Kapské Město - Ve čtvrtek uplynula dvě desetiletí od chvíle, kdy byl propuštěn z vězení Nelson Mandela, bojovník proti jihoafrickému apartheidu. Jedenadevadesátiletý vůdce černošského odporu proti rasistickému režimu bílé menšiny strávil za mřížemi sedmadvacet let.
Po jeho propuštění zpoza mříží došlo k radikálním politickým změnám, které vyústily v konec apartheidu a vznik demokratické republiky. Mandela se stal v roce 1994 jejím prvním černošským prezidentem.
Čtvrtečním pochodem od brány Drakensteinovy věznice (dříve věznice Victora Verstera), kde stojí Mandelova socha, si jeho příznivci připoměli klíčovou událost své historie.
"Udělal nemyslitelné," řekla Poppy Shabalalová, která se účastnila průvodu. "Mandela sjednotil černochy a bělochy a ukončil apartheid. Dnes jsem tady proto, abych ukázala svůj vděk za to, co udělal," dodala.
Mandela už se na veřejnosti objevuje jen zřídka. Dnes však učiní výjimku a k večeru by měl zavítat do parlamentu.
"Snažíme se, aby si dnes dostatečně odpočinul během dne. Aby měl na večer dostatek síly," řekl jeho vnuk Mandla Mandela. Během pobytu ve vězení se stal Mandela mezinárodním symbolem odporu proti apartheidu.
V roce 1990 byl na jihoafrickou vládu vyvinut jak vnitrostátní, tak mezinárodní tlak, jehož následkem byl Mandela osvobozen. V devadesátých letech byly v JAR zrušeny zákony na segregaci, nová vláda zavedla volby pro všechny rasy a vznikla jedna z nejliberálnějších ústav na světě.
Mandelovi jsou však připisovány zásluhy i za to, že se jeho strana Africký národní kongres (ANC) v nové republice místo boje s bílými zaměřil spíše na usmíření a v zemi začal pomalu vzkvétat obchod. To zajišťovalo zemi až do loňského roku hospodářský růst. JAR se stala na černém kontinentu velmocí.
Poté, co skončil Mandelův prezidentský mandát, uchýlil se do ústraní. Příležitostně se setkává se zahraničními politiky, jinak se, nositel Nobelovy ceny míru, věnuje pravidelné četbě denního tisku a sledování televize.
