Pokutu soud stanovil na půl milionu eur denně (12,2 milionu korun). Částka, kterou musí Polsko zaplatit do evropského rozpočtu, tak už dosahuje přibližně 64 milionů eur (1,5 miliardy korun). Země nevyužila žádné lhůty k urovnání sporu, a Brusel tak strhne Polsku částku za první měsíc nepovolené těžby odpovídající bezmála 367 milionům korun.
Jedinou neznámou je, jestli do Varšavy přiteče méně peněz z obálky pro farmáře, na sociální projekty nebo do regionů. O tom nyní Evropská komise rozhoduje. Z hlediska polské vlády to však není podstatné. Jedná se o peníze, které už sama odeslala příjemcům a Brusel je měl nyní jen proplatit.
S vládou konzervativní strany Práva a spravedlnosti (PiS) vidina nižšího příjmu do státního rozpočtu nehnula. Pokutu země nehodlá platit, jak se nechal slyšet tento týden v Bruselu polský ministr financí. PiS naopak začala naplňovat dřívější výhrůžky politickými obstrukcemi.
Polsko konkrétně v uplynulých dnech oznámilo obrat ve svém postoji ke globální minimální dani pro nadnárodní firmy. Ta byla dohodnuta na půdě OECD, státy sedmadvacítky ji vesměs podporují a až do minulého týdne tak činilo i Polsko. Jeho námitky na poslední chvíli se interpretují právě jako tlak na zbytek členských států, aby zpacifikoval komisi, protože převedení dohody o dani do unijního práva vyžaduje jednomyslnost.
Stejnou obstrukční logiku sleduje prohlášení několika polských politiků na půdě parlamentu v uplynulých dnech, že země bude vetovat a u soudu napadne zelenou legislativu EU známou jako Fit for 55. Ta nyní stojí ve středu politické agendy unie a některé její části rovněž vyžadují jednomyslný souhlas.
Polsko nechce ustoupit
Odečet pokuty za Turów je přitom jen začátek nové kapitoly vztahů mezi Varšavou a Bruselem. Polsko podobně neplatí penále za to, že stále udržuje při životě svoji disciplinární komoru sloužící k postihům soudců a prokurátorů, již evropský soud označil jakožto v rozporu se zákonem. Pokuta tu činí milion eur denně a i o tyto peníze bude krácen polský příděl z evropského rozpočtu.
Polsku je ale především zadržován Plán obnovy po koronavirové pandemii, který je o dva řády jinde a o nějž podle polských analytiků vláda velmi stojí. Varšava z něj má dostat až 36 miliard eur (Česko pro srovnání dostalo sedm miliard). Komise ho ale Polsku dosud neschválila, protože má na několika místech výhrady. Všechny se přitom týkají stavu právního státu v zemi.
Verdikt evropského soudu o polské disciplinární komoře dává Bruselu za pravdu. Odpor Varšavy uznat chybu, komoru zrušit a zaplatit pokutu pak schválení plánu, a tím i uvolnění peněz dál oddaluje. "Věc je prostá: pokud Polsko neustoupí, žádné peníze nedostane," řekl k tomu stručně komisař pro otázky justice Didier Reynders.
V případě Turówa má Polsko zřejmě větší šanci na příměří. Vláda Petra Fialy (ODS) obnovila vyjednávání o česko-polské dohodě, která by podle českého premiéra mohla být hotová v řádu týdnů, pokud se vyřeší hlavní sporné body - výše kompenzací pro Česko a soudní dohled. "Pokutu by Polsko ale i v případě stažení žaloby ze strany Česka muselo doplatit," potvrdil mluvčí EK pro rozpočet Balász Ujvari.
Poláci mají EU rádi kvůli penězům
Polská společnost je v pohledu na pokuty za Turów rozdělená. Podle průzkumu zveřejněného ve středu odmítá stržení peněz z dotací kvůli pokračující těžbě 45 procent společnosti, 28 procent s ním souhlasí (zhruba stejný podíl nemá na věc žádný názor). "Polsko je klasický příklad země se silně proevropskou společností, která ale třeba nikdy nepřijala euro a ani se tam o tom nemluví. Proevropské nálady tu jsou hodně pragmatické," vysvětlil Michal Lebduška, analytik pražské Asociace pro mezinárodní otázky, který dlouhodobě žije a pracuje v polské Vratislavi.
Popularita unie je podle něj v polské společnosti založená na tom, že do země přichází velké množství peněz z evropského rozpočtu - dlouhodobě dostává největší podíl ze všech 27 členských států. Teď by to mělo být o několik desítek milionů eur méně.
"I proto polská opozice téma Turówa hodně zdůrazňuje," dodal analytik. Sám nepovažuje za pravděpodobné, že by vláda ve Varšavě pokutu zaplatila. Evropská komise tedy bude v následujících měsících nejspíš celý obnos postupně strhávat z příspěvků původně určených na pokrytí polských dotací. "Myslím, že ta suma se spíš ztratí. Je to hlavně symbolická otázka," míní Lebduška.
Radikální hlasy
K eskalaci česko-polského sporu, který nakonec vyústil i ve stržení peněz pro Polsko, podle Michala Lebdušky došlo především kvůli tomu, že se do něj zapojili někteří radikální polští politici. Zmiňuje například europoslankyni Annu Zalewskou (Právo a spravedlnost). "Pochází z regionu u Turówa. Nedávno to byla právě ona, kdo medializoval rozhovor s velvyslancem v Praze Miroslawem Jasińskim," popsal Lebduška. Jasiński na postu ambasadora vydržel pouhých 17 dní, premiér Mateusz Morawiecki ho odvolal na začátku ledna poté, co v rozhovoru pro polskou redakci německého serveru Deutsche Welle velvyslanec kritizoval státní společnosti PGE, provozovatele dolu a stejnojmenné nedaleké elektrárny, za roli v česko-polském sporu o Turów.
Lebduška připomíná také vyjádření místopředsedkyně představenstva PGE a někdejší náměstkyně na jednom z ministerstev pod vedením Práva a spravedlnosti Wandy Bukové. Ta v souvislosti s jednáními o Turówu obvinila Česko, že bez patřičných povolení provozuje černouhelný důl ČSM na Karvinsku. České úřady to popřely. Polská média už v minulosti informovala o tom, že zatímco premiér Morawiecki byl ochotný jednání o dohodě o podmínkách pokračující těžby už uzavřít, jeho záměr zarazil ultrakonzervativní, euroskeptický a nacionalistický ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro z koaliční strany Solidární Polsko.
"Kvůli těmto radikálním hlasům se do sporu dostávají i úplně mimoběžné věci, které navíc sklouzávají ke konspiracím ve smyslu, že Evropská unie, hlavně tedy Německo, chce zničit polskou ekonomiku, energetiku a udělat z nich zásobárnu pracovní síly," doplnil analytik Michal Lebduška.
