"Na tenhle den jsme dlouho čekali." Ukrajina a ruští separatisté si vyměnili zajatce

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 12. 2019 19:16
Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů mezi Kyjevem a proruskými separatisty v Donbasu. Odpoledne podle úřadu ukrajinského prezidenta výměna skončila, povstalci podle něj pustili 76 lidí. Druhé straně Kyjev předal 124 lidí.

Výměna vězněných osob mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty v Donbasu skončila. Završení celé akce oznámil úřad ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož povstalci propustili 76 lidí. Informaci potvrdila podle agentury TASS i druhá strana, které Kyjev předal 124 lidí.

"Vzájemné propuštění zadržovaných osob skončilo. V bezpečí na území kontrolovaném Ukrajinou je 76 našich lidí. Podrobnosti později," citoval na svém webu list Ukrajinska pravda zatím krátké sdělení prezidentské kanceláře.

Zpravodaj agentury TASS, který byl výměně na kontrolním stanovišti Majorsk u města Horlivka přítomen, napsal, že povstalcům z Luhanské oblasti bylo předáno 63 zadržovaných a rebelům z Doněcké oblasti 60. Později pak ukrajinští činitelé vydali ještě jednoho člověka.

Na druhé straně zástupci ukrajinských úřadů převzali 76 lidí. Z nich 25 bylo zadržováno v samozvané Luhanské lidové republice a 51 v Doněcké lidové republice.

"Výměna vězňů, ke které dnes došlo, je dlouho očekávané humanitární gesto," shodli se ve společném vyjádření francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkelová. Představitelé evropských zemí dodali, že v návaznosti na výměnu zajatců, by podle dohod z pařížského summitu, měl být nyní nastolen klid zbraní. 

Úspěšné provedení akce potěšilo také ukrajinského ministra zahraničí Vadyma Prystajka, který však potvrdil pochybnosti, že se nejednalo o úplnou výměnu "všichni za všechny". "Při následujících kolech budeme pracovat na konečném vzorci 'všichni za všechny'. To je priorita," uvedl Prystajko v prohlášení zveřejněném na twitteru.

"Vojáci i civilisté"

Operace probíhající nedaleko města Horlivka se měla týkat více než 100 zadržovaných a je chápána jako další důkaz ochabujícího napětí v jediném aktivním konfliktu v Evropě.

Výměnu iniciovala zmíněná dohoda ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruské hlavy státu Vladimira Putina, kteří před třemi týdny jednali v Paříži za účasti Macrona a Merkelové. Detaily plánu ale ani po zahájení jeho realizace nebyly zcela jasné.

"V doněckém regionu na kontrolním stanovišti Majorsk začal proces propouštění zadržených osob," uvedl dopoledne Zelenského úřad bez dalších podrobností. Zhruba o dvě hodiny později ohlásil, že "prvních 25 propuštěných Ukrajinců bude brzy doma". Agentura Reuters popisuje, že skupina zajatců, mezi nimiž byly i ženy, byla do dějiště výměny dopravena autobusem, následně byla odvedena do připraveného stanu.

Dohodnuté místo leží severně od města Horlivka na kyjevské straně frontové linie, napsala agentura AFP. Dopoledne zveřejněný oficiální videozáznam ukazuje, jak sem ráno dorazily dva automobily z území separatistů. O půl hodiny později přijela z opačného směru trojice vozidel s policejním doprovodem. Následovaly je sanitky, vozidla Červeného kříže i pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Ukrajinská tajná služba SBU už zveřejnila jmenný seznam všech osob, které separatisti v neděli propustili. Dvanáct z nich jsou vojáci, z nichž někteří byli v zajetí od roku 2015, a ostatní civilisté.

Na tenhle den jsme dlouho čekali

"Jsem štěstím bez sebe. Je to den, na který jsme dlouho čekali," cituje AFP 24letou Viktorii. Za mřížemi prý byla tři roky poté, co ji separatisté odsoudili za "velezradu". "Pořád tomu nemůžu uvěřit," dodal další z propuštěných, 36letý Volodymyr.

Takzvaná Doněcká lidová republika, kterou separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili v roce 2014, v sobotu ohlásila, že propustí 55 zajatců, zatímco Kyjev jich vydá 87. Podle informací ukrajinských médií se mezinárodně neuznávaný celek chystal propustit kromě ukrajinských vojáků také stoupence Kyjeva z řad novinářů a aktivistů. Na druhé straně by se zase mohli dostat na svobodu tři muži odsouzení na doživotí za atentát na začátku roku 2015 či skupina bývalých elitních policistů, která je podezírána ze střelby do kyjevských demonstrantů v roce 2014.

Stráže samozvané Doněcké republiky.
Stráže samozvané Doněcké republiky. | Foto: Reuters

Křehké příměří

Poslední podobná výměna mezi Kyjevem a povstalci je z konce roku 2017, kdy ukrajinská vláda za propuštění 73 lidí vydala 233 separatistů.

Konečná výměna zajatců byla dohodnuta jakožto možný významný krok k vyřešení ozbrojeného konfliktu, který si od roku 2014 v oblasti Donbasu vyžádal už kolem 13 000 lidských životů. Dříve uzavřené příměří se ale stále porušuje, přičemž se z toho obě strany tradičně obviňují navzájem. Podle Ukrajiny a západních států mají separatisté vojenskou podporu Ruska, Moskva tato tvrzení vehementně odmítá.

Zelenskyj na jaře převzal funkci prezidenta se slibem, že pokračující sporadické boje na Donbasu ukončí. Jeho nástup přinesl jisté uvolnění napětí mezi Kyjevem a Moskvou a s ním i nové naděje na mír na východě Ukrajiny. "Ačkoli výměna (vězňů) pomůže posílit důvěru mezi dvěma stranami, které se přou o způsob zavedení mírové dohody z roku 2014, vážné neshody stále přetrvávají a plná normalizace je ještě daleko," konstatuje Reuters.

Video: Bachaři v Doněcku si libují v trýznění lidí, říká ukrajinský historik. 

Těžko můžete zapomenout, když vás drží ve sklepě, nemáte si kam lehnout, na záchod vás pustí dvakrát denně a ještě vás mučí, říká Ihor Kozlovskyj | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy