Číně hrozí návrat o čtyři dekády zpátky. Místní parlament představil návrh zákona zaměřeného mimo jiné na styl oblékání. Každý, kdo by mohl "veřejným nošením oblečení a symbolů poškodit ducha čínského národa nebo zranit city lidu", může dostat pokutu až pět tisíc jüanů (zhruba 15 tisíc korun). A také skončit až na 15 dní za mřížemi, cituje z návrhu americká stanice Radio Free Asia.
Návrh zakazuje také "výrobu, šíření nebo propagaci výrobků, které poškozují ducha čínského národa" a omezuje svobodu slova. Pokuta nebo zatčení hrozí tomu, kdo popře skutky revolučních hrdinů a mučedníků, případně bude hanobit jejich památku. Konkrétní přestupky návrh neuvádí, záviset bude pravděpodobně na rozhodnutí policistů a úřadů, koho potrestat.
"Není to daleko od konceptu, že pokud chcete někoho obvinit, vždycky si najdete důvod," cituje deník New York Times profesorku Čao Chungovou z Univerzity politických studií a práva v Pekingu.
Řešení připomíná konec 70. let minulého století, kdy Peking zavedl reformy vedoucí k otevření země. Lidé zvyklí nosit strohé tmavé oblečení poprvé zkusili barvy nebo třeba džíny. Než to přijaly úřady, byly scény s nůžkami běžné. Stejně tak nesměli do některých budov muži s dlouhými vlasy a ženy s make-upem a šperky. Diskutovalo se také o tom, jak vysoké podpatky mohou ženské boty mít.
Na návrh zákona si stěžují i běžní Číňané. Svůj nesouhlas vyjadřují zasláním připomínek k návrhu - jen pár dní po zveřejnění jich na adresu čínského parlamentu přišlo přes 39 tisíc. Protestují také na sociálních sítích. "Období, kdy se věnovalo příliš pozornosti oblečení a účesům, jsou v čínské historii často spojována se špatnými momenty," napsal jeden z uživatelů. Příspěvek, který získal velkou pozornost, následně cenzoři z internetu odstranili, píše New York Times.
"Takže všichni Číňani teď mohou nosit jenom maoistický oblek?" ptal se další uživatel a odkazoval k oděvu, který proslavil čínský diktátor Mao Ce-tung, jeden ze zakladatelů komunistické Číny. Oblek s kravatou se do čínštiny překládá jako "oblečení ze Západu". "Budeme v budoucnu smět vůbec kritizovat čínský fotbal?" rozvinul téma směrem ke svobodě slova další uživatel.
"Dneska vám zabrání v nošení určitého oblečení, zítra v mluvení a den potom v přemýšlení," odcitoval britský deník The Guardian další reakci.
Spojení "zraňování citů čínského lidu" se často objevuje v čínských médiích a běžně ho opakuje i Peking, pokud zahraniční vlády nebo firmy udělají něco, s čím komunistická strana nesouhlasí.
Peking tuto frázi použil například poté, co český prezident Petr Pavel telefonoval po svém zvolení začátkem letošního roku s prezidentkou Tchaj-wanu Tsai Ing-wenovou. Čínská lidová republika považuje ostrov za svou součást a aktivně odrazuje ostatní státy od komunikace s jeho vládou. Ta je však na Pekingu nezávislá.
"Když přijde na to, kdo zraňuje city čínského lidu nejvíc, na prvním místě je Japonsko, Spojené státy na druhém a Tchaj-wan na třetím," hodnotí pro Radio Free Asia čínský disident v exilu Kung Jü-ťien.
"Pro jednou to zase ukazuje, že Čína pod totalitním režimem Si Ťin-pchinga rychle míří do další kulturní revoluce. Povede k nulové svobodě čínského lidu," myslí si.
