Izraelci se chystají na anexi údolí Jordánu. Bez něj se neubráníme, tvrdí

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 9. 2019 16:00
Izraelské parlamentní volby zřejmě skončí patem. Názory na řešení sporu s Palestinci ale mají dvě hlavní strany téměř totožné.
Izraelská armáda si chce ponechat kontrolu nad údolím Jordánu.
Izraelská armáda si chce ponechat kontrolu nad údolím Jordánu. | Foto: Reuters

Řeka Jordán, která je pevně spjatá s bezpečností Izraele, sehrála ve volbách velkou roli. Premiér Benjamin Netanjahu v kampani sliboval, že když dostane od voličů silný mandát, údolí Jordánu na západním břehu formálně anektuje a učiní z něj součást Izraele. Dosud má toto území ve svých rukou izraelská armáda, ale Palestinci s ním počítají do svého budoucího státu.

Anexe by se týkala území o rozloze 2400 čtverečních kilometrů podél hranice s Jordánskem.
Anexe by se týkala území o rozloze 2400 čtverečních kilometrů podél hranice s Jordánskem. | Foto: Aktuálně.cz

Premiér tím vyvolal nesouhlas evropských zemí i OSN. Anexi označily za ohrožení mírové dohody a kompromisu, založeného na řešení problému formou dvou vedle sebe existujících států. Izraelského a palestinského.

Sami Palestinci ostře protestují. "Ta půda nepatří Netanjahuovi, aby ji někomu dával," řekl agentuře Reuters pětasedmdesátiletý Palestinec Ismáil Hasan z vesnice Zbajdát.

"Dejte mi pravomoc, ať vymezím hranice Izraele. Díky svým zkušenostem a osobnímu vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími světovými politiky dokážu zajistit bezpečný život v srdci naší vlasti," vyzýval přitom Netanjahu v kampani.

Výsledky úterních voleb jsou velmi těsné. Zatím to vypadá, že strana Likud Benjamina Netanjahua bude mít o jedno křeslo méně než strana Modrá a bílá bývalého náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance. Velké slovo bude mít s devíti mandáty i krajně pravicová strana Izrael je náš domov bývalého ministra zahraničí Avigdora Liebermana.

Jordán se bude řešit tak jako tak

Politiky čeká složité vyjednávání o složení vlády, která by měla ve 120členném parlamentu většinu. Průběžné výsledky přisuzují Netanjahuovi 31 a Gancovi 32 mandátů.

Ať už ale vznikne jakákoliv vláda, plán na anexi údolí Jordánu bude na stole. Všechny nejsilnější strany se v názoru příliš neliší. Lieberman chce stejně jako Netanjahu anexi. Ganc je o něco opatrnější, ale i on před volbami říkal, že plánuje v této oblasti rozšířit židovské osady.

Anexe by se týkala pásu půdy podél hranice s Jordánskem o rozloze zhruba 2400 kilometrů čtverečních. Žije tam zhruba devět tisíc Židů a přes 65 tisíc Palestinců.

Izraelci zdůvodňují nutnost kontrolovat údolí tím, že jiným způsobem nelze zajistit bezpečnost před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.

Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní letiště Ben Gurion a důležité objekty pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury je v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a západním břehem Jordánu," říká například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.

Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nikomu nedovolí ohrožování Izraele přes hranici.

Politika appeasementu?

Podobně jako v názoru na nutnost mít hájitelné pozemní hranice se lídři hlavních stran shodují i v postoji vůči Íránu. Vidí v něm nepřítele, který je největším ohrožením židovského státu v případě, že získá jaderné zbraně. Jadernou dohodu z roku 2015 odmítají jako nedostatečnou a Avigdor Lieberman přirovnává snahu evropských zemí zachovat tuto dohodu a jednat s Íránem k politice appeasementu třicátých let vůči Adolfu Hitlerovi.

Svůj vlastní, dlouho odkládaný mírový plán se chystá zveřejnit i americký prezident Trump. Palestinci jsou ale skeptičtí. Trumpa považují za jednoznačně proizraelského poté, co přesunul americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a uznal izraelskou anexi Golanských výšin.

Východní část Jeruzaléma - včetně Starého města - si Palestinci nárokují jako své hlavní město. Izrael rozdělení města odmítá.

Mapa anektovaného území, kterou představil Netanjahu v Tel Avivu.
Mapa anektovaného území, kterou představil Netanjahu v Tel Avivu. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sociální sítě a média se spojují v boji proti fámám kolem voleb v USA

Přední západní média a technologické společnosti budou před listopadovými volbami ve Spojených státech monitorovat dezinformace prostřednictvím společného "výstražného systému". Nástroj vzniká pod hlavičkou organizace Trusted News Initiative (TNI), jejímiž členy jsou Facebook, Google, Twitter, zpravodajské agentury Reuters a AFP či britská vysílací společnost BBC. Ta tento týden oznámila, že řady TNI nově rozšířily agentura AP a deník The Washington Post.

Sdružení vzniklo minulý rok s cílem "chránit publika a uživatele před dezinformacemi". Nyní podle tiskové zprávy BBC tato "přelomová spolupráce" rozšiřuje své ambice a v nejbližší době se hodlá zaměřit na manipulativní a nepravdivý obsah spojený s volbami v USA, které se uskuteční 3. listopadu.

"V měsíci před dnem hlasování se budou partneři navzájem upozorňovat na dezinformace, které by bezprostředně ohrožovaly lidské životy nebo integritu voleb, tak aby platformy mohly daný obsah rychle zhodnotit a aby se vydavatelé mohli ujistit, že nevědomky nešíří nebezpečné nepravdy," popisuje BBC plánovaný výstražný systém.

Zdroj: ČTK
Další zprávy