Ódor od začátku svého působení ve veřejné správě kladl důraz na analýzy, data a fakta. Měl ambici přinést věcnější debatu do klíčových oblastí, od školství přes udržitelnost důchodového systému až po kroky směřující k dohánění Západu, píše v profilu budoucího předsedy vlády slovenský deník Sme.
Viceguvernérem Národní banky Slovenska (NBS) je od roku 2018, kdy jej nominovala strana Most-Híd. Ódor o sobě tvrdí, že v práci se vždy snaží oddělit odbornou rovinu od osobní, proto neměl problém spolupracovat s politiky z obou politických táborů.
Je také spoluautorem rovné daně, podílel se na důchodové reformě, zavádění eura, vytvoření rozpočtových pravidel a stál u zakládání projektu hodnoty za peníze, který se stal v dalších týdnech předmětem kritiky za údajné zpomalování výstavby dálnic.
Rovná daň pro tygra Evropy
Ľudovít Ódor začal pracovat ve veřejném prostoru v letech 2003 až 2005 v době, kdy byl ministrem financí Ivan Mikloš. Byl jeho poradcem a zároveň tři roky řídil čerstvě založený Institut finanční politiky při ministerstvu financí. Šlo o nejúspěšnější období v Ódorově životopise, které zároveň nasměrovalo Slovensko na trajektorii tygra Evropy.
Byla to druhá Dzurindova vláda, která v roce 2004 spustila daňovou reformu. Její součástí bylo i sjednocení daňových sazeb (takzvaná rovná daň) pro fyzické i právnické osoby na 19 procent. Reforma zatraktivnila Slovensko v očích zahraničních investorů a jejím spoluautorem byl i Ódor. Výsledkem byl zjednodušený, přehledný a efektivní systém zdanění.
Rovná daň fungovala až do roku 2013, kdy ji zrušila jednobarevná vláda Roberta Fica. Považovala ji za nespravedlivou zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Podle mnoha ekonomů šlo o černý den slovenské ekonomiky. Od té doby podnikatelé marně vládní koalice upozorňují, že současný daňově-odvodový systém je zbytečně komplikovaný, nespravedlivý a má jedny z nejvyšších sazeb v EU.
Důchodová reforma
Ódor v roce 2005, kdy zemi řídila druhá vláda Mikuláše Dzurindy, spolupracoval i na zavedení druhého důchodového pilíře. O rok později ale přišel Fico a začal jej měnit.
Pro budoucího premiéra úřednické vlády zůstává druhý pilíř dodnes srdeční záležitostí a politické zásahy, které ho rozbíjely, bere až osobně. Nejtvrdší kritiku sepsal v roce 2019. Spolu s ekonomem Pavlem Povalem vydal studii, ve které uvedl, že na účtech střadatelů ve druhém pilíři mohlo být o dvě až sedm miliard eur více, kdyby ho nepostihly neodborné zásahy politiků.
Na ministerstvu financí působil Ľudovít Ódor do konce roku 2005 a odtud přešel poprvé do národní banky, kde se stal členem bankovní rady a ředitelem pro výzkum. Bylo to v době, kdy se Slovensko ucházelo o přijetí do eurozóny, takže se stal součástí přípravy předvstupních jednání.
V roce 2010 se k moci na dva roky dostala vláda Ivety Radičové. S ní se na ministerstvo financí opět dostal ekonom Ivan Mikloš, který si Ódora přivedl. V letech 2010 až 2012 tedy působil jako poradce premiérky i Mikloše.
V této době se Ódor podílel na vzniku ústavního zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Jeho páteří se stala dluhová brzda. Jinými slovy, Slovensko přijalo ústavní zákon, který vládám zakazuje zadlužit se tak jako v Itálii či ve Španělsku. Na tomto zákoně se přitom dohodla Radičové vláda tehdy s opozičním Směrem.
Rozumné šetření a dohled nad politiky
Ódorovou ambicí je propojovat svět suchých akademických poznatků a reálné hospodářské politiky. Je také spolutvůrcem Útvaru hodnoty za peníze (ÚHP), což je analytický orgán ministerstva financí, který vznikl v roce 2016. V té době panovaly pochybnosti o tom, jak stát peníze investuje, jak o nich rozhoduje a jakou hodnotu za ně dostává.
V koncepci, která ÚHP předcházela, spolu s dalšími ekonomy tvrdí, že nikoli média nebo občané by měli pátrat po tom, zda byly veřejné peníze efektivně využity, ale důkazní břemeno by mělo být na vládě. Ta má veřejnosti ukázat, o kterých možnostech uvažovala a proč se rozhodla ve prospěch konkrétního řešení.
Parlamentem před pár dny prošla novela zákona o jednorázových mimořádných opatřeních, která odsune posuzování vybraných úseků dálnic ze strany ÚHP do pozdějšího stadia, čímž se jejich vliv může podle analytiků oslabit.
Ódor novelu kritizoval z filozofického hlediska. "Je stále méně takových, kterým skutečně záleží na dlouhodobém finančním zdraví země. Po nás potopa," napsal v článku.
Reformy zakázaným slovem
Na důchodové a daňové reformě Ódor poukazuje na krutou realitu Slovenska. Je jí ekonomická stagnace a fakt, že Slovensko západní země přestalo dohánět.
Reformy jsou podle něj pro vlády téměř dvacet let (až na pár dílčích reforem) zakázaným slovem. Jedinou výjimkou je plán obnovy, jehož součástí jsou komplexní reformy, k nim ale Slovensko postrčila Evropská komise miliardami eur. Ani při plánu obnovy však budoucí premiér nevěří, že země bude schopná miliardy utrácet efektivně.
Ódor opakovaně kritizuje i neefektivní způsob čerpání evropských peněz. "Bohužel i končící programové období dokazuje, že máme špatný systém čerpání eurofondů a pak v poslední chvíli vymýšlíme různá opatření, abychom utratili peníze. Pro mě jako ekonoma je cíl 'utratit peníze' nepochopitelný. Měli bychom se spíše snažit hledat účel a efektivnost," zhodnotil.
Příští slovenský premiér je autorem čtyř knih. V roce 2007 vydal Ekonomii z nadhledu. Namísto suchopárných čísel v ní upřednostnil krátká humorná zamyšlení. V roce 2009 vyšla kniha - Krizonomie z nadhledu, jejímž leitmotivem byla finanční krize. V roce 2015 následovala publikace Investování z nadhledu. Jeho poslední knihou je Rychlokurz geniality, která vyšla loni a je jakousi učebnicí pro jeho dceru, ve které jsou lidskou řečí vysvětleny pojmy jako kvantová mechanika či HDP.
