Saná - Jemenský ministr zahraničí Rijád Jasín požádal státy Perského zálivu o vojenskou intervenci proti povstalcům z kmene Húsíů, kteří se loni v září zmocnili hlavního města Saná a letos začali postupovat dále na jih země.
Brzy by se mohli dostat na břeh průlivu, kterým proudí téměř čtyřicet procent světové lodní přepravy, a zablokovat ho.
Pokud by ale země Perského zálivu skutečně zasáhly, utkaly by se v Jemenu s Íránem, který povstalce podporuje. Do konfliktu by byly nepřímo zataženy i Spojené státy.
Zasáhnout by mohla Saúdská Arábie
Vojensky by proti Húsíům mohla zakročit Saúdská Arábie, která má jako jediná ze zemí Perského zálivu dostatečně velkou armádu.
Přitom by se ovšem mohl tento hlavní spojenec USA v oblasti střetnout s Íránem, který podle všeho povstalce podporuje. O podpoře Teheránu mluvil i Fajsal Saúd, ministr zahraničí Saúdské Arábie.
Saúd nedávno prohlásil, že jeho země podnikne "všechna nezbytná opatření" proti "agresi" Húsíů. Podmínil zásah své země ovšem tím, že ztroskotají mírová jednání mezi Húsíi a jemenskou vládou. Vzhledem k tomu, že se obě strany nemohou dohodnout ani na místě jednání a představitelé Húsíů už oznámili, že rozhovory budou blokovat, je to více než pravděpodobné.
Húsíové ohrožují druhé největší jemenské město Aden, kdysi hlavní město nezávislého Jižního Jemenu, kam před nimi prchla vláda prezidenta Abdara Rabbú Mansúra Hádího ze Saná. O víkendu Húsíové obsadili třetí největší město Jemenu Táizz.
Povstalci by mohli dosáhnout až k průlivu
Poplach ale vyvolává mezi zeměmi Perského zálivu a také ve Spojených státech především možnost, že se Húsíové dostanou na pobřeží průlivu Báb al-Mandab mezi Adenským zálivem a Rudým mořem, tedy mezi Asií a Afrikou. Mohli by pak odtud snadno útočit na proplouvající lodě.
Dvacet šest kilometrů širokým průlivem proudí téměř čtyřicet procent světové lodní přepravy – proplouvají jím lodě ze Suezského průplavu a hraje klíčovou roli v přepravě ropy ze zemí Perského zálivu. Egyptský velvyslanec v Jemenu už prohlásil, že obsazení Báb al-Mandabu povstalci je pro Egypt "nepřekročitelné".
Húsíové jsou šíité, vyznavači menší ze dvou hlavních větví islámu. Šíitský je také náboženský režim v Íránu. Podpora Húsíů Teheránem je vnímána jako součást širšího plánu na dominanci Íránu v regionu. Události v Jemenu jsou "přirozeným rozšířením" íránské islámské revoluce, řekl ostatně nedávno v Teheránu Reza Zakání, jeden z tamních poslanců blízkých íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chamenejímu.
Ve státech Perského zálivu naproti tomu dominuje většinová sunnitská větev islámu. S výjimkou Bahrajnu, kde ale i tak vládnou sunnité. Sunnité mají většinu i v Egyptě. Mezi sunnity a šíity panuje dlouhodobé nepřátelství.
Navíc za kmenem Húsíů stál v roce 2012 svržený jemenský diktátor Alí Abdulláh Sálih, se kterým měla Saúdská Arábie napjaté vztahy. V jemenské občanské válce dokonce podporovala povstání socialistů na jihu země proti němu a dodávala jim zbraně.
Jemenskému ministru Rijádu Jasínovi jde prý hlavně o vytvoření bezletové zóny, která by omezila možnosti povstaleckého letectva. Takový zásah by ale nebyl dostačující a Saúdská Arábie prý už delší dobu zvažuje vyslání svých pozemních jednotek nebo alespoň dodávky zbraní do jižního Jemenu.
