Izraelci se chystají na anexi údolí Jordánu. Bez něj se neubráníme, tvrdí

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 9. 2019 16:00
Izraelské parlamentní volby zřejmě skončí patem. Názory na řešení sporu s Palestinci ale mají dvě hlavní strany téměř totožné.
Izraelská armáda si chce ponechat kontrolu nad údolím Jordánu.
Izraelská armáda si chce ponechat kontrolu nad údolím Jordánu. | Foto: Reuters

Řeka Jordán, která je pevně spjatá s bezpečností Izraele, sehrála ve volbách velkou roli. Premiér Benjamin Netanjahu v kampani sliboval, že když dostane od voličů silný mandát, údolí Jordánu na západním břehu formálně anektuje a učiní z něj součást Izraele. Dosud má toto území ve svých rukou izraelská armáda, ale Palestinci s ním počítají do svého budoucího státu.

Anexe by se týkala území o rozloze 2400 čtverečních kilometrů podél hranice s Jordánskem.
Anexe by se týkala území o rozloze 2400 čtverečních kilometrů podél hranice s Jordánskem. | Foto: Aktuálně.cz

Premiér tím vyvolal nesouhlas evropských zemí i OSN. Anexi označily za ohrožení mírové dohody a kompromisu, založeného na řešení problému formou dvou vedle sebe existujících států. Izraelského a palestinského.

Sami Palestinci ostře protestují. "Ta půda nepatří Netanjahuovi, aby ji někomu dával," řekl agentuře Reuters pětasedmdesátiletý Palestinec Ismáil Hasan z vesnice Zbajdát.

"Dejte mi pravomoc, ať vymezím hranice Izraele. Díky svým zkušenostem a osobnímu vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími světovými politiky dokážu zajistit bezpečný život v srdci naší vlasti," vyzýval přitom Netanjahu v kampani.

Výsledky úterních voleb jsou velmi těsné. Zatím to vypadá, že strana Likud Benjamina Netanjahua bude mít o jedno křeslo méně než strana Modrá a bílá bývalého náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance. Velké slovo bude mít s devíti mandáty i krajně pravicová strana Izrael je náš domov bývalého ministra zahraničí Avigdora Liebermana.

Jordán se bude řešit tak jako tak

Politiky čeká složité vyjednávání o složení vlády, která by měla ve 120členném parlamentu většinu. Průběžné výsledky přisuzují Netanjahuovi 31 a Gancovi 32 mandátů.

Ať už ale vznikne jakákoliv vláda, plán na anexi údolí Jordánu bude na stole. Všechny nejsilnější strany se v názoru příliš neliší. Lieberman chce stejně jako Netanjahu anexi. Ganc je o něco opatrnější, ale i on před volbami říkal, že plánuje v této oblasti rozšířit židovské osady.

Anexe by se týkala pásu půdy podél hranice s Jordánskem o rozloze zhruba 2400 kilometrů čtverečních. Žije tam zhruba devět tisíc Židů a přes 65 tisíc Palestinců.

Izraelci zdůvodňují nutnost kontrolovat údolí tím, že jiným způsobem nelze zajistit bezpečnost před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.

Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní letiště Ben Gurion a důležité objekty pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury je v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a západním břehem Jordánu," říká například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.

Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nikomu nedovolí ohrožování Izraele přes hranici.

Politika appeasementu?

Podobně jako v názoru na nutnost mít hájitelné pozemní hranice se lídři hlavních stran shodují i v postoji vůči Íránu. Vidí v něm nepřítele, který je největším ohrožením židovského státu v případě, že získá jaderné zbraně. Jadernou dohodu z roku 2015 odmítají jako nedostatečnou a Avigdor Lieberman přirovnává snahu evropských zemí zachovat tuto dohodu a jednat s Íránem k politice appeasementu třicátých let vůči Adolfu Hitlerovi.

Svůj vlastní, dlouho odkládaný mírový plán se chystá zveřejnit i americký prezident Trump. Palestinci jsou ale skeptičtí. Trumpa považují za jednoznačně proizraelského poté, co přesunul americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a uznal izraelskou anexi Golanských výšin.

Východní část Jeruzaléma - včetně Starého města - si Palestinci nárokují jako své hlavní město. Izrael rozdělení města odmítá.

Mapa anektovaného území, kterou představil Netanjahu v Tel Avivu.
Mapa anektovaného území, kterou představil Netanjahu v Tel Avivu. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vítězem festivalu Írán:ci se stal snímek Róná, Azímova matka

Vítězným snímkem festivalu Írán:ci se stal celovečerní film Róná, Azímova matka afghánského režiséra Džamšída Mahmúdího působícího v Íránu. Cenu diváků získal Zámek snů, jehož režisérem je Rezá Mirkarimi, jedna z nejuznávanějších postav soudobé íránské kinematografie. Výsledky pořadatelé oznámili v pražském kině Světozor. Festival představující íránskou celovečerní, dokumentární i krátkou tvorbu se v úterý a ve středu přesouvá do Brna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy