Je to válka v Evropě, nejen na Ukrajině. Bez vrácení území nebude mír, řekl Zelenskyj

ČTK ČTK
15. 2. 2020 15:01
Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zeneského evropskou válkou. Prohlásil to v sobotou na mnichovské bezpečnostní konferenci. Zdůraznil, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení okupovaných území.
Boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě a proruskými separatisty začaly v dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Zatím si vyžádaly více než 13 tisíc životů.
Boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě a proruskými separatisty začaly v dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Zatím si vyžádaly více než 13 tisíc životů. | Foto: Reuters

"Není zcela korektní říkat válka na Ukrajině. Je to válka v Evropě. Spolu s anexí Krymu už trvá stejně dlouho jako druhá světová válka," citovala z prezidentova mnichovského vystoupení ukrajinská televize 112 na svém webu. Zelenskyj ale současně ujistil, že Kyjev se jako nikdo jiný snaží tuto válku ukončit.

"Budeme šťastní, až zmínky o Ukrajině jako nebezpečné oblasti úplně zmizí z jakýchkoliv mezinárodních zpráv. Ale to se může stát až tehdy, kdy zavládne pevný mír a Ukrajina obnoví svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznávaných hranic," dodal Zelenskyj.

Na konferenci avizoval také ukrajinskou iniciativu, aby se znepřátelená vojska odpoutávala od linie dotyku po jednotlivých sektorech. S podrobnostmi chce v nejbližší době seznámit země "normandského formátu", tedy Rusko, Francii a Německo.

Zelenskyj také podle agentury TASS přislíbil, že Ukrajině udělá vše, co je možné, aby se příští "normandský" summit konal v dubnu, jak se vůdci čtyř zemí předběžně dohodli na poslední schůzce v Paříži 9. prosince. Formátu schůzek se říká "normandský", protože první čtyřstranné jednání se uskutečnilo v roce 2014 na oslavách vylodění v Normandii, krátce po anexi Krymu a vypuknutí bojů v Donbasu.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v březnu 2014 poté, co opoziční demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. V dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny začaly boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě a proruskými separatisty.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory povstalců, Moskva to popírá. Konflikt si mezitím vyžádal více než 13 tisíc mrtvých. O vrácení Krymu se Moskva odmítá bavit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy