Jedna země za druhou. Trumpova bývalá poradkyně poodhalila ďábelský plán Kremlu

Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.

„Rusové opakovaně navrhovali velmi podivnou výměnu mezi Venezuelou a Ukrajinou,“ uvedla Hillová během slyšení v americkém Kongresu v roce 2019.

Podle Hillové Moskva tuto myšlenku prosazovala prostřednictvím komentátorů a článků v ruských médiích, které se odvolávaly na Monroeovu doktrínu.

Tento princip z 19. století vycházel z představy, že Spojené státy nebudou zasahovat do evropských záležitostí výměnou za to, že se evropské mocnosti nebudou vměšovat do dění v západní hemisféře. Sám Donald Trump se na Monroeovu doktrínu odvolával při ospravedlnění americké intervence ve Venezuele.

Venezuela za Evropu

Ačkoliv ruští představitelé nikdy nepředložili formální nabídku, tehdejší ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov podle Hillové mnohokrát naznačoval, že Moskva je připravena nechat Washington jednat ve Venezuele podle vlastního uvážení, pokud Spojené státy umožní totéž Rusku v Evropě. Hillová to tento týden uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.

V dubnu 2019 vyslal Trump Hillovou do Moskvy, kde ruským představitelům sdělila, že „Ukrajina a Venezuela spolu nesouvisí“.

Rusové s návrhem přišli během tehdejšího napětí mezi Caracasem a Washingtonem, které Moskvu vedlo k vyslání zhruba stovky vojáků a dodávkám nových zbraní na podporu vlády prezidenta Madura. Bílý dům se tehdy spolu se svými spojenci shodl na uznání venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta země.

Návrat sfér vlivu

O sedm let později je však situace výrazně odlišná. Washington prohlásil, že po svržení Madura bude „řídit“ venezuelskou politiku. Trump zároveň obnovil své plány na získání kontroly nad Grónskem a pohrozil vojenskou akcí proti Kolumbii kvůli její roli v globálním obchodu s kokainem.

„Kreml bude z té myšlenky nadšený – že velké státy, jako je Rusko, Spojené státy nebo Čína, mají své sféry vlivu,“ uvedla Hillová. Podle ní to totiž potvrzuje princip práva silnějšího.

Hillová zároveň upozornila, že Trumpovy kroky ve Venezuele ztěžují spojencům Kyjeva možnost označovat ruskou agresi vůči Ukrajině za „nelegitimní“. „Právě jsme totiž byli svědky situace, kdy Spojené státy svrhly vládu jiné země na základě smyšleného zdůvodnění,“ řekla Hillová agentuře AP.

Trumpova administrativa svůj zásah ve Venezuele popsala jako operaci na vymáhání práva a trvá na tom, že zadržení Madura bylo legální.

Ruské ministerstvo zahraničí tento krok oficiálně odsoudilo jako porušení mezinárodního práva. Prezident Vladimir Putin se však k americké vojenské operaci veřejně nevyjádřil.

Venezuelský vůdce Maduro po zadržení a převezení do New Yorku. | Video: Reuters