Jiná válka než dřív. Nekontrolovaný Hamás může ohrozit existenci Izraele, píše deník

ČTK ČTK
20. 5. 2021 9:52
Zapomeňme na minulé tři války mezi Izraelem a palestinským Hamásem, současný konflikt je něco zcela jiného. Víc než minulým válkám se podobá puči, jímž si Hamás v roce 2007 vítězstvím nad konkurenčním Fatahem vybojoval vládu nad Pásmem Gazy, napsal izraelský list The Jerusalem Post.
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021
Bombardování města Gaza v Pásmu Gazy, květen 2021 | Foto: Reuters

V předchozích válkách v letech 2008/2009, 2012 a 2014 šlo vždy o témata vztahující se ke Gaze. V roce 2018 ale Hamás odstartoval takzvaný Pochod návratu a rozšířil tak svůj program na obecnější záležitost - na právo návratu palestinských uprchlíků do domovů svých předků v dnešním Izraeli, což je jedno z klíčových témat izraelsko-palestinského diplomatického konfliktu. V květnu, po zrušení voleb, svou palebnou sílu spojil s Jeruzalémem, obvinil Izrael ze snahy vyhostit z jeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh palestinské rodiny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svou politikou v minulých letech pomohl Hamás posílit a oslabil tak palestinskou samosprávu v Ramalláhu. Obešel ji a umožnil Kataru posílat do Gazy finanční pomoc, aby izraelské volby neohrozilo násilí ze strany Hamásu. Normalizoval vztahy s několika arabskými státy, což znovu postavilo Ramalláh před hotovou věc. Obojí pomohlo Hamásu upevnit moc.

To nejlepší, v co lze v současném konfliktu doufat, je dosažení nezveřejněné dohody, v níž obě strany v něčem ustoupí. Nic oficiálnějšího se čekat nedá, protože Izrael stále považuje Hamás za teroristickou organizaci a neuznává jej. Jenomže dosáhnout příměří bude těžší než v minulých případech, protože teď už nejde jen o Gazu, v jejímž případě Izrael ústupky udělat může. Jde i o Jeruzalém a v tom Izrael neustoupí.

Izrael nyní tlačí svými nálety a doufá, že oslabený Hamás bude ochotnější k ústupkům. V minulosti rakety Hamásu zasahovaly nanejvýš nejbližší místa u hranice, teď jsou schopné doletět k Jeruzalému i dál. Navíc je skupina schopná velmi rychlé palby zahlcující raketovou obranu a ochromující izraelská města. A k tomu dokáže Izrael destabilizovat podněcováním násilností mezi izraelskými Araby a Židy.

Možnost míru padá

Tato nová válka znamená pro Izrael větší hrozbu než ty minulé a ukazuje, že Hamás ponechaný bez kontroly může ohrozit existenci Izraele. Nabízejí se tři řešení, z nichž ani jedno není použitelné hned. První je mír. Od roku 2007, kdy Hamás začal Pásmu vládnout, se předpokládalo, že se jeho vliv utlumí, jakmile vznikne dohoda o dvou státech - Izraele a Palestiny. Hamás by musel přijmout existenci Izraele, anebo ho měla smést vláda, která by dohodu vyjednala, tedy samospráva. Mírová jednání se ale nevedou, takže tato možnost padá.

Řešením by bylo sjednocení Hamásu s Fatahem, což by samosprávě umožnilo vrátit se do Gazy. Tento scénář je nejméně pravděpodobný. Samospráva se o to pokouší 14 let. Klade si podmínku, a tou je odzbrojení Hamásu. Palestinci mají mít společnou ozbrojenou složku, vysvětluje analytička Šira Efronová.

Panují obavy, že by se mohl Izrael rozhodnout zničit Hamás pozemní operací a vrátit svou armádu do Pásma, odkud ji stáhl v roce 2005. "Hamás nemůžete zničit, pokud do Gazy nepošlete pozemní jednotky. Jenomže pak je problém, jak se stáhnout, komu Pásmo předat," řekl brigádní generál Michael Herzog. Dokud nebude jasné, kdo by měl po Hamásu Pásmu vládnout, musí Izrael řešit rakety. Kdyby se mu totiž podařilo Hamás zničit a kdyby se pak stáhl, mohla by se k moci dostat mnohem extremističtější organizace. "Izrael si musí svou strategii k Pásmu Gazy dobře promyslet, Hamás je důležitý hráč, ať se to líbí, nebo ne," řekl Herzog.

Druhou možností je posílit pozici samosprávy, říká Efronová. Raději než ji obcházet například jako v případě katarských peněz, měl by Izrael jednat výhradně s ní, takže by byl Hamás pro zajištění všeho potřebného závislý na Fatahu. Izrael může za mír požadovat ústupky jako částečné odzbrojení nebo aspoň souhlas s tím, že Hamás nebude znovu vyzbrojovat. A to by mohlo být navázáno na projekty obnovy, soudí Herzog. Možné je také obnovit někdejší záměr vybudování přístavu na ostrově, který by nebyl ohrožen při každém vojenském konfliktu a byl by pro investory bezpečný.

A za třetí Izrael může Hamás uznat a přestat jej považovat za teroristickou organizaci už proto, jaké oblibě se mezi Palestinci těší. V Izraeli takový krok velkou podporu nemá, ale je to cesta, jak změnit dosavadní vzorce. Všechna tato řešení s výjimkou posledního vycházejí z dosavadní situace, která už ale nemusí platit. Pro skupinu, která slibuje záchranu Jeruzaléma, je nabídka ostrovního přístavu nevýznamná.

Snaha oddálit nevyhnutelné

Netanjahu i ministr obrany Benny Ganc dělají dojem, že mají situaci pod kontrolou, mluví o útocích na Hamás, ale nikoli o jeho zničení. Ani jeden nenabízí řešení gordického uzlu, jaký představuje Hamás a jeho rakety. Přitom je to naléhavý problém, protože svět situaci stále více chápe tak, že Izrael je v ní útočníkem a Hamás obětí.

Nejlepší, v co může Izrael doufat, je problém odsunout, ale jen na pár let, ne na deset. Jestliže normalizační dohody se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem odsunuly izraelsko-palestinský konflikt do pozadí, pak všichni teď začínají chápat význam Gazy. Pokud se konflikt nepodaří vyřešit, může Izrael jedině oddálit nevyhnutelné. Nepůjde ani tak o to, jak Hamás zkrotit, ale kdy začne další válka a zda v ní Izrael bude nucen skoncovat s Hamásem provždy a vrátit svou armádu do Gazy. "Jednoho dne nám nezbude, než Gazu dočasně převzít. Myslím, že to přijde, pokud ne nyní, pak v následujících letech," řekl ministr energetiky Juval Steinitz.

Video: Nejprve odkrýt, pak zničit. Pilota překvapila síla vedlejšího výbuchu raketometu Hamásu

Izraelská armáda se snaží přesvědčit důkazy, že Hamás ukrývá rakety mířící na židovský stát v budovách, ve kterých žijí obyčejní Palestinci. | Video: Twitter/Israel Defense Forces
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy