"Musíme tyto válečné zbraně dostat z našich ulic," napsal vedoucí demokratický kandidát do prezidentských voleb Joe Biden v pondělním komentáři pro list New York Times.
Jako prezident by Biden obnovil zákaz, u jehož schválení byl v roce 1994 coby senátor za stát Delaware. Tehdy se na deset let zakázal prodej útočných pušek, například poloautomatu AR-15, a také velkokapacitních zásobníků.
In the Senate, @SenFeinstein and I led the successful effort to ban assault weapons and high-capacity magazines. It worked. It saved lives.
— Joe Biden (@JoeBiden) August 11, 2019
As president, I’ll take on the @NRA and ban military-style weapons once again.https://t.co/bPPJXCdQWt
K Bidenově návrhu se o víkendu ve státu Iowa, kde se šestnáct demokratických kandidátů zúčastnilo diskusního fóra o zbraňovém násilí, připojili mnozí další.
Senátorka Elizabeth Warrenová, která bývá v průzkumech druhá za Bidenem, představila svůj vlastní plán. Ten by podle ní o 80 procent snížil počet obětí, které v USA zahynou střelnou zbraní.
Součástí plánu je návrh, který rovněž podporují mnozí další kandidáti. Majitelé střelných zbraní v USA by podle něj museli mít na zbraň svého druhu "řidičák". Museli by složit zkoušky na místní policii a své registrované povolení by museli pravidelně, jednou za 5 let, obnovovat.
Demokratičtí voliči to chtějí
Ani jeden z výše zmíněných návrhů by neměl v současném Kongresu, kde republikáni drží většinu v jeho horní komoře, v Senátu, žádnou šanci. Proti je rovněž prezident Donald Trump.
Demokratičtí politici ale podle komentátorů a analytiků věří, že v pohledu americké veřejnosti a především pak demokratických voličů došlo k zásadnímu posunu v pohledu na zbraňovou kontrolu. Především pak v posledním roce a půl - v únoru 2018 se střílelo na střední škole v Parklandu na Floridě, kde zemřelo 17 lidí.
A za pravdu jim dává i červencový průzkum pro rozhlasovou stanici NPR, který byl proveden ještě před nedávným vražděním v El Pasu a Daytonu. Podle něj by 57 procent Američanů souhlasilo se zákazem útočných zbraní. Mezi republikány je to sice jen 29 procent, mezi demokraty ale naopak už 83 procent.
U demokratů se téma kontroly zbraní navíc dostalo mezi prioritní témata, která chtějí slyšet od svých kandidátů v prezidentských volbách. Ukázalo se to už při loňských listopadových volbách do Kongresu, kdy to mnohým demokratickým politikům pomohlo k vítězství.
Poslední série masových vraždění, kdy týden před El Pasem a Daytonem ještě zabíjel střelec v městě Gilroy v Kalifornii, tento důraz na zbraňovou kontrolu jen posílila.
Kyvadlo se přehouplo
"Kyvadlo se přehouplo," popsal tuto změnu Joe Trippi, který byl v roce 2004 šéfem kampaně tehdejšího demokratického kandidáta na prezidenta Howarda Deana, pro deník Washington Post.
Ještě v prezidentské kampani v roce 2016, kdy o demokratickou kandidaturu soutěžili Hillary Clintonová a Bernie Sanders, se o kontrole zbraní mluvilo jen velmi málo. Nicméně Clintonová napadla Sanderse, že se bojí přísnějších zákonů. Jako senátor za venkovský stát Vermont, kde jsou lidé zvyklí mít doma zbraně, byl Bernie Sanders k propagaci přísnějších zákonů vždy poměrně ostražitý.
Nyní ale už i Sanders, který je v průběžných průzkumech mezi demokratickými kandidáty na třetím místě, prosazuje zákaz útočných zbraní a přísnější prověřování zájemců o zbraň.
Snaha o obnovení zákazu útočných zbraní byla přitom mezi demokraty dlouho tabu. Mnozí totiž věří, že jeho schválení v roce 1994 bylo jednou z příčin následné drtivé porážky demokratů ve volbách do Kongresu, kdy demokraté poprvé po čtyřiceti letech ztratili dolní Sněmovnu reprezentantů.
Když zákaz v roce 2004 vypršel, demokraté se ani nepokusili jej prodloužit. A ještě v roce 2008, kdy po boku Baracka Obamy kandidoval na viceprezidenta, Joe Biden ubezpečoval veřejnost, že nikdo nikomu nechce zakazovat zbraně.
"Garantuji vám, že Barack Obama vám zbraně nevezme, nevěřte těmhle povídačkám," říkal Biden.
Bingo, odevzdejte útočné zbraně!
Nyní je situace jiná. Minulý týden v rozhovoru pro stanici CNN Biden potvrdil, že kromě zákazu útočných zbraní by jako prezident prosazoval i jejich odkup od současných majitelů.
"Takže majitelé zbraní tam venku si mají říct 'Aha, Bidenova administrativa půjde po našich zbraních?'" reagoval moderátor. "Bingo, přesně tak, pokud máte útočnou zbraň," odpověděl bez váhání Biden.
"Fakt, že kandidáti soutěží o to, kdo bude v tématu (kontroly zbraní) nejlepší, je naprosto zásadní změnou v americké politice," uvedla pro deník Washington Post Shannon Wattsová, zakladatelka hnutí Matky vyžadující rozumnou zbraňovou politiku v Americe (Moms Demand Action for Gun Sense in America).
Její hnutí spolupořádalo zmíněné diskusní fórum v Iowě. Hlavním organizátorem byla organizace Každé město za bezpečné zbraně (Everytown for Gun Safety), jejímž zakladatelem a hlavním donátorem je bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg.
"Hlavním důvodem, proč je nyní Demokratická strana jednotná v otázce zbraní, je to, že jsme vybudovali hnutí zdola. Armádu, která má šest milionů podporovatelů," uvedl Bloomberg.
Rozhádaná, oslabená zbraňová lobby
Znamená to, že jen toto jedno hnutí za kontrolu zbraní má už stejně členů, jako má na druhé straně nejmocnější lobbistická skupina za práva majitelů zbraní Národní střelecká organizace (NRA).
Podle amerických médií navíc Bloombergova organizace loni vůbec poprvé shromáždila od svých příznivců více peněz, než dostala NRA od svých členů.
NRA se také v současnosti potýká s rozbroji ve vedení a směrem k veřejnosti ji zpochybňují údajné korupční aféry. Demokraté v tom vidí naději, že dosavadní velký vliv NRA na republikány v Kongresu a na jejich prezidenta by mohl zásadně oslabit.
"NRA je v tuto chvíli naprosto nefunkční. A otázkou je, zda se může dát do pořádku, aby byla hráčem do voleb 2020," uvedl pro stanici NPR John Feinblatt, prezident organizace Každé město za bezpečné zbraně.
Biden a spol. se radikalismu nebojí
Někteří demokraté, především zástupci středové platformy v Kongresu, ale varují prezidentské kandidáty, že jejich zbraňové návrhy jsou příliš radikální. Mohly by zaplašit voliče z venkova, kteří by jinak mohli dát hlas demokratům.
Podle těchto politiků by se kandidáti měli soustředit na návrhy, které už letos v únoru schválila jimi ovládaná Sněmovna reprezentantů a které od té doby leží zaparkované v republikány ovládaném Senátu.
Zaprvé jde o návrh, aby všichni prodejci zbraní museli prověřovat totožnost zájemce ve federální databázi amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). V současnosti se tato povinnost vztahuje na licencované prodejce, ale nikoliv na soukromé prodeje na internetu či na velkých prodejních výstavách, takzvaných "gun shows".
A za druhé by se měla až na 10 dní prodloužit doba, kterou má prodejce na to, aby si plně ověřil bezúhonnost kupce. V současném režimu platí, že pokud údaje z databáze nedostane do 72 hodin, musí zbraň zájemci prodat.
We cannot let those killed in El Paso, Texas, and Dayton, Ohio, die in vain. Likewise for those so seriously wounded. We can never forget them, and those many who came before them. Republicans and Democrats must come together and get strong background checks, perhaps marrying....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 5, 2019
Prezident Trump i vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell v reakci na střílení v El Pasu a Daytonu uvedli, že chtějí s demokraty v Kongresu o těchto návrzích jednat.
Demokratičtí kandidáti na prezidenta ovšem chtějí před volbami prosazovat mnohem radikálnější agendu. A varování, že by tím mohli přijít o část voličů, evidentně přebíjí přesvědčení, že to naopak může být způsob, jak aktivovat demokratické voliče, kteří by jinak k urnám nepřišli.
"Zaujetí pro věc dosud bylo vždy na straně odpůrců kontroly zbraní," popsala Celinda Lakeová, která provádí průzkumy pro demokraty, pro list New York Times fakt, že téma zbraní vždy více zvedalo ze židlí republikánské voliče.
Jenže to se podle Lakeové nyní změnilo. "Teď se ta intenzita přesouvá na druhou stranu. A v ozvěně Daytonu zní: Udělejte něco," tvrdí demokratická analytička.
