Rozdílné pohledy na některé klíčové politické otázky se ukázaly hned v úvodu debaty, kdy tématem byl systém zdravotního zabezpečení v USA.
Joe Biden by chtěl stavět na reformě zdravotnictví, kterou prosadil předchozí prezident Barack Obama. Biden navrhuje reformu rozšířit, aby bylo zdravotní pojištění cenově přístupnější pro chudší Američany.
Senátor Bernie Sanders a senátorka Elizabeth Warrenová, kteří v uplynulých týdnech stahovali původně velký odstup, jejž měli od Bidena před létem v průzkumech, by ale v USA chtěli zavést zcela nový systém zdravotní péče. Propagují systém všeobecného zdravotního pojištění garantovaného státem, tedy model, který má Kanada a většina západních evropských zemí.
"Jak za to zaplatíme?" zeptal se ovšem Biden přímo na scéně svých dvou soupeřů v souboji o kandidaturu. Podle Bidena jeho demokratičtí konkurenti nevysvětlili, jak by zabezpečili obrovské státní výdaje, které by systém všeobecného zdravotního pojištění vyžadoval.
Sanders i Warrenová navrhují vyšší zdanění bohatých, ale ani to by podle Bidena nestačilo na pokrytí jejich zdravotních plánů. "Není to špatný nápad, pokud se vám to líbí. Mně se to ale nelíbí," uvedl Biden.
Biden v lepší formě
Právě na Bidena se před čtvrtečním večerem soustředila největší pozornost. V předchozích dvou debatách působil nejistě a na jejich konci byl unavený.
Společně s "přežblebty" a omyly, kterých se opakovaně dopouští na předvolebních shromážděních s voliči, to vyvolalo mediální debaty, zda by sedmašedesátiletý Biden v prezidentských volbách obstál v přímém souboji s Donaldem Trumpem.
Ve čtvrtek to bylo zároveň poprvé, kdy se všichni vážní kandidáti společně potkali na jedné scéně a nebyli již rozděleni do dvou diskusních večerů jako v předchozích střetnutích.
Bidenův čtvrteční výkon byl energičtější, tentokrát se nenechal svými soupeři zatlačit do defenzivy. Debata byla ovšem i obecně ve vzájemných výpadech demokratů proti sobě méně útočná než jejich předchozí klání před televizními kamerami.
Velmi ostrá slova naopak demokratičtí kandidáti měli pro současného prezidenta Donalda Trumpa. "Víme, že Donald Trump je rasista," uvedl černošský kandidát Cory Booker, senátor z New Jersey.
Obdobně - jako o vyznavači nadřazenosti bílé rasy - se o Trumpovi vyjádřil další kandidát, bývalý kongresman z Texasu Beto O'Rourke. "Pro nebílé Američany v této zemi představuje Trump smrtelné nebezpečí," uvedl O'Rourke.
Poslední série masových střílení v USA, z nichž dvě se v srpnu odehrála právě v Texasu (v El Pasu a v Odesse), učinila z agendy přísnějších zbraňových zákonů jedno z nejviditelnějších a nejdůležitějších témat demokratické prezidentské kampaně.
Bylo to dobře vidět i ve čtvrteční debatě. Všichni důležití kandidáti navrhují takové změny, o kterých by se ještě před několika lety báli mluvit.
Většina by byla pro zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní, například pušky AR-15. Senátor Cory Booker navrhl, aby Američané museli mít na zbraně obdobu řidičského průkazu, kdy by museli složit zkoušky a registrované povolení by si museli každých pět let obnovovat.
Zatraceně, že vám vezmeme zbraně!
Beto O'Rourke, který je z El Pasa, kde bylo na začátku srpna zastřeleno 22 lidí, pak propaguje povinný zpětný výkup výše zmíněných útočných zbraní od majitelů.
"Zatraceně, chceme vaše pušky AR-15 a AK-47. Už nedovolíme, aby byly použity proti našim spoluobčanům," prohlásil O'Rourke emotivně přímo během debaty.
Mezi její další témata patřila i klimatická změna, kde demokraté opět vesměs přicházejí s velmi ambiciózními plány. Většina kandidátů se hlásí k programu "New Green Deal", v rámci kterého by americká ekonomika do roku 2050 zcela přešla na čisté zdroje. "Je to existenční hrozba," uvedla senátorka Warrenová o klimatické změně.
V zahraniční politice se debata dotkla vztahu USA s Čínou. Demokratičtí kandidáti kritizovali Trumpa za "chaotický způsob" jeho obchodní války s Pekingem. Zároveň ale vesměs uvedli, že i oni by tlačili Čínu ke změně jejích obchodních praktik.
V otázce Afghánistánu se demokraté shodují v tom, že tamní osmnáct let dlouhý konflikt musí skončit. Joe Biden by chtěl z Afghánistánu odejít do konce svého prvního prezidentského termínu, Elizabeth Warrenová během prvního roku v úřadě prezidentky.
Bezmála tříhodinová debata podle prvních analýz amerických médií v tuto chvíli nijak podstatně nezmění současné rozložení sil v demokratickém souboji o prezidentskou kandidaturu.
1000 dolarů na ruku
Podle průzkumu pro list Washington Post ze začátku tohoto týdne mezi demokratickými voliči vede Joe Biden s 29 procenty před Sandersem s 19 a Warrenovou s 18 procenty preferencí. V hypotetickém souboji s Donaldem Trumpem by ho Biden podle průzkumů nyní porazil o 11 procent, Sanders o sedm a Warrenová o pět procent.
Největším překvapením čtvrteční debaty tak bylo patrně oznámení jednoho z kandidátů, podnikatele Andrewa Yanga, že deseti náhodně vybraným americkým rodinám bude jeden rok vyplácet měsíčně 1000 dolarů. Yang tím chce upozornit na jeden ze svých programových návrhů, kdy by jako prezident v USA chtěl zavést všeobecný základní příjem.