"Bůh je veliký, Erdogan je skvělý." Prezidentovi příznivci si slibují Turecko nezávislé na Západu

Marek Hudema Zahraničí Marek Hudema, Zahraničí
Aktualizováno 17. 4. 2017 12:07
Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.
Příznivci prezidenta
Příznivci prezidenta | Foto: Reuters

Istanbul (od našeho zpravodaje) - V Turecku skončila jedna důležitá etapa dějin země. Prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho příznivci vyhráli referendum o změně ústavy a zemi bude napříště vládnout silný prezident s mimořádnými pravomocemi.

Erdogan nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie.

Když byl v neděli výsledek už jasný a byly sečteny téměř všechny hlasy, Erdogan promluvil ke svým příznivcům v Istanbulu.

"Provedli jsme nejdůležitější reformu v našich dějinách. Děkuji vám za vaše demokratické rozhodnutí u volebních uren," prohlásil prezident.

Dav mu odpověděl jásotem. Pak se opakovaně ozývalo skandování "Nezávislost" a "Bůh je veliký", které se opakovalo dlouho do noci.

"Erdogan je skvělý"

"Slyšel jsem Erdogana, je skvělý. Změna ústavy posílí hospodářství a také naši demokracii," říkal v jásajícím davu zhruba čtyřicetiletý podnikatel v černé kožené bundě.

Zahalené dívky zase vítají změnu ústavy, protože Turecko se podle nich nemá stydět za to, že je muslimskou zemí. Erdogan je zároveň faktickým šéfem islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a snaží se o větší vliv islámu v Turecku, které od dvacátých let minulého století stojí na principech nenáboženského státu.

"Nejsem nijak pro islám, ale hlasovala jsem ano a přišla sem. Miluji totiž Erdogana. Posílil Turecko a náš národ," tvrdí osmnáctiletá Fátima Núr, která na rozdíl od své matky nemá vlasy zakryté šátkem.

Příznivci změny ústavy taky často chápali hlasování jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu. Ten jejich zemi podle nich nepřeje její úspěch a snaží se ji poškodit.

Je to "závist" a teď budeme skutečně "nezávislí", prohlašovali někteří prezidentovi příznivci.

Lidé u Erdoganova paláce v Istanbulu a v okolí kanceláří jeho strany AKP ve městě mávali tureckými vlajkami a nesli portréty Erdogana. V blízkých ulicích na oslavu vítězství troubila auta. Kdo netroubil, riskoval, že se stane terčem Erdoganových příznivců, kteří mu vůz poškodí.

Konec demokracie?

Ne všichni Turci ale změnu ústavy vítají. Členové a příznivci opozičních stran tvrdí, že to povede ke "konci demokracie". Když nikdo není poblíž, někteří se i odváží a varují před "příchodem fašismu".

Podle Erdoganových odpůrců navíc skončila snaha učinit Turecko součástí Západu. Tedy kapitola tureckých dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.

Hlasování bylo velmi těsné. Pro změnu ústavy se podle národní volební komise vyslovilo 51,4 procenta lidí. Zbývá sečíst už jen 0,03 procenta hlasů, oficiální výsledky budou zveřejněny za více než týden.

Proti změnám ústavy hlasovali hlavně lidé ve velkých městech, na pobřeží Středozemního moře a také v převážně kurdských oblastech v jihovýchodním a severovýchodním Turecku. Ovládli města Istanbul, Izmir i metropoli Ankaru.

Ani to ale nestačilo, bylo jich "jen" 48,6 procenta.

Přepočítání hlasů

Odpůrci změny ústavy ale tvrdí, že referendum provázely nesrovnalosti a podvody.

Opoziční Republikánská lidová strana (CHP) požaduje zrušení výsledků hlasování. Volební komise započítávala i ty lístky, které neměly oficiální razítko. Podle CHP tak byly neplatné.

Členové opoziční levicové a prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) zase upozorňují na údajné nesrovnalosti a podvody jak při sčítání hlasů, tak při hlasování. Kurdové jsou v Turecku výraznou národnostní menšinou a posílení pravomocí Erdogana se obávají.

"Zaznamenali jsme například pokusy o dvojí hlasování jednou osobou i hlasování v zastoupení za někoho jiného," říká Kebire Karabayirová, která jako pozorovatelka strany HDP sledovala referendum v Istanbulu.

Volební komise ale trvá na svém rozhodnutí o platnosti lístků. Obálky i hlasovací lístky jsou platné bez ohledu na to, zda byly označeny razítkem. V pondělí to řekl šéf volební komise (YSK) Sadi Güven. Novinářům v Ankaře řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti. Už v neděli tvrdil, že rozhodnutí padlo ještě předtím, než se hlasy začaly sčítat.

Pokud bude Erdogan zneužívat svoji moc a bude pokračovat v islamizaci státu, přijde otázka, jestli je Turecko tím pravým partnerem, říká Šedivý. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy