"Bingo, vezmeme vám útočné zbraně." Biden a spol. sahají po tvrdších zákonech v USA

Daniel Anýž Daniel Anýž
13. 8. 2019 14:44
Po posledních tragických událostech v USA, kdy bylo během jednoho víkendu v El Pasu a Daytonu zastřeleno celkem 31 lidí, přešla Demokratická strana do radikální ofenzivy. Navrhuje tvrdé zpřísnění zbraňových zákonů. Například zákaz takzvaných útočných zbraní, mezi něž patří i poloautomatické pušky, které použili právě střelci v El Pasu a Daytonu.
Demonstrace kvůli střelbě v El Pasu.
Demonstrace kvůli střelbě v El Pasu. | Foto: Reuters

"Musíme tyto válečné zbraně dostat z našich ulic," napsal vedoucí demokratický kandidát do prezidentských voleb Joe Biden v pondělním komentáři pro list New York Times.

Jako prezident by Biden obnovil zákaz, u jehož schválení byl v roce 1994 coby senátor za stát Delaware. Tehdy se na deset let zakázal prodej útočných pušek, například poloautomatu AR-15, a také velkokapacitních zásobníků.

K Bidenově návrhu se o víkendu ve státu Iowa, kde se šestnáct demokratických kandidátů zúčastnilo diskusního fóra o zbraňovém násilí, připojili mnozí další.

Senátorka Elizabeth Warrenová, která bývá v průzkumech druhá za Bidenem, představila svůj vlastní plán. Ten by podle ní o 80 procent snížil počet obětí, které v USA zahynou střelnou zbraní.

Součástí plánu je návrh, který rovněž podporují mnozí další kandidáti. Majitelé střelných zbraní v USA by podle něj museli mít na zbraň svého druhu "řidičák".  Museli by složit zkoušky na místní policii a své registrované povolení by museli pravidelně, jednou za 5 let, obnovovat.

Demokratičtí voliči to chtějí

Ani jeden z výše zmíněných návrhů by neměl v současném Kongresu, kde republikáni drží většinu v jeho horní komoře, v Senátu, žádnou šanci. Proti je rovněž prezident Donald Trump.

Demokratičtí politici ale podle komentátorů a analytiků věří, že v pohledu americké veřejnosti a především pak demokratických voličů došlo k zásadnímu posunu v pohledu na zbraňovou kontrolu. Především pak v posledním roce a půl - v únoru 2018 se střílelo na střední škole v Parklandu na Floridě, kde zemřelo 17 lidí. 

A za pravdu jim dává i červencový průzkum pro rozhlasovou stanici NPR, který byl proveden ještě před nedávným vražděním v El Pasu a Daytonu. Podle něj by 57 procent Američanů souhlasilo se zákazem útočných zbraní. Mezi republikány je to sice jen 29 procent, mezi demokraty ale naopak už 83 procent.

U demokratů se téma kontroly zbraní navíc dostalo mezi prioritní témata, která chtějí slyšet od svých kandidátů v prezidentských volbách. Ukázalo se to už při loňských listopadových volbách do Kongresu, kdy to mnohým demokratickým politikům pomohlo k vítězství.

Poslední série masových vraždění, kdy týden před El Pasem a Daytonem ještě zabíjel střelec v městě Gilroy v Kalifornii, tento důraz na zbraňovou kontrolu jen posílila.

Kyvadlo se přehouplo

"Kyvadlo se přehouplo," popsal tuto změnu Joe Trippi, který byl v roce 2004 šéfem kampaně tehdejšího demokratického kandidáta na prezidenta Howarda Deana, pro deník Washington Post.

Zbraň, kterou použil střelec v Daytonu.
Zbraň, kterou použil střelec v Daytonu. | Foto: Reuters

Ještě v prezidentské kampani v roce 2016, kdy o demokratickou kandidaturu soutěžili Hillary Clintonová a Bernie Sanders, se o kontrole zbraní mluvilo jen velmi málo. Nicméně Clintonová napadla Sanderse, že se bojí přísnějších zákonů. Jako senátor za venkovský stát Vermont, kde jsou lidé zvyklí mít doma zbraně, byl Bernie Sanders k propagaci přísnějších zákonů vždy poměrně ostražitý.

Nyní ale už i Sanders, který je v průběžných průzkumech mezi demokratickými kandidáty na třetím místě, prosazuje zákaz útočných zbraní a přísnější prověřování zájemců o zbraň.

Snaha o obnovení zákazu útočných zbraní byla přitom mezi demokraty dlouho tabu. Mnozí totiž věří, že jeho schválení v roce 1994 bylo jednou z příčin následné drtivé porážky demokratů ve volbách do Kongresu, kdy demokraté poprvé po čtyřiceti letech ztratili dolní Sněmovnu reprezentantů.

Když zákaz v roce 2004 vypršel, demokraté se ani nepokusili jej prodloužit. A ještě v roce 2008, kdy po boku Baracka Obamy kandidoval na viceprezidenta, Joe Biden ubezpečoval veřejnost, že nikdo nikomu nechce zakazovat zbraně.

"Garantuji vám, že Barack Obama vám zbraně nevezme, nevěřte těmhle povídačkám," říkal Biden.

Bingo, odevzdejte útočné zbraně!

Nyní je situace jiná. Minulý týden v rozhovoru pro stanici CNN Biden potvrdil, že kromě zákazu útočných zbraní by jako prezident prosazoval i jejich odkup od současných majitelů.

"Takže majitelé zbraní tam venku si mají říct 'Aha, Bidenova administrativa půjde po našich zbraních?'" reagoval moderátor. "Bingo, přesně tak, pokud máte útočnou zbraň," odpověděl bez váhání Biden.

"Fakt, že kandidáti soutěží o to, kdo bude v tématu (kontroly zbraní) nejlepší, je naprosto zásadní změnou v americké politice," uvedla pro deník Washington Post Shannon Wattsová, zakladatelka hnutí Matky vyžadující rozumnou zbraňovou politiku v Americe (Moms Demand Action for Gun Sense in America).

Její hnutí spolupořádalo zmíněné diskusní fórum v Iowě. Hlavním organizátorem byla organizace Každé město za bezpečné zbraně (Everytown for Gun Safety), jejímž zakladatelem a hlavním donátorem je bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg.

"Hlavním důvodem, proč je nyní Demokratická strana jednotná v otázce zbraní, je to, že jsme vybudovali hnutí zdola. Armádu, která má šest milionů podporovatelů," uvedl Bloomberg.

Rozhádaná, oslabená zbraňová lobby

Znamená to, že jen toto jedno hnutí za kontrolu zbraní má už stejně členů, jako má na druhé straně nejmocnější lobbistická skupina za práva majitelů zbraní Národní střelecká organizace (NRA).

Podle amerických médií navíc Bloombergova organizace loni vůbec poprvé shromáždila od svých příznivců více peněz, než dostala NRA od svých členů.

NRA se také v současnosti potýká s rozbroji ve vedení a směrem k veřejnosti ji zpochybňují údajné korupční aféry. Demokraté v tom vidí naději, že dosavadní velký vliv NRA na republikány v Kongresu a na jejich prezidenta by mohl zásadně oslabit.

"NRA je v tuto chvíli naprosto nefunkční. A otázkou je, zda se může dát do pořádku, aby byla hráčem do voleb 2020," uvedl pro stanici NPR John Feinblatt, prezident organizace Každé město za bezpečné zbraně.

Biden a spol. se radikalismu nebojí

Někteří demokraté, především zástupci středové platformy v Kongresu, ale varují prezidentské kandidáty, že jejich zbraňové návrhy jsou příliš radikální. Mohly by zaplašit voliče z venkova, kteří by jinak mohli dát hlas demokratům.

Podle těchto politiků by se kandidáti měli soustředit na návrhy, které už letos v únoru schválila jimi ovládaná Sněmovna reprezentantů a které od té doby leží zaparkované v republikány ovládaném Senátu.

Zaprvé jde o návrh, aby všichni prodejci zbraní museli prověřovat totožnost zájemce ve federální databázi amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). V současnosti se tato povinnost vztahuje na licencované prodejce, ale nikoliv na soukromé prodeje na internetu či na velkých prodejních výstavách, takzvaných "gun shows".

A za druhé by se měla až na 10 dní prodloužit doba, kterou má prodejce na to, aby si plně ověřil bezúhonnost kupce. V současném režimu platí, že pokud údaje z databáze nedostane do 72 hodin, musí zbraň zájemci prodat.

Prezident Trump i vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell v reakci na střílení v El Pasu a Daytonu uvedli, že chtějí s demokraty v Kongresu o těchto návrzích jednat.

Demokratičtí kandidáti na prezidenta ovšem chtějí před volbami prosazovat mnohem radikálnější agendu. A varování, že by tím mohli přijít o část voličů, evidentně přebíjí přesvědčení, že to naopak může být způsob, jak aktivovat demokratické voliče, kteří by jinak k urnám nepřišli.

"Zaujetí pro věc dosud bylo vždy na straně odpůrců kontroly zbraní," popsala Celinda Lakeová, která provádí průzkumy pro demokraty, pro list New York Times fakt, že téma zbraní vždy více zvedalo ze židlí republikánské voliče.

Jenže to se podle Lakeové nyní změnilo. "Teď se ta intenzita přesouvá na druhou stranu. A v ozvěně Daytonu zní: Udělejte něco," tvrdí demokratická analytička.

Video: Tak byl dopaden střelec z Daytonu

Drastické záběry dopadení střelce z Daytonu, Ohio | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 22 minutami

Ribéry se podrobil operaci kotníku a čeká ho deset týdnů léčby

Fotbalisté Fiorentiny se budou muset zhruba deset týdnů obejít bez francouzského záložníka Francka Ribéryho. Šestatřicetiletý bývalý reprezentant se podrobil operaci pravého kotníku a podle informací italského klubu může teprve za dva týdny začít s rehabilitací.

Ribéry si zranění způsobil na konci listopadu v ligovém utkání s Lecce. Kvůli zákroku odcestoval do Německa, kde v minulosti hájil barvy Bayernu Mnichov.

před 46 minutami

Dvořák zahájil SP čtyřbobů dvanáctým místem v Lake Placid

Dominik Dvořák vstoupil do nového ročníku Světového poháru čtyřbobů 12. místem v Lake Placid. V americkém olympijském toboganu tak dopadl lépe než minulý týden v dvojbobech, kde dojel třináctý a šestnáctý. Zvítězil Kanaďan Justin Kripps, Dvořák na něj ztratil 1,30 sekundy.

Po úvodním kole byl český pilot s dalšími členy posádky Dominikem Suchým, Janem Šindelářem a Jakubem Noskem na devátém místě, v druhé jízdě si ale pohoršil. Na startu přitom česká čtveřice patřila k nejrychlejším.

V minulém ročníku obsadil Dvořák v konečném pořadí SP čtyřbobů sedmé místo. Jeho nejlepším umístěním byla pátá příčka z lednového závodu v Innsbrucku, naopak nejhůře dopadl právě v Lake Placid, kde byl patnáctý.

Kripps zvítězil suverénně, druhý Lotyš Oskars Kibermanis za ním zaostal o 39 setin. Obhájce prvenství v SP Němec Francesco Friedrich dojel až čtvrtý.

V neděli se pojede v Lake Placid další závod čtyřbobů.

Závody SP v jízdě na bobech v Lake Placid (USA):

Čtyřboby: 1. Kanada (Kripps, Sommer, Stones, Coakwell) 1:49,50 (54,55+54,95), 2. Lotyšsko (Kibermanis, Kaufmanis, Vilkaste, Miknis) -0,39 (54,72+55,17), 3. Rakousko (Maier, Rangl, Sammer, Moldovan) -0,47 (54,84+55,13), …12. ČR (Dvořák, Suchý, Šindelář, Nosek) -1,30 (55,07+55,73).

Zdroj: ČTK
Další zprávy