Jako kdyby vám lámali všechny kosti v těle, popisují mučení pronásledovaní homosexuálové z Čečenska

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 5. 2017 20:04
Homosexualita představuje v konzervativním Čečensku stále velké tabu. Ruská novinářka přišla před měsícem s informacemi, podle kterých tamní policie homosexuály pronásleduje, zavírá a mučí. Dokazovat to mají příběhy několika mužů, kteří uprchli do Moskvy a zpět domů se nechtějí už nikdy vrátit. Gayové jsou nuceni v Čečensku žít dvojí život a svou sexuální orientaci tajit. Říkají, že po nich policie pátrá. Když je zadrží, mučí je, dokud neprozradí informace o dalších homosexuálech. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov takové informace odmítá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva/Groznyj - "Každý den nás mučili," vypráví čtyřicetiletý Anzor.

"Kromě bití nás několikrát denně mlátili polypropylenovými trubkami. Mučili nás i elektřinou," vzpomíná na svůj desetidenní pobyt v tajné čečenské věznici.

Anzor je homosexuál, což je v přísně konzervativní autonomní republice Ruské federace stále velké tabu. Na začátku dubna se do médií dostaly zprávy o pronásledování a mučení homosexuálů tamní policií.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov takové informace odmítá. "V Čečensku nejsou žádní homosexuálové. Nemůžete zadržet a pronásledovat někoho, kdo neexistuje," cituje deník New York Times vyjádření jeho tiskového mluvčího.

Svoji zkušenost s taktikami čečenské policie Anzor vyprávěl novinářům z agentury AP.

"Na 20 až 30 vteřin otočí kliku, cítíte elektřinu, pak upadnete. Když to zastaví, přijdete okamžitě k sobě a jste zase připravení na další výboj. A takhle se to opakuje pětkrát, šestkrát, sedmkrát," vzpomíná na mučení.

O pronásledování gayů v Čečensku jako první psala na začátku dubna novinářka Jelena Milašinová, jejíž články vyšly v ruském časopisu Novaja Gazeta. Vyprávěly o zadržení stovky homosexuálů, z nichž minimálně tři byli zabiti.

O prošetření těchto případů žádala v úterý v Soči ruského prezidenta Vladimira Putina i německá kancléřka Angela Merkelová.

Tamní úřady však mlčí, zatímco do redakce Novaja Gazeta chodí výhružné dopisy.

Dvojí život

Z vyprávění Anzora, který se nyní ukrývá v azylovém domě v Moskvě, by se mohlo zdát, že mnoho Čečenců o existenci gayů snad ani netuší. Odlišná sexuální orientace je něco, co se raději neříká ani nejbližším příbuzným.

"Rodiny se od takových lidí odvracejí, některé se jich zbavují," vysvětluje Anzor.

Gayové raději často žijí dvojím životem: ožení se, zakládají rodiny a předstírají.

Komunita homosexuálů mezi sebou komunikuje jen tajně, hlavně skrze sociální sítě. Stačí jen maličkost, aby se člověk dostal do podezření.

Anzora zastavila policie náhodou, když jel se svými přáteli autem do města Argun. U jednoho z přátel policisté našli sedativa. Všichni proto byli odvezeni na policejní stanici k výslechu. Během něj narazili na detaily v Anzorově životě, které si nepřál zveřejňovat. Policie z toho usoudila, že Anzor skrývá to, že je homosexuál.

Ještě tam, před policejní stanicí, ho strážci zákona podle jeho vyprávění brutálně zbili. Pak ho odvedli do boudy, kde ho spolu s desítkami dalších zadržených mučili maskovaní muži.

Zpočátku je mlátili tak často, že téměř přestal cítit bolest. Pak přišly rány proudem.

Vězni měli elektrické svorky napojené na prstech na rukách, proud jim projížděl celým tělem. "Je to, jako kdyby vám lámali všechny kosti v těle najednou," snaží se popsat bolest, kterou při mučení proudem pociťoval.

Po několika dnech mučení skončilo a za pár dalších dnů Anzora vyvedli ven a nechali ho jít. Jen tak, bez vysvětlení. Celý zážitek ho tak vystrašil, že se ani neodvážil jít do nemocnice a něco tam vysvětlovat.

Znovu už bych nepřežil

Další oběť policejního násilí, která si v obavách o vlastní život přála vystupovat anonymně, agentuře AP vypověděla, že účelem mučení je zřejmě získat kontakty na další homosexuály. "Snažili se z nás vymlátit informace," nechal se slyšet mladý muž, který také uprchl do Moskvy.

Jeho policie vystopovala na základě telefonního čísla, které měl v mobilu uložené jeho známý, taktéž zadržený homosexuál.

Do Moskvy přijelo během posledních několika týdnů asi 40 mužů z Čečny. "Nikdy jsme tu nic takového neviděli," řekla americkému listu The New York Times Taťána Vinničenková, která vede ruskou neziskovou organizaci Russian LGTB Network.

Momentálně se její pracovní náplň skládá ze zařizování letů na lince Groznyj - Moskva, ubytování a obstarávání lékařské péče. Několika obětem už zařídila cestu za ruské hranice.

Ti, co si mučením prošli, se v Čečensku už necítí bezpečně. Ani Anzor se nechce vrátit domů, ačkoliv tam nechal celou svou rodinu a všechny přátele. Když v březnu odjížděl, řekl příbuzným, že jede jen na služební cestu.

"Všechny mé přátele, kohokoliv, s kým jsem přišel do styku, pozatýkali. Kdyby mě znovu chytli, vím jistě, že bych se z toho živý nedostal," vysvětluje.

 

Právě se děje

Další zprávy