Velmi úzký okruh lidí kolem prezidenta Vladimira Putina rozhodl a věděl dlouho dopředu o plánu agrese proti Ukrajině. Investigativní reportér a expert na ruské tajné služby Andrej Soldatov v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovořil o třech, maximálně čtyřech lidech. Byl mezi nimi i prezidentův přítel Jurij Kovalčuk.
Jednoznačně potvrzené to není, ale z dostupných zpráv vyplývá, že vedle samotného Putina plánovali invazi ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, šéf Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev a pak muž pohybující se v zákulisí ruských mocenských struktur. Jurij Kovalčuk.
Spolumajitel pojišťovny Sovgaz, držitel většiny akcií Banky Rossija a vlastník sítě internetových a televizních médií, podporujících Putina a ruský režim. Člověk, kterému se roky přezdívá Putinův bankéř, ale ve skutečností je víc než jen tím. Je důvěrníkem ruského diktátora do takové míry, že v době pandemie koronaviru, ze kterého měl Putin panickou hrůzu, byl jediným člověkem, který měl k ruskému prezidentovi přístup v přísně střežené a hermetický uzavřené rezidenci na břehu Valdajského jezera.
Kovalčuk s Putinem podle nezávislých ruských novinářů sdílejí zálibu v historii a touze obnovit Rusko jako mocnou světodějnou říši. Na toto téma diskutovali u Valdajského jezera v době pandemie a v roce 2021 pak Putin zveřejnil svoji "studii" nazvanou O historické jednotě Rusů a Ukrajinců. Tento text prakticky popíral právo Ukrajiny na samostatnou státní existenci a viděno zpětně představuje ideologické zdůvodnění a ospravedlnění ruského útoku.
Bývalý autor Putinových projevů Abbás Galjamov, který je dnes kritikem režimu a žije v Izraeli, označil právě Kovalčuka za důležitého hybatele války proti Ukrajině. "Motivace lidí ze silových struktur a FSB napadnout Ukrajinu je jasná, protože jsou součástí mašinerie připravující se na válku a konflikt. Kovalčuk vidí na Ukrajině především kořist, možnost rozšíření svého majetku," tvrdí Galjamov.
Kovalčuka s Putinem spojuje minulost. Společně zakládali v devadesátých letech stavební družstvo nazvané Jezero. Budovalo luxusní drahá sídla a vily na břehu jezera Komsomolskoje nedaleko finských hranic. Putin i Kovalčuk v této exkluzivní uzavřené zóně pro nejbohatší Rusy měli své pozemky a domy.
Oba muže pojí také obdiv k ruskému filozofovi Ivanu Iljinovi. Nepřekvapivě stoupenci silné autoritářské monarchie a silného ruského impéria, ve kterém hrají pravoslavná církev a ruský národ dominantní roli. Iljin po bolševickém puči v roce 1917 z Ruska utekl a neměl rád komunisty, ale prosazoval konzervativní diktaturu silného vůdce-cara. Jedině tak je podle něj možné obnovit "ruskou velikost", která mu náleží.
Ve třicátých letech minulého století žil v Německu a obdivoval nacistu Adolfa Hitlera, i když tvrdil, že nesdílí všechny jeho názory a teorie. Zemřel ve Švýcarsku a Putin v roce 2005 rozhodl o navrácení jeho ostatků do Ruska a jejich pohřbení v Donském klášteře. "Iljinovy myšlenky a koncepce ožily v provedení Vladimira Putina, který ho obdivuje," napsal historik Timothy Snyder v časopise New Yorker.
Nahoru k moci už stoupá za Jurijem Kovalčukem i jeho šestačtyřicetiletý syn Boris. Šéfuje velké státní holdingové energetické společnosti Inter RAO, která dodává teplo a elektřinu. Podle ruského deníku Kommersant ale v Kremlu počítají s Kovalčukem juniorem na ještě vlivnější pozici.
V mocenských patrech postupuje i Dmitrij Patrušev, syn předsedy Bezpečnostní rady a člena úzkého kruhu Putinových mocných Nikolaje Patruševa. Šestačtyřicetiletý politik už je ministrem zemědělství.
"Putin nevypadá jako těžce nemocný člověk, ale je mu přes sedmdesát a stát se může cokoliv. Osobně jsem přesvědčen, že jeho nástupcem se stane někdo z jeho nejbližšího okolí a může to být mladší člověk. Ten kruh kolem Putina je tak pevný, že se k moci nikdo zvenčí nedokáže protlačit," řekl Aktuálně.cz ruský historik a novinář Rádia Svoboda Jaroslav Šimov.
