"Seno jsme měli odsud a nemuseli ho kupovat. Dokonce jsme ho prodávali," vzpomíná farmář Begali Kanmurzajev v reportáži Rádia Svobodná Evropa. Čerstvá vegetace zde nemá šanci vydržet. Množství hospodářských zvířat v oblasti ji totiž dříve spase.
Místní přičítají vinu privatizaci pozemků v polovině 90. let. Podnikatelé se mj. přestali starat o přísun vody do jezer, která celý proces dezertifikace zpomalovala. Vyschlá pláň byla následně rozparcelována a rozprodána jako farmářské pozemky. Bolšojská jezera přitom dříve sloužila jako oblíbené relaxační středisko, kde místní trávili volný čas s rodinami.
