Barcelona/Brusel - Řadu dní nebylo jasné, zda bohaté Katalánsko vyhlásilo, nebo nevyhlásilo nezávislost na vládě v Madridu.
Španělský premiér Mariano Rajoy vzkazoval katalánskému premiérovi Carlesi Puigdemontovi, aby mu jasně vysvětlil, jaká je tedy pozice Barcelony po kontroverzním referendu z 1. října.
Podobně na tom byli i sami Španělé. V jedné parodické televizní show vysílali scénku jako z kvízu Chcete být milionářem?
V křesle soutěžícího seděl "Puigdemont" a moderátor se ho ptal: Co je právě teď Katalánsko? Za A region. Za B země Nezemě. Za C republika. Nebo za D cirkus.
Katalánský parlament ale nakonec v pátek definitivně vyhlásil samostatnost. A Madrid ihned zareagoval - omezil autonomii nejbohatšího španělského regionu, sesadil katalánskou vládu a vyhlásil předčasné volby.
Po dlouhém váhání se tak Carles Puigdemont opět postavil do čela katalánských separatistů. Za to ho ale brzy může stihnout trest.
Španělská generální prokuratura tento týden zřejmě zahájí stíhání katalánských lídrů. Důvodem je podpora protiústavního referenda o nezávislosti a taky jednostranné odtržení od Španělska.
Puigdemontovi i jeho kolegům hrozí až 30 let vězení. Sesazený předseda katalánské vlády by se tak podle některých hlasů mohl stát politickým vězněm.
Pomoc od Vlámů
Carles Puigdemont zatím na případné stíhání nereaguje.
Možný únik mu ale nabízí Belgie, jeden z mála členů Evropské unie, kde občané EU mohou požádat o politický azyl. Připouští to i jeden z vrcholných představitelů belgické vlády Theo Francken.
"Není to nemožné, když vidíte tu situaci," řekl belgický ministr pro migraci v rozhovoru pro stanici VTM.
"Už teď se mluví o odnětí svobody," dodal. "Je jen otázkou, do jaké míry by byl jeho proces spravedlivý."
Francken: "Catalaanse minister-president Puigdemont mag politiek asiel aanvragen" https://t.co/TLi1DS54Dh
— Theo Francken (@FranckenTheo) October 29, 2017
Francken je členem nacionalistické Nové vlámské aliance (N-VA). Právě tato separatistická strana už roky usiluje o odtržení Vlámska od zbytku Belgie. S Puigdemontem tak snadno může najít společnou řeč.
Pokud by k takovému scénáři došlo, pro Španělsko by bylo podle agentury Reuters velmi složité zařídit, aby mu Belgie Puigdemonta vydala.
Jen pár evropských lídrů komentovalo katalánskou krizi. Mezi nimi byl i belgický premiér Charles Michel, který volal po dialogu mezi Madridem a Barcelonou. Michel, centrista z Valonska, vládne v koalici s N-VA od roku 2014.
Agentura Reuters navíc připomíná případ z 90. let, kdy Belgie odmítla vydat španělský pár, který Madrid vinil z napojení na baskickou militantní organizaci ETA.
Kdo vyhraje volby?
Katalánce každopádně čekají 21. prosince předčasné regionální volby.
Podle prvního předvolebního průzkumu, zveřejněného v neděli, by těsně zvítězily strany prosazující jednotné Španělsko - získaly by celkem 43,4 procenta hlasů.
Separatistickým stranám pak průzkum předpovídá 42,5 procenta voličské podpory.
Nejvíc hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC).
Dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nanejvýš 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty
Průzkum agentury Sigma Dos proběhl minulý týden. Tedy v době, kdy Katalánci s napětím očekávali, zda jejich regionální vláda skutečně vyhlásí nezávislost na Madridu.
V neděli se v ulicích Barcelony znovu objevily statisíce lidí odmítajících katalánskou samostatnost. "Milujeme tě, Španělsko," znělo jedno z jejich hesel.
