Ti, kteří mají ochránit inauguraci. Kdo jsou členové Národní gardy a co musí splnit

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
15. 1. 2021 18:55
V posledních dnech zaplnily sociální sítě fotografie mužů a žen v uniformách, kteří hlídali okolí washingtonského Kapitolu nebo spali schoulení na jeho chodbách. Příští týden bude jejich úkolem zabezpečit inauguraci nového prezidenta Spojených států Joea Bidena. Jde o členy americké Národní gardy. Co jsou zač?

Národní garda je unikátní část americké armády. Její kořeny sahají skoro čtyři století dozadu - zpravidla se uvádí rok 1636, kdy se v kolonii Massachusetts Bay objevil první útvar domobrany. Od americké války za nezávislost hrála roli téměř v každém konfliktu doma i v zahraničí. V organizovanou a dobře fungující sílu se však vyvinula až během 20. století.

Dnes je gardistů dohromady okolo 450 tisíc. Jsou mezi nimi pěšáci, členové vzdušné obrany, zdravotníci i vojenští policisté. Zpravidla nežijí na vojenských základnách a většina z nich má v běžném životě civilní povolání nebo ještě studují. Jen malá část z nich je ve službě na plný úvazek. 

Gardisté musí být občany USA nebo v nich mít trvalý pobyt. Musí také splňovat určité standardy, jako jsou výška, hmotnost nebo věk mezi 17 a 35 lety, mít dobrou fyzičku a ideálně středoškolský diplom. Na začátku si projdou desetitýdenním výcvikem a pak už cvičí pravidelně jen jeden víkend v měsíci. Každý rok musí odsloužit minimálně několik týdnů. Primárně přímo v americkém státě, kde žijí.

Často pomáhají doma v případě přírodních pohrom, hurikánů a záplav. V loňském roce byli povoláni také kvůli požárům sužujícím západní pobřeží USA nebo kvůli koronavirové pandemii.

Aktivuje je prezident i guvernéři států

Gardisty ale může prezident povolat i do války za hranicemi Spojených států. Tato možnost získala na oblibě zejména za prezidenta George Bushe mladšího po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v září 2001. Od té doby bylo podle amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations) povoláno do vojenských operací, včetně těch v Iráku a Afghánistánu, přes milion gardistů. Každý den jich ve světě slouží okolo 30 tisíc. 

Potud se tedy podobají klasickým americkým armádním zálohám. Zvláštností Národní gardy je ale to, že prezident Spojených států není jediný, kdo ji může povolat. Mnohem častěji gardisty povolává guvernér amerického státu, ve kterém daný místní útvar Národní gardy sídlí.

Těchto útvarů je celkem 54. Po jednom má každý stát USA, tři patří americkým zámořským územím Portoriko, Guam a Panenské ostrovy a jeden má Washington, D.C.

Washingtonská organizace se jako jediná zodpovídá pouze prezidentovi a pravomoc ji řídit má od poloviny 20. století ministr obrany USA. Je to dáno specifickým postavením amerického hlavního města.

Z rozdvojeného a někdy kritizovaného velení vyplývá další specifikum Národní gardy: může plnit mise na federální úrovni stejně jako úkoly v rámci jednotlivých amerických států. Jen málokdy se stává, aby prezident povolal gardu bez souhlasu guvernéra příslušného státu, přestože i takové případy dějiny pamatují. Učinil tak například George Bush mladší během hurikánu Katrina v roce 2005.

Gardisté zasahují i během nepokojů

Na rozdíl od většiny klasických útvarů armády mohou gardisté plnit také roli orgánu vymáhajícího dodržování práva na území Spojených států - podobně jako policie. Děje se tak například během občanských nepokojů. Tyto případy ale opakovaně vzbuzují kritiku.

V roce 2020 například gardisté pomáhali uklidnit protirasistické protesty, které vypukly po zabití černocha George Floyda minneapoliským policistou.

Pro uklidnění občanských nepokojů může gardisty za normální situace povolat pouze guvernér a gardisté po tu dobu také zůstávají pod kontrolou příslušného státu. Jako příklad se často uvádí nasazení Národní gardy při krvavých nepokojích v Detroitu v roce 1967.

Prezident naopak v takových situacích nesmí gardisty povolat. Hlava státu by se musela odvolat na přes dvě stě let starý zákon, tzv. Insurrection Act. To se však v dějinách USA stalo pouze několikrát. Neučinil tak zatím ani prezident Donald Trump, přestože tím při protestech po Floydově smrti hrozil.

Naposledy byli gardisté povoláni minulý týden poté, co dav příznivců odcházejícího prezidenta Trumpa vpadl do budovy Kongresu, kde právě probíhalo jednání, jež mělo potvrdit Trumpova volebního soupeře Joea Bidena coby vítěze prezidentského klání. Gardisté byli v tomto případě aktivováni nejen z Washingtonu, D.C., ale také z okolních států.

Na Bidenovu inauguraci ve středu 20. ledna má dohlížet až 20 tisíc z nich.

Video: Trumpa jsem hájil, ale fatálně selhal. Byl to brutální útok na vládu práva, říká Vondra

Tím, co udělal, zastínil mnohé z toho, co se mu za ty čtyři roky povedlo, míní bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Česko darovalo Libanonu šest tun potravin jako humanitární pomoc

Česká republika darovala Libanonu šest tun potravin. Do Bejrútu je přepravil armádní stroj CASA. Uvedl to ve čtvrtek mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Materiální dar minulý týden schválila vláda. Potraviny ze svých skladů uvolnila Správa státních hmotných rezerv.

"Armáda České republiky převezla do Libanonu materiální dar, který iniciovalo ministerstvo obrany a který minulý týden schválila vláda," uvedl Pejšek. Armádní transportní letoun podle něj do Bejrútu dopravil celkem šest tun základních potravin.

"Jedná se o jasný příklad proaktivního a preventivního jednání ze strany České republiky. Pomoc přímo v potřebném regionu přispívá nejen ke stabilizaci a zlepšení situace v daném státě, ale podobné dary také pomáhají předcházet humanitárním a dalším krizím, jejichž důsledky by mohly přerůst do mezinárodního měřítka nejen v oblasti bezpečnosti," poznamenal mluvčí. Česká republika podle něj chce ve formě této pomoci pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy