Praha - Rok po pokusu o puč v Turecku známe odpověď na otázku, kdo je alespoň v krátkodobé perspektivě vítězem souboje o moc.
Prezident Recep Tayyip Erdogan.
Nejen že se u moci udržel, ale po čistkách v justici, armádě, médiích a na univerzitách je nyní silnější než dříve.
Kdo ale stál za pokusem o převrat z loňského července? Může mít Erdogan pravdu, že puč zosnoval z amerického exilu jeho nepřítel, duchovní Fethullah Güllen? Nebo vše zinscenoval Erdogan, aby měl záminku k potlačení oponentů a lidí, u kterých si nebyl jist jejich loajalitou?
Z dostupných informací je zřejmé, že prezident už před pučem nařídil propouštění v armádě. Pokus o převrat tak byl pravděpodobně reakcí části ozbrojených sil, která se cítila čistkami ohrožena.
Jako hlavní osnovatelé puče byli do vazby uvrženi dva důstojníci. Bývalý velitel letectva generál Akin Öztürk a podplukovník Muzaffer Düzenli.
Důstojníci proti důstojníkům
O rekonstrukci osudné noci z 15. na 16. července - výročí připadá na tento víkend - se s využitím některých tureckých zdrojů pokusil časopis Der Spiegel.
Podle ní se proti pučistům postavili dva muži, jejichž postoj byl pro porážku vzbouřenců klíčový.
Ředitel turecké zpravodajské služby MIT Hakan Fidan a velitel první armádní divize generál Ümit Dündar.
Druhý jmenovaný promluvil padesát minut po půlnoci na televizní stanici Habertürk a oznámil, že převrat je dílem malé skupiny vojáků, a nikoliv celé turecké armády.
To byl bod obratu.
Prezident Erdogan stihl odletět z letoviska Marmaris na pobřeží Středozemního moře, kde byl s rodinou na dovolené. Dostal se do Istanbulu a vyzval své stoupence, aby vyšli do ulic a zabránili převratu.
To by začátek konce spiklenecké skupiny. Její vůdci si předávali vzkazy přes aplikaci WhatsApp. Poté, co se pučisté stáhli z mnoha míst v Istanbulu včetně letiště, napsal podle Spiegelu před čtvrtou hodinou ranní podplukovník Düzenli: "Ať je vám Bůh nápomocen."
Nebyl. Všichni vůdci převratu byli postupně pozatýkáni ráno po šesté hodině.
Pochybnosti o prezidentově pravdě
Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali řekl v pátek na setkání s českými novináři, že není pochyb o Güllenově vině. "Když pučisté před rokem zajali náčelníka generálního štábu armády Hulusi Akara, nabízeli mu, že ho telefonicky spojí s Güllenem. Navíc je k dispozici šifrovaná komunikace vzbouřenců," uvedl diplomat.
V Evropě panuje skepse vůči tvrzení, že za vším stojí Güllen. Duchovní s rozsáhlou sítí mešit, firem a nadací po celém světě byl dlouho Erdoganovým spojencem, až v roce 2013 se rozešli ve zlém.
Prezident říká, že Güllen aktivoval "své lidi" v armádě, aby odstranil hlavu státu. Šéf německé rozvědky BND Bruno Kahl nicméně na jaře řekl německým novinářům, že turecké důkazy proti Güllenovi nejsou přesvědčivé.
"Turecko se nás snaží přesvědčit na mnoha úrovních o jeho vině, ale neúspěšně," uvedl Kahl.
Ke stejnému závěru dospěla zpráva Střediska EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN).
Podle ní někteří pučisté sice patrně byli stoupenci Güllena, ale to neznamená, že duchovní převrat řídil nebo že o něm dopředu věděl.
"Nejpravděpodobnější je, že za pučem stála skupina důstojníků, z různých důvodů odmítajících Erdogana. Sám Güllen patrně nehrál žádnou roli," uvádí se v dokumentu.
Erdogan zatím marně žádá, aby Spojené státy Güllena vydali do Turecka.
"Už před 15. červencem 2016 vláda zahájila čistky v ozbrojených silách. Převrat zosnovali ti, kteří se obávali, že na ně brzy přijde řada," řekl k tomu Bruno Kahl.
Prezident uspěl letos v referendu o posílení svých pravomocí. Pro změny však hlasovala jen těsná většina. 51,4 procent hlasujících.
