800 korun) a vyhoštěni. Podle agentury Interfax byli američtí diplomaté pro prověrce osobních dokumentů propuštěni.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šance na dojednání brexitové dohody stále existuje, myslí si Johnson

Britský premiér Boris Johnson ve středu na jednání vlády prohlásil, že stále existuje šance na dojednání nové brexitové dohody s Evropskou unií, nicméně shody zatím nebylo dosaženo. Uvedl to Johnsonův mluvčí James Slack. Noční brexitová jednání v Bruselu uzavření dohody o vystoupení Británie z EU nepřinesla a rozhovory pokračují. Země EU nicméně původně chtěly mít již ve středu hotový dokument v ruce, aby se jím ve čtvrtek mohl zabývat unijní summit.

"Premiér seznámil vládu s vývojem brexitových rozhovorů a řekl, že je šance na zajištění dobré dohody, ještě tam ale nejsme. Určitá témata zůstávají nedořešena," citovala agentura Reuters mluvčího Jamese Slacka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy