Praha – V bezprostřední blízkosti válečného konfliktu se nacházejí desítky rodin českých krajanů, které se přihlásily do seznamu zájemců o repatriaci. Přestože již několik měsíců usilují o přestěhování do bezpečí, byly jejich dosavadní snahy neúspěšné.
To proto sepsali jména, data narození, adresy a čísla telefonů a zaslali je svým krajanům v Česku s tím, aby je předali prezidentské kanceláři. Mají za to, že dosavadní způsob přesídlení prostřednictvím ministerstva zahraničí a zastupitelského úřadu v Kyjevě je příliš zdlouhavý a nepřihlíží k mimořádným okolnostem vývoje na Ukrajině.
"Lidé na jihovýchodě Ukrajiny říkají, že jim jde o holý život. Boje stále pokračují v bezprostřední blízkosti jejich domovů," řekl Aktuálně.cz předseda občanského sdružení Český domov Vladimír Dvořák, na něhož se část zájemců o repatriaci obrátila se žádostí o pomoc.
Podle něj jde o obyvatele Melitopolu, Čechohradu (Novhorodkivky), Oděsy, Dněpropetrovsku, Záporoží, Krymu a dalších míst obývaných již zhruba 150 let potomky českých přistěhovalců.
"Válka za den nepomine"
Dvořák, který pochází z Čechohradu, české občanství má a již zhruba dvanáct let žije trvale v Česku. Tvrdí, že hlavním důvodem pro stěhování lidí je to, že "na celém jihovýchodě Ukrajiny je válečná zóna".
"Lidé tam nevidí budoucnost pro sebe ani pro své děti. Mají strach, že zůstanou uvnitř konfliktu, který potrvá léta. Válka za jeden den nepomine," uvedl.
Právě od Dvořáka seznam potenciálních žadatelů o přestěhování z jihovýchodu Ukrajiny dostala organizátorka krajanských programů Věra Doušová, která jej pak postoupila Pražskému hradu.
"Všichni hledají nějaký 'Zemanův seznam', ale nejde přeci o nic tajného. Již na jaře se krajané oficiálně obrátili na české ministerstvo zahraničí se žádostí o pomoc," uvedl Dvořák. Vzhledem k tomu, že většina zájemců dosud neobdržela žádnou odpověď, rozhodla se část lidí upozornit na svou situaci přímo prezidenta.
"Seznam jsem převzal od krajanů a předal ho dál. Ty lidi znám osobně," uvedl muž, který zakládal a mnoho let řídil jeden z prvních českých krajanských spolků na Ukrajině. Podle něj krajané zvolili tento způsob, neboť se "bojí českých úřadů".
Boj s razítky
"Lidé jsou tam (na Ukrajině) v reálném nebezpečí a chtějí se co nejdřív přestěhovat. Uvědomují si, že si musí sami najít práci a ubytování. Chtějí se ale vyhnout zdlouhavým formalitám spojeným se získáním trvalého pobytu," vysvětlil motivaci. "Nejde o nějakou nátlakovou akci. Nikdo tady nestojí s vlajkami a plakáty, nejsme hnutí ani iniciativa. Pokud by to šlo vyřídit řádným způsobem, pak by žádné seznamy nevznikly."
Krajané, kteří individuálně usilují o získání trvalého pobytu v ČR, musí projít složitou procedurou spojenou s prokazováním původu, znalostí češtiny či vyplňováním složitých formulářů. Mnozí ovšem neovládají gramatiku, přestože tam léta působí čeští učitelé, a nejsou ani organizováni v krajanských spolcích. Těžko tak získávají nezbytná potvrzení.
Podle Dvořáka je pro krajany z jihovýchodu Ukrajiny současný způsob podávání žádostí prostřednictvím zastupitelského úřadu v Kyjevě velmi komplikovaný. "Je tam velká byrokracie. Každý žadatel, každý člen rodiny se musí osobně dostavit na úřad. Musí urazit tisíc kilometrů a cesta přijde na 600 hřiven na osobu. Lidé musejí také někde přespat. Když se dostanou na pohovor, tak jim řeknou, že doklady, které přivezli, nestačí, že musí donést originál nebo jiné potvrzení," popisuje proceduru.
Upozornil na případ, kdy žadatel z jihu Ukrajiny musel z Kyjeva cestovat do Doněcka, který je již několik měsíců pod palbou, aby si tam v budově konzulátu, uzavřeného z bezpečnostních důvodů, vyzvedl originály svých dokladů.
Mezi žadateli, kteří jsou na seznamu zájemců, je podle Dvořáka také rodina, která se přestěhovala z ostřelovaného Doněcku do Melitopolu. Nyní se prý bojí, že ji válka dožene. "Obavy o bezpečnost lidí jsou opodstatněné. Z bezpečnostních důvodů se z Doněcka musel přestěhovat i konzulát," připomněl.
Stěhují se i Rusové
Rodačka z Čechohradu Alina Chalupníková, která právě promovala na české univerzitě a svou diplomovou práci věnovala problematice českých krajanských spolků a komunity na Ukrajině, má za to, že lidé v oblastech postižených válečným konfliktem nevidí perspektivu. "Bojí se o život a mají strach o budoucnost svých dětí," řekla Aktuálně.cz.
Podle ní je hlavním důvodem masového stěhování únik před válkou. "Mohli sem přijít i lidé, kteří nebyli bezprostředně ohrožení, tak proč se nemohou přestěhovat ti, kteří ohroženi jsou?“
Podle Dvořáka se krajané z jihovýchodu Ukrajiny nikdy nechtěli hromadně stěhovat, na rozdíl od volyňských Čechů, kteří žili asi sto kilometrů od Kyjeva, v oblasti ohrožené Černobylem. Válka, která vypukla v Donbasu, ale spoustu lidí přiměla ke změně názoru.
"Okresní město Melitopol, které leží pár kilometrů od Čechohradu, je označováno za bránu do Krymu. Když se začalo střílet v Mariupolu, vzdáleném asi 200 kilometrů, mnozí pochopili, že válka se na Donbasu nezastaví, že se bude bojovat o cestu na Krym," uvedl. Upozornil, že se z oblasti stěhují nejen Češi, ale také Rusové či Ukrajinci.
Ne bojovat. Jen zachránit
Prezident Miloš Zeman vyzval letos v září ministry zahraničí a vnitra, aby vyšli vstříc požadavkům volyňských Čechů na repatriaci do České republiky. To prý povzbudilo mnoho českých krajanů, kteří již od jara usilují o přesídlení, k "aktivizaci". A vznikly už zmiňované seznamy.
"Celkem jde asi o 70 rodin. Většina pochází z centrální a východní části. Přidávají se ale i další, včetně těch ze západu Ukrajiny," řekla organizátorka krajanských festivalů Věra Doušová Aktuálně.cz. Lidi prý ženou nejen obavy z války, ale také z nadcházející zimy. "Je to strach ze života v nejistotě. Je tam zvýšená kriminalita a chybí jim pocit bezpečí. Bojí se, že válka bude pokračovat, ale také že nebude plyn," uvedla.
Podle ní rozhodně nejsou důvody stěhování ekonomické. "Většina lidí má dobré vzdělání a dobrou profesní pozici. Jsou ale ochotni začít od nuly. Bude to pro ně zhoršení, ale pro klid a bezpečnost to jsou ochotni podstoupit," vysvětlila.
Zároveň popřela, že by se muži chtěli vyhnout mobilizaci. Podle ní mají stále brannou povinnost, dokud nebudou mít české občanství.
Doušová zdůraznila, že krajané požádali o pomoc již v březnu. Reakce českých úřadů však byla vlažná. "Oni pořád sestavovali seznamy a doufali. Když pak v době krajanského festivalu slyšeli prezidenta, zajásali, že se konečně něco pohne, a hned volali příbuzným. Zvedla se tak vlna naděje, že se konečně něco podaří," řekla.
Krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny, která sídlí v Kyjevě, se na jaře obrátila na ministerstvo zahraničí v zastoupení několika desítek spolků. V dokumentu, který předala zastupitelskému úřadu, prosila o "pomoc s návratem domů".
Přestěhovat se však podařilo pouze několika představitelům krajanů z Žytomyrské oblasti, která není v oblasti válečného konfliktu. "Lidé očekávali, že dostanou pomocnou ruku a že je někdo z nebezpečné zóny vyvede. Není třeba o krajany bojovat, stačilo by je zachránit," říká Dvořák.
