Předvolební kampaň Republika spustila ve velkém stylu. Jeho členové, kteří se v roce 2020 odštěpili od krajně pravicové strany Mariana Kotleby, voliče oslovují nejen na svých webových stránkách a sociálních sítích, ale hlavně při četných výjezdech do zapomenutých slovenských regionů. A taktika se začíná vyplácet. Preference hnutí za rok vyrostly o tři procentní body a nyní atakují dvouciferné hodnoty.
V programu slibují zdravé rozvíjení vlastenectví, zákaz potratů, snížení viditelnosti sexuálních menšin a také referenda o vystoupení z NATO a Evropské unie. Vystupují proti migraci a chtějí rozvíjet obchod s Ruskem, Čínou či Indií.
"Po odštěpení od Mariana Kotleby mírnila Republika svoje formulace, program a ideje se ale nezměnily," vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka politologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě Darina Malová. Členové hnutí tak už veřejně nepopírají holokaust a neútočí na Romy, jak bylo mezi kotlebovci běžné, ale snaží se vykreslit jako strana odborníků. "Pasují se do role zastánců nejslabších skupin a lidí, kteří jsou na okraji zájmu liberálnějších stran," dodává.
Republika úspěšně loví voliče hlavně mezi nespokojenými a Slováky, kteří zpravidla k volbám nechodí. Podle Malové cílí na "tradičního slovenského muže, který chce být silný ochránce, ale doba mu v tom nepřeje". Ke straně se zároveň hlásí více žen, než kolik podporovalo Mariana Kotlebu. "Republika má pro ně přijatelnější tvář, zároveň mají silnou přesvědčovací kampaň založenou na nespokojenosti, nenávisti a určování viníků," říká.
Za ně hnutí často označuje Ukrajince, kteří prchají ze své země kvůli invazi, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Přestože politici Republiky nahlas ruského prezidenta Vladimira Putina přímo nepodporují, je podle Malové z jejich rétoriky a prosazovaných témat zjevné, že ve válce stojí na straně Kremlu.
Průzkum preferencí politických stran na Slovensku
- Smer-SD: 17,6 %
- Hlas: 17,1 %
- Progresivní Slovensko: 12,1 %
- Republika: 9,6 %
- Sme rodina: 7,7 %
- Křesťanskodemokratické hnutí: 5,8 %
- Sloboda a solidarita: 5,1 %
- Demokrati: 5 %
Zdroj: Deník Sme, průzkum z března 2023
Možná koalice s Ficovým Směrem
Pokud by si hnutí udrželo voliče až do zářijových voleb, mohl by jeho zisk vést k zablokování vzniku vlády. Koalici s Republikou odmítá Jsme rodina Borise Kollára i další strany, o spolupráci s dalšími krajně pravicovými partajemi nemá zájem samo hnutí. "V minulosti jsme to zkoušeli, voliči by to ale neměli považovat za reálné," uvedl pro slovenský deník SME jeden z lídrů Republiky Ondrej Ďurica.
Země by se tak dostala podle politoložky Malové do neobvyklé situace. "Pro Slovensko bylo vždy charakteristické, že se koaliční vlády zformovaly vždy velmi rychle. Snaha dostat se do vládních pozic, a tím pádem k moci, penězům a vlivu, je hybnou silou slovenské politiky," míní.
Spolupráci s Republikou si naopak dokáže představit předseda Směru Robert Fico, který taktéž razí protiukrajinskou rétoriku a zatím vévodí průzkumům veřejného mínění. "Kombinace Směru a Republiky by byla pro Slovensko smrtelná," tvrdí Malová.
Kdo Republiku financuje?
Obavy expertů vyvolává i financování Republiky. Protože hnutí vzniklo až po posledních volbách, nemá právo na státní podporu. Svou činnost údajně financuje z členských příspěvků a darů. "Hnutí má velmi propracovanou webovou stránku a propaguje se i přes vlastní noviny, hodně jezdí do regionů. Je vidět, že jsou za nimi velké peníze. Nabízí se tedy otázka, kde se finance na jejich velkorysou činnost a propagaci vzaly," táže se.
Předčasné parlamentní volby se na Slovensku budou konat 30. září. Hlasováním o tom rozhodl parlament, který už v prosinci vyslovil nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Část opozice neuspěla s návrhy, aby nové volby byly už v květnu nebo v červnu. Hegerova vláda po vyslovení nedůvěry sice zůstala v úřadu, z ústavy má ovšem jen omezené pravomoci a některá její rozhodnutí musí předem schválit hlava státu.
