Ruská novinářka, která napsala o pronásledování čečenských gayů, čelí výhružkám. Chce odjet ze země

22. 4. 2017 21:44
Jelena Milašinová, hlavní autorka nedávných článků ruského časopisu Novaja gazeta o pronásledování gayů v Čečensku, se rozhodla, že kvůli vlastní bezpečnosti odjede na čas ze své země. Texty Nové gazety o brutálním pronásledování homosexuálů v muslimském a konzervativním Čečensku vyvolaly ostrou reakci a řadu výhružek ze strany Čečenců. Novinářka Milašinová tvrdí, že v nebezpečí není jen ona, ale i celá redakce Nové gazety. Ta už v minulosti při násilných atentátech přišla o několik redaktorů včetně známé reportérky Anny Politkovské.
Protesty proti pronásledování čečenských gayů před ruskou ambasádou v Mexiku. Duben 2017.
Protesty proti pronásledování čečenských gayů před ruskou ambasádou v Mexiku. Duben 2017. | Foto: Reuters

Moskva - "Slibujeme, že ty, kteří za urážkami stojí, stihne trest," napsali nedávno představitelé čečenských muslimů v oficiální rezoluci.

Reagovali tak na články ruského časopisu Novaja gazeta o tom, že v Čečensku dochází k pronásledování a zabíjení mužů s homosexuální orientací. 

Veřejné výhružky čečenských muslimů se brzy dostaly i do médií. A nabraly na síle.

Podle čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova by se měli novináři, kteří napsali články o údajném pronásledování gayů v regionu "veřejně omluvit čečenskému národu" a "pokleknout před ním za to, že ho urazili a ponížili".

Kromě řady vulgárních výhružek na internetu dorazila během minulého týdne do moskevské redakce Nové gazety taky obálka s bílým práškem uvnitř.

Na místo pro zpáteční adresu někdo napsal "Groznyj", tedy jméno hlavního města Čečenské republiky. Ukázalo se, že prášek nebyl nebezpečný, ale řada zaměstnanců časopisu je silně znepokojená. 

"Tak silnou reakci na naše články jsme ještě nikdy nezažívali," řekla Milašinová americkému deníku The Washington Post.

"O zatýkání homosexuálů v Čečensku jsme psali už minulé dva roky, ale nyní nejde o jednoho nebo dva muže, ale o víc než sto z nich. To už ukazuje na mimosoudní stíhání celé skupiny lidí," dodává Milašinová, která sama chce kvůli obavám o život na čas opustit Rusko.

Redakce Nové gazety se mezitím obrátila na ruské úřady s prosbou o ochranu.

Časopis totiž v minulých letech přišel při násilných útocích už o šest svých redaktorů. 

Komunita, kterou zradily telefony

Novaja gazeta otiskla první články o skrytém, ale brutálním pronásledování čečenských gayů v první polovině dubna.

Svědkové z jejích materiálů uváděli, že čečenské bezpečnostní služby zatkly v minulých týdnech přes stovku místních gayů.

Tři z nich měli být dokonce zabiti.

"Několikrát denně nás vyváděli z domu a mlátili. Jindy nám připevnili na ruce dráty a pouštěli do nich proud," vypovídal v článcích Nové gazety muž, který je kvůli obavám o život uveden jako Svědek číslo dva.

"Snášel jsem to, dokud jsem neztratil vědomí a nezhroutil se. Když zvyšovali proud a tělo se začínalo třást, přestával jsem uvažovat a už jsem jenom křičel. Celou dobu jsem seděl a přitom slyšel výkřiky ostatních vyslýchaných lidí," dodal svědek.

Podle něj se vyšetřovatelé snažili odhalit především jména dalších gayů.

Aby toho dosáhli, sledovali i mobily zadržených. Když na ně zavolal jiný muž, okamžitě se dostával do podezření.

Každý den údajně přiváželi nové lidi.

Novaja gazeta předpokládá, že mnohé z nich usvědčily právě záznamy v telefonech. Zbylé prozradili sami zadržení během výslechů.

"Syřané" ve vedlejší místnosti

Zmíněný čečenský svědek Nové gazetě taky popsal, že ho drželi v budově, která vypadala jako nepoužívaná.

Spolu s ním tu byly podle jeho slov uvězněné i desítky dalších lidí. O mladících v sousední místnosti mluvili jako o "Syřanech".

Podle svědka šlo pravděpodobně o lidi, kteří tajně odjeli bojovat do syrské občanské války na straně islamistických radikálů.

"Po několika týdnech, když byli vězni úplně zubožení, volali jejich rodinám, aby si je přijely vyzvednout. Pokud příbuzní souhlasili a přijeli, chvíli ponižovali i je. Pak jim toho člověka předali přímo do rukou," dodává svědek listu Novaja gazeta.

Ramzan Kadyrov, hlava Čečenské autonomní republiky, která je součástí Ruské federace, jakákoli zatýkání popírá. Podle něj se jedná o naprostou dezinformaci.

Nezávislá ruská i zahraniční média přitom už v minulosti přinesly informace o tajných věznicích, ve kterých Kadyrov nezákonně zadržuje své kritiky a další nepohodlné osoby.

Kadyrov ale v sobotu před novináři uvedl, že tyto věznice  "hledali všichni lidskoprávní aktivisté na Severním Kavkaze" a nic nenašli.

Nepřímo ho podpořil i ruský prezident Vladimir Putin, který po něm nepožaduje žádné další vyjádření ke kauze čečenských gayů.

Oficiálně ji ale prověřuje Vyšetřovací výbor Ruské federace a taky úřad ruské ombudsmanky Taťány Moskalkové.

Obě instituce požádaly časopis Novaja gazeta, aby jim předala jména některých svědků. Redakce slibuje, že to udělá, až budou osoby v bezpečí.

Hanba pro rodinu

Čečenci s menšinovou sexuální orientací žili dosud v silně konzervativní severokavkazské republice jako uzavřená komunita, uvádí ruská novinářka Jelena Milašinová.

O milostných vztazích podle ní otevřeně mluvili jen mezi sebou. Kontaktovali se tajně přes sociální sítě.

Řada z nich se se svou orientací nesvěřila ani svým rodinám - ze strachu, aby je jejich silně konzervativní příbuzní nenapadli nebo nezavrhli. 

Podle Nové gazety je homosexualita v horském Čečensku považována za zvrhlost a místní lidé se k ní dodnes staví s opovržením.

Naopak role mužů jako ochránců je v čečenské společnosti zakořeněná velmi silně a během krizí se ještě zvyšuje, uvádí ruský profesor Andrej Makaryčev. 

Právě na konzervativní tradice se často odvolává i čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

Ten se dostal do čela malé severokavkazské republiky po dvou ničivých separatistických válkách. Zavedl v Čečensku tvrdý autokratický režim, který nakonec potlačil další vzpoury, zejména ze strany islamistických radikálů.

Autonomní republika Čečensko je součástí Ruské federace a sám Ramzan Kadyrov otevřeně podporuje politiku prezidenta Vladimira Putina.

Tento týden se s ním znovu osobně sešel.

Během setkání odmítl, že by v regionu docházelo k pronásledování gayů. Naopak prohlásil, že je oblast bezpečnější než dřív.

"Z ulic zmizela zločinnost a neobjevují se ani vážné teroristické hrozby," řekl Kadyrov podle serveru kremlin.ru.

V Rusku probíhá vnitřní silná krize, únava z režimu je veliká, celý systém funguje na principu korupce, říká novinář Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 4 hodinami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy