Londýn (od našeho zpravodaje) - Velká Británie je od páteční půlnoci sousedem Evropské unie. Lidé žijící v království ale teprve čekají na změny, které vystoupení z unie přinese.
Fakt, že Británie už není členem osmadvacítky, je jedna z mála jistot. Do konce roku má Londýn vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Jak vláda Borise Johnsona bude postupovat v otázce pracovních povolení, zatím není jasné.
Britské deníky nakloněné brexitu informovaly o pátku jako o historickém dni. Naopak levicový The Guardian na titulní straně otiskl mapu Británie s nápisem Malý ostrov. Dokládá to rozdělení samotných obyvatel království. V červnu 2016 hlasovalo pro odchod z Evropské unie 51,9 procenta voličů.
Průzkumy ukazovaly, že druhé referendum by bylo ještě vyrovnanější. "Je to zkrátka volba, kterou lidé udělali. Druhé referendum by nic neřešilo, jen by prohloubilo rozdělení společnosti. Nemyslím si, že by zastánci setrvání v Evropské unii druhé referendum jasně vyhráli, nebo že by vůbec vyhráli," popisuje deníku Aktuálně.cz Madura Rasarathamová z katedry politologie na University of London.
Zdravotnictví jako klíčové téma
Češi a Češky, pracující dosud na ostrovech, si starosti dělat nemusí. Mohli si zažádat o povolení k pobytu, takzvaný "settled status". Vláda vytvořila speciální kategorii pro občany Evropské unie. "Byl to formulář, který šlo vyplnit a poslat online. Nebyl s tím žádný problém," říká Lucie Řezáčová.
V Londýně pracuje ve firmě, která opravuje kávovary a školí jejich obsluhu. "Upřímně z tématu brexitu už jsem trochu unavená, protože cokoliv člověk otevřel na internetu, v televizi nebo novinách, pořád se o tom debatovalo. V praxi se pro mě nic nemění, mohu tady normálně zůstat a pracovat," uvádí žena, která o sobě tvrdí, že díky své profesi je velmi náročná na kvalitu kávy.
Podle jejího názoru ale Británie bude potřebovat imigranty dál. "Říká se sice, že mnozí lidé hlasovali pro brexit, protože se bojí o práci třeba kvůli Polákům, ale rodilí Britové některé práce odmítají dělat," vysvětluje.
Velkým tématem brexitu a vůbec budoucnosti Británie je zdravotnictví. V kampani před referendem zastánci odchodu z EU argumentovali tím, že místo peněz do Bruselu je bude moci vláda dát do státem financovaného zdravotnického systému. Takzvané Národní zdravotnické služby, známé pod zkratkou NHS.
"Zdravotnictví by se dnes bez imigrantů už neobešlo. Je v tom paradox, protože velkou podporu měl brexit v oblastech, kde cizinců moc není," uvádí politoložka Madura Rasarathamová.
"České zdravotnictví je lepší"
Češka Markéta B. žije v Londýně od roku 2004 a pracuje právě ve zdravotnictví, jej partner je Novozélanďan. Nadcházející změny, související s odchodem z Evropské unie, nevidí pozitivně.
"Už teď během roku byly problémy s dodávkami léků - nemocnice některé medikamenty, které běžně používáme, neměla. Dovážely se z jiných zemí, které ovšem neměly certifikát na export do Británie. A s brexitem lékárny varovaly, že bude hůř," vypráví.
Podle ní britská zdravotní péče není lepší než česká. Na podobné úrovni jsou jen britské soukromé ordinace.
"Ve zdravotnictví pracuje mnoho lidí z evropských zemí a co vím, dost jich odchází. Naopak Británie nabírá více pracovníků z Filipín a podobných států. Moji kolegové z Itálie nebo Španělska se vracejí domů. Přitom je v Británii nedostatek zdravotníků. Obyvatel je moc a peněz ve zdravotnictví málo," říká žena, která už má britské občanství.
Lucie Řezáčová zatím ne, ale odejít z Británie nehodlá. Říká, že se to může změnit, ale bez ohledu na brexit. "Až budu mít dítě, budu vážně uvažovat o návratu, protože školky jsou tady příšerně drahé. Měsíčně stojí skoro tolik jako nižší plat," upozorňuje Češka žijící v Londýně.
