Tým britských vědců pod vedením Davida Tyrrella studoval v šedesátých letech minulého století běžné nachlazení a snažil se přijít na možné způsoby jeho léčby. Při zkoumání virů, které nachlazení způsobují, ale odborníci narazili na neobvyklý vzorek od školáka z anglického hrabství Surrey. Místo bolestí v krku trpěl malátností. Vzorek označili jako B814.
Vědcům však chyběla technika, která by virus dokázala zanalyzovat. Obrátili se proto na tehdy 34letou June Almeidovou.
Ta byla uznávanou laboratorní techničkou, která od svých 16 let zkoumala tkáně se známkami onemocnění. I bez oficiálního vzdělání, na které po válce její rodina neměla peníze, dokázala rozvíjet metody, jak pod mikroskopem viry odhalit. Po doporučení od kolegů, kteří říkali, že Almeidová posouvá mikroskopy "k novým limitům", ji Tyrrellův tým oslovil.
Long before the coronavirus pandemic, scientists struggled to identify a new virus. It was surrounded by a kind of halo, like a solar corona. It was the first coronavirus, and the scientist June Almeida identified it in 1966. https://t.co/DDcLEIVZIH
— NYT Obituaries (@NYTObits) May 9, 2020
Přesto Tyrrell nejprve moc nevěřil, že Almeidová ve vzorku něco objeví. "Tvrdila, že by s její novou, vylepšenou technikou měla dokázat najít virové částice," píše vědec podle amerického deníku New York Times v knize Cold Wars: The Fight Against the Common Cold z roku 2002.
Postup byl velmi jednoduchý, ale revoluční, zdůrazňuje i magazín National Geographic. Almeidová přidala do vzorku protilátky z vyléčených pacientů. Ty se kolem viru shlukly, a tak se stal pod mikroskopem viditelnějším. "Rozpoznala všechny známé viry a její snímek krásně odhalil jejich strukturu. Co však bylo důležitější: objevila i částici viru B814," dodává Tyrrell.
Nikdo si z toho nic nedělal
Při studiu vzorku si skotská vědkyně uvědomila, že podobnou strukturu už viděla u bronchitidy kuřat nebo zánětu jater u myší. V té chvíli jí došlo, že stojí před novou skupinou virů. Kvůli tvaru, kterým připomínaly sluneční korónu - jasně zářící okolí Slunce viditelné při zatmění -, skupinu pojmenovala koronaviry.
Vzorek B814 se tak v roce 1964 stal prvním zaznamenaným případem koronaviru, který napadl člověka.
Almeidová sepsala výsledky svého pozorování do odborného článku, ten však vydavatelé kvůli málo kvalitním fotografiím odmítli. Spolu s Tyrrellovým týmem se jí to podařilo až o dva roky později.
Podle deníku New York Times nikdo koronavirům nevěnoval moc pozornosti, protože vědci nevěřili, že by pro lidi představovaly velké nebezpečí. "Nikdo si z toho nic nedělal," vzpomíná Kenneth McIntosh, který objevil jiný typ koronaviru zhruba ve stejné době jako Almeidová. "Bylo to jen běžné 'nachlazení', nic zvláštního," vysvětluje. Změna přišla až v roce 2002 s virem SARS a opět nyní v souvislosti s covid-19.
"Bez její průkopnické práce bychom řešili současné šíření koronaviru pomaleji. Její práce urychlila naše porozumění viru," uvedl pro odborný server Iflscience profesor Hugh Pennington, který pod Almeidovou studoval. Ten také dodává, že technika, kterou vědkyně vymyslela pro lepší zobrazování virů, se běžně používá dodnes. Pro výzkum covid-19 ji použili i vědci v Číně.
S mikroskopem i v důchodu
June Almeidová se narodila v roce 1930 do rodiny řidiče autobusu. V 16 letech opustila školu, protože její rodina neměla na školné. Vzala proto místo laboratorní techničky v nemocnici v Glasgow, kde začal její zájem o mikroskopii. S prvním manželem, venezuelským umělcem Enriquem Almeidou, se přestěhovala do Kanady, kde do oboru pronikla ještě hlouběji.
Do Británie se vrátila, když dostala nabídku od londýnské nemocnice St. Thomas, kde mohla s výzkumem pokračovat. V té době dostala také žádost o pomoc s identifikací viru B814.
Po konci aktivní kariéry se Almeidová stala instruktorkou jógy a společně s druhým manželem, který byl také virolog, prodávali a opravovali starožitnosti. June Almeidová zemřela v roce 2007 ve věku 77 let.
Kromě toho, že Almeidová objevila první na člověka přenosný koronavirus, jako první pod mikroskopem zaznamenala virus zarděnek a identifikovala strukturu viru způsobujícího žloutenku typu B. Po roce 2000 byla také členkou týmu, kterému se povedlo udělat zatím nejdetailnější snímek viru HIV. Této práce se zúčastnila v době, kdy už byla roky v důchodu. "Jak bylo pro ni typické, nemohla opustit elektronovou mikroskopii," napsala k tomu tehdy její dcera Joyce.
