Generál Allen patřil k hostům víkendové konference Globsec Forum 2024, která se letos poprvé konala v Praze. V rozhovoru také popisuje, proč se obává vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Ukrajina na začátku srpna nečekaně zaútočila na ruskou Kurskou oblast. Bylo to od vedení ukrajinské armády správné rozhodnutí?
Ano. Bylo to velké riziko a velmi riskantní rozhodnutí, ale Ukrajinci si vedou dobře. Konflikt na Ukrajině ustrnul na pozicích podobně jako první světová válka a Ukrajině se povedl průlom, překvapení. A velmi ponížila Vladimira Putina.
Válka vstoupila na práh obyvatel Ruska, ale jiným způsobem, než jak je tomu u obyvatel Ukrajiny. Vojáci ukrajinské armády se chovají jinak, nebombardují civilisty, nedělají takové věci jako ruští vojáci v Buči. Ukrajina také zlepšila svoji pozici pro možná vyjednávání o příměří, ačkoliv zatím nevíme, zda Putin na obsazení ruského území neodpoví snahou Ukrajince potrestat. Rusové ale každopádně vidí, že Ukrajina se nevzdává a je schopná útočit.
Má ještě Ukrajina šance na osvobození Ruskem okupovaných území?
Myslím si, že silou nezíská zpět všechna tato území. Je třeba být realisty a realisticky posuzovat rozložení sil. Dříve nebo později Ukrajinci dospějí do bodu, kdy se budou muset rozhodnout, zda bude výhodné pokračovat v boji. Spojené státy před více než sedmdesáti lety souhlasily s příměřím v korejské válce s tím, že se později dospěje k nějakému řešení. Německo bylo také rozdělené a řešení nakonec bylo pozitivní.
Generál John Allen
- Vystudoval Americkou námořní akademii v Marylandu.
- V letech 2011 až 2013 velel Mezinárodním jednotkám ISAF v Afghánistánu.
- V letech 2014 až 2015 jej americký prezident Barack Obama pověřil koordinací globálního boje proti teroristické organizaci Islámský stát.
- Mezi lety 2017 až 2022 stál v čele prestižního výzkumného centra Brookings Institution.
- Je spoluautorem knihy Budoucí válka a obrana Evropy.
Rusko má velký počet mrtvých a zraněných vojáků. Jak dlouho může udržet takový stav?
Otázka zní, kdy dospěje do bodu, kdy ztráty budou příliš velké pro evropskou populaci Ruska a kde leží práh, za kterým už se bude protestovat a Putinova popularita půjde dolů. Říkám záměrně evropskou, protože mnoho ruských vojáků tvoří příslušníci etnických menších, lidé z východních regionů Ruska nebo vězni. Ruské ztráty jsou opravdu strašné, obrovské, srovnatelné s boji za druhé světové války.
Myslím, že tohle nemůže trvat věčně. Něco mohou dát do pohybu matky mrtvých vojáků a bude záležet na tom, jak na ně zareaguje represivní bezpečnostní aparát v Rusku. Myslím, že Putin musí vědět, že pokračující obrovské ztráty nasměrují Rusko dříve či později do takového bodu.
Vyjde podle vás Rusko z této války vojensky a politicky oslabené?
O tom jsem přesvědčen. Oslabené je už nyní. Rusko vždy toužilo dominovat zemím v blízkosti svých hranic, hrozba použití síly byla vždy součástí jeho zahraniční politiky. Ale teď je v situaci, kdy není tak silné, aby tuto hrozbu uplatňovalo.
Je něco, co vás na dosavadním ruské vedení války proti Ukrajině mimořádně překvapilo?
Rusko vytvořilo zdání, že se modernizuje. Modernizovalo armádu, ale lidský faktor se nezměnil. Rozhodování nižších důstojníků je špatné a ukázalo se, že veškeré změny v ruské armádě a zbrojních silách nebyly tak efektivní. Otázkou je, zda se poučí ze svých chyb. Do jisté míry asi ano, ale celkově jsem překvapen neefektivitou a špatným velením ruské armády - na vyšším i nižším stupni. A jak jsem už říkal, ruské ztráty jsou neuvěřitelně vysoké.
Objevily se informace, že ruští představitelé armády a tajných služeb se bojí nahoru posílat hlášení, která jejich nadřízení nechtějí slyšet. A že stejně tak nechtějí Putinovi takové věci říkat lidé z jeho okolí, podobně jako se to báli sdělovat němečtí důstojníci Hitlerovi. Považujete to za přibarvenou historku, nebo se to v Rusku skutečně děje?
Jsem přesvědčen o tom, že se to děje. Je to vidět na ruském rozhodování. Putin je bezpochyby v mnoha směrech bez kontaktu s realitou, izolovaný, nemá rád špatné zprávy. Jasné to bylo v případě hlášení armádních špiček o tom, že situace v Kurské oblasti je pod kontrolou a ukrajinské síly se podařilo neutralizovat.
Nepochybně se to podepsalo také pod neúspěchem ruského útoku na Kyjev ze začátku války. Důstojníci, kteří byli v terénu, museli vědět, že ruská armáda nezvládne dobýt Kyjev, a už vůbec ne do nějakých 72 nebo 96 hodin. Samozřejmě to nezvládla a stáhla se za obrovských ztrát na životech. Podle mého názoru Putin při samotném rozhodování o začátku války vycházel z informací lidí, kteří mu neříkali pravdu.
Pojďme do budoucnosti. Jak se změní americký postoj k Ukrajině, pokud v listopadu vyhraje prezidentské volby Donald Trump?
To zatím opravdu nelze říci. On má svůj pohled, svoji verzi toho, co se tam děje. Tu zemi nemá rád kvůli tomu, že v roce 2019 čelil v Kongresu vyšetřování, zda nezneužil úřad k nátlaku na ukrajinské představitele kvůli údajné korupci syna Joea Bidena Huntera na Ukrajině. Tvrdí, že válku ukončí nebo vyřeší do čtyřiadvaceti hodin. Nikdo ale neví, jak to udělá, a řekl bych, že to neví ani on sám.
Dělá mi ale starosti, že už okolo něj nejsou důvěryhodní lidé, jako když byl prezidentem. Lidé jako poradce pro národní bezpečnost generál Herbert McMaster nebo šéf amerického sboru náčelníků generál Joseph Dunford a někteří další schopní lidé. Znepokojuje mě, zda by v případě dalšího prezidentského mandátu měl schopné a informované poradce. To bude podstatné.
Pokud vyhraje Kamala Harrisová, důležitá americká role v mezinárodní podpoře Ukrajiny bude pokračovat.
Měly by Spojené státy povolit Ukrajině, aby používala rakety dlouhého doletu jako Himars nebo Storm Shadow i proti cílům na ruském území? Zatím je může používat jen na ukrajinském území okupovaném Ruskem.
Jednoznačně. Tyto zbraně jsou pro Ukrajinu klíčové k převzetí a udržení strategické iniciativy.
