Poslední příklad je starý dva dny. Šedesátiletý Benjamin Ganc, bývalý velitel speciální průzkumné jednotky letectva Šaldag a později náčelník generálního štábu izraelské armády, vyhrál volby. Jeho strana Modrá a bílá získala 33 mandátů, Likud premiéra Benjamina Netanjahua 31 křesel.
Je to pat, protože ani jedna strana nedá dohromady sourodou koalici s většinou ve 120členném parlamentu. Ganc ale Netanjahua těsně porazil.
Napodobil tak některé své slavné předchůdce, kteří svlékli uniformu a sloužili Izraeli v oblecích jako premiéři. Jicchaka Rabina, který velel při legendárním dobytí východního Jeruzaléma a Zdi nářků během šestidenní války v roce 1967, a jako premiér uzavřel v devadesátých letech mírovou dohodu s Palestinci a Jordánskem.
V jeho stopách šel Ehud Barak. Dříve generál a velitel protiteroristických operací, který se neúspěšně pokusil v roce 2000 dosáhnout finální mírové dohody s vůdcem Palestinců Jásirem Arafatem.
Ganc se tak může stát dalším premiérem s armádní minulostí, který se pokusí o vyjednání míru s Palestinci. Stejně jako Rabin a Barak patří v izraelském politickém spektru spíše nalevo.
Tvrdý voják
V kampani otec čtyři dětí, který studoval původně historii a politické vědy, skutečně sliboval, že rozhovory s Palestinci obnoví. Dodával ale, že v žádném případě nepodepíše nic, co by ohrozilo bezpečnost Izraele. Odmítá například rozdělení Jeruzaléma, který je nyní pod izraelskou kontrolou, ale Palestinci chtějí jeho východní část jako své hlavní město. V izraelských rukou chce udržet také údolí Jordánu, na které si rovněž činí nárok Palestinci.
Jako voják prokázal tvrdost. V roce 2014 za jeho působení v čele generálního štábu armáda bombardovala pásmo Gazy a tehdy Ganc prohlásil, že je ochoten vybombardovat části Gazy zpět do doby kamenné, bude-li to nutné. Pásmo Gazy ovládá hnutí Hamás, se kterým Izraelci odmítají jednat a které odmítá existenci židovského státu uznat.
Ganc je takzvaný sabra, neboli člověk, který se narodil už v Izraeli. Jeho rodiče přežili holokaust, matka v roce 1945 vyšla na svobodu z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Narodila se v Maďarsku, jeho otec v Rumunsku.
"Židé a židovský stát už nikdy nevloží svůj soud do rukou někoho jiného. Budeme chránit sami sebe, abychom našemu lidu zajisti budoucnost," prohlásil Ganc na začátku roku na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Hackerský útok
Ganc zároveň odmítá náboženský fundamentalismus. Chce, aby o šabatu, nejdůležitějším židovském svátku, byly otevřené obchody a izraelské zákony umožnily občanský sňatek.
V pohledu na Írán se ale Ganc od Netajahua příliš neliší. Považuje ho za hrozbu a nepřítele. Na začátku roku izraelská kontrarozvědka oznámila, že Íránci se pokusili nabourat do Gancova mobilního telefonu. Politik to zlehčoval, že nešlo o nic vážného, ale Netanjahu se toho pokusil využít. "Je to slabý levičák," uvedl na adresu svého soupeře.
Podle analytika Ely Karmona z Mezinárodního institutu pro boj s terorismem v izraelské Herzlyie je Ganc důvěryhodný politik co se týká zajištění bezpečnosti země. "Obnovení rozhovorů s Palestinci si vyžádá dost a závisí na tom, zda Ganc vůbec bude premiérem a jak bude vypadat jeho koalice. Nicméně je rozhodně více připraven mluvit s Palestinci než Netanjahu, který chce Palestince rozdělit mezi Hamás v Gaze a Palestinskou samosprávu na západním břehu Jordánu, aby mohl rozšiřovat židovské osady," popsal deníku Aktuálně.cz s tím, že bude záležet na Palestincích, zda budou ochotni ke kompromisům.
Ganc koalici s Netajahuem odmítá. Poukazuje na to, že premiér je podezřelý z korupce, a dokud justice celou věc neukončí, nemá ve vládě co dělat.
Netanjahu za měsíc oslaví sedmdesátiny, dárek v podobě dalšího funkčního období ale zřejmě nedostane. Jednou z možností, jak vyjít z patové situace, je, že se premiérem stane někdo třetí, a bude tak moci vzniknout koalice národní jednoty - s Netanjahuovým Likudem i Gancovou stranou Modrá a bílá.
"Ganc jako dítě matky, která přežila holokaust, zná dobře historii a ví, co může nebo nemůže Izrael obětovat, aby dosáhl míru s Palestinci. Pokud k tomu bude mít vhodnou příležitost a šanci, může mírový proces posunout kupředu a přinést změnu," řekl Aktuálně.cz politický zpravodaj deníku Jerusalem Post Gil Hofman, jehož otec se narodil v České republice a má české občanství.
