Podle vyjádření Bidena na síti X státníci v jednáních učinili pokrok. "Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli," napsal Biden.
Today, President Xi and I took tangible steps in the right direction, and the case I've made all along stands:
— President Biden (@POTUS) November 16, 2023
The United States will compete vigorously, and responsibly, with the People's Republic of China.
We will protect our national security interests.
We will stand up for… pic.twitter.com/HXyoVdvjk3
"Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok," uvedl šéf Bílého domu. Ve svém dalším příspěvku jednání označil jako jedna z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, která spolu státníci vedli.
Agentura Reuters a stanice CNN však zároveň informovaly, že Biden krátce po společném jednání nazval čínskou hlavu státu diktátorem. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci.
"Podívejte se, on jím je. Je diktátorem v tom smyslu, že je to člověk řídící zemi, která je komunistickým státem, jenž je založen na zcela jiné formě vlády než ta naše," odvětil Biden.
"Takovéto výroky jsou extrémně chybné a představují nezodpovědnou politickou manipulaci. Čína proti tomu rezolutně protestuje," prohlásila v reakci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. "Vždy se najdou lidé se špatnými úmysly, kteří se snaží vrazit klín mezi čínsko-americké vztahy. To se jim ale nepodaří," dodala mluvčí.
Biden čínského prezidenta za diktátora označil už v červnu, kdy hovořil o únorovém přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, který nakonec americké stíhačky sestřelily. Důvodem, proč se podle něj tehdy Si rozčílil, když byl balón plný špionážního vybavení sestřelen, bylo to, že nevěděl, kde se přesně nachází. "To je pro diktátory velká ostuda. Když nevědí, co se stalo," podotkl. Peking na jeho slova reagoval pobouřeně.
Protidrogová pracovní skupina
Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasily s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil jako jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty.
Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí.
Agentura Nová Čína podle CNN také informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také mimo jiné se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či na rozšíření výměn v oblasti vzdělávání a podnikání, upozornila stanice BBC.
S ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenala, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.
Čína chce "mírové znovusjednocení"
Peking si Tchaj-wan nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si také podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejnebezpečnější problém ve vztazích zemí.
Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel.
Americký prezident po jednání mimo jiné sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny.
Mezi dalšími projednávanými tématy byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, nebo situace na Blízkém východě, kde pokračují v palestinském Pásmu Gazy boje mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás.
V části rozhovoru o Blízkém východě Si podle zdroje CNN "převážně poslouchal" a mluvil hlavně Biden, který jej žádal, aby Čína využila svého vlivu na Írán a varovala před rozšířením konfliktu z Pásma Gazy. Jak velkou váhu íránská diplomacie přikládá čínským výzvám, však podle CNN Bidenovým poradcům není jasné.
Milník v historii
Čínský ministr zahraničí Wang I summit podle agentury Reuters zhodnotil jako "velmi dobrý", komplexní a hluboký. Má podle něj strategický význam a stane se milníkem v historii čínsko-amerických vztahů. Prezidenti si vyměnili názory na otázky v atmosféře vzájemného respektu, řekl Wang novinářům v San Francisku po jednání.
Si později na večeři s americkými manažery řekl, že Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států, přičemž podle něj existuje velký prostor pro bilaterální spolupráci.
Biden přivítal čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali, následoval pracovní oběd a krátká procházka, popsala agentura AFP. Jednání podle Reuters trvala přes čtyři hodiny.
Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu.
