V předchozích válkách v letech 2008/2009, 2012 a 2014 šlo vždy o témata vztahující se ke Gaze. V roce 2018 ale Hamás odstartoval takzvaný Pochod návratu a rozšířil tak svůj program na obecnější záležitost - na právo návratu palestinských uprchlíků do domovů svých předků v dnešním Izraeli, což je jedno z klíčových témat izraelsko-palestinského diplomatického konfliktu. V květnu, po zrušení voleb, svou palebnou sílu spojil s Jeruzalémem, obvinil Izrael ze snahy vyhostit z jeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh palestinské rodiny.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svou politikou v minulých letech pomohl Hamás posílit a oslabil tak palestinskou samosprávu v Ramalláhu. Obešel ji a umožnil Kataru posílat do Gazy finanční pomoc, aby izraelské volby neohrozilo násilí ze strany Hamásu. Normalizoval vztahy s několika arabskými státy, což znovu postavilo Ramalláh před hotovou věc. Obojí pomohlo Hamásu upevnit moc.
To nejlepší, v co lze v současném konfliktu doufat, je dosažení nezveřejněné dohody, v níž obě strany v něčem ustoupí. Nic oficiálnějšího se čekat nedá, protože Izrael stále považuje Hamás za teroristickou organizaci a neuznává jej. Jenomže dosáhnout příměří bude těžší než v minulých případech, protože teď už nejde jen o Gazu, v jejímž případě Izrael ústupky udělat může. Jde i o Jeruzalém a v tom Izrael neustoupí.
Izrael nyní tlačí svými nálety a doufá, že oslabený Hamás bude ochotnější k ústupkům. V minulosti rakety Hamásu zasahovaly nanejvýš nejbližší místa u hranice, teď jsou schopné doletět k Jeruzalému i dál. Navíc je skupina schopná velmi rychlé palby zahlcující raketovou obranu a ochromující izraelská města. A k tomu dokáže Izrael destabilizovat podněcováním násilností mezi izraelskými Araby a Židy.
Možnost míru padá
Tato nová válka znamená pro Izrael větší hrozbu než ty minulé a ukazuje, že Hamás ponechaný bez kontroly může ohrozit existenci Izraele. Nabízejí se tři řešení, z nichž ani jedno není použitelné hned. První je mír. Od roku 2007, kdy Hamás začal Pásmu vládnout, se předpokládalo, že se jeho vliv utlumí, jakmile vznikne dohoda o dvou státech - Izraele a Palestiny. Hamás by musel přijmout existenci Izraele, anebo ho měla smést vláda, která by dohodu vyjednala, tedy samospráva. Mírová jednání se ale nevedou, takže tato možnost padá.
Řešením by bylo sjednocení Hamásu s Fatahem, což by samosprávě umožnilo vrátit se do Gazy. Tento scénář je nejméně pravděpodobný. Samospráva se o to pokouší 14 let. Klade si podmínku, a tou je odzbrojení Hamásu. Palestinci mají mít společnou ozbrojenou složku, vysvětluje analytička Šira Efronová.
Panují obavy, že by se mohl Izrael rozhodnout zničit Hamás pozemní operací a vrátit svou armádu do Pásma, odkud ji stáhl v roce 2005. "Hamás nemůžete zničit, pokud do Gazy nepošlete pozemní jednotky. Jenomže pak je problém, jak se stáhnout, komu Pásmo předat," řekl brigádní generál Michael Herzog. Dokud nebude jasné, kdo by měl po Hamásu Pásmu vládnout, musí Izrael řešit rakety. Kdyby se mu totiž podařilo Hamás zničit a kdyby se pak stáhl, mohla by se k moci dostat mnohem extremističtější organizace. "Izrael si musí svou strategii k Pásmu Gazy dobře promyslet, Hamás je důležitý hráč, ať se to líbí, nebo ne," řekl Herzog.
Druhou možností je posílit pozici samosprávy, říká Efronová. Raději než ji obcházet například jako v případě katarských peněz, měl by Izrael jednat výhradně s ní, takže by byl Hamás pro zajištění všeho potřebného závislý na Fatahu. Izrael může za mír požadovat ústupky jako částečné odzbrojení nebo aspoň souhlas s tím, že Hamás nebude znovu vyzbrojovat. A to by mohlo být navázáno na projekty obnovy, soudí Herzog. Možné je také obnovit někdejší záměr vybudování přístavu na ostrově, který by nebyl ohrožen při každém vojenském konfliktu a byl by pro investory bezpečný.
A za třetí Izrael může Hamás uznat a přestat jej považovat za teroristickou organizaci už proto, jaké oblibě se mezi Palestinci těší. V Izraeli takový krok velkou podporu nemá, ale je to cesta, jak změnit dosavadní vzorce. Všechna tato řešení s výjimkou posledního vycházejí z dosavadní situace, která už ale nemusí platit. Pro skupinu, která slibuje záchranu Jeruzaléma, je nabídka ostrovního přístavu nevýznamná.
Snaha oddálit nevyhnutelné
Netanjahu i ministr obrany Benny Ganc dělají dojem, že mají situaci pod kontrolou, mluví o útocích na Hamás, ale nikoli o jeho zničení. Ani jeden nenabízí řešení gordického uzlu, jaký představuje Hamás a jeho rakety. Přitom je to naléhavý problém, protože svět situaci stále více chápe tak, že Izrael je v ní útočníkem a Hamás obětí.
Nejlepší, v co může Izrael doufat, je problém odsunout, ale jen na pár let, ne na deset. Jestliže normalizační dohody se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem odsunuly izraelsko-palestinský konflikt do pozadí, pak všichni teď začínají chápat význam Gazy. Pokud se konflikt nepodaří vyřešit, může Izrael jedině oddálit nevyhnutelné. Nepůjde ani tak o to, jak Hamás zkrotit, ale kdy začne další válka a zda v ní Izrael bude nucen skoncovat s Hamásem provždy a vrátit svou armádu do Gazy. "Jednoho dne nám nezbude, než Gazu dočasně převzít. Myslím, že to přijde, pokud ne nyní, pak v následujících letech," řekl ministr energetiky Juval Steinitz.
