Ruská novinářka, která napsala o pronásledování čečenských gayů, čelí výhružkám. Chce odjet ze země

22. 4. 2017 21:44
Jelena Milašinová, hlavní autorka nedávných článků ruského časopisu Novaja gazeta o pronásledování gayů v Čečensku, se rozhodla, že kvůli vlastní bezpečnosti odjede na čas ze své země. Texty Nové gazety o brutálním pronásledování homosexuálů v muslimském a konzervativním Čečensku vyvolaly ostrou reakci a řadu výhružek ze strany Čečenců. Novinářka Milašinová tvrdí, že v nebezpečí není jen ona, ale i celá redakce Nové gazety. Ta už v minulosti při násilných atentátech přišla o několik redaktorů včetně známé reportérky Anny Politkovské.
Protesty proti pronásledování čečenských gayů před ruskou ambasádou v Mexiku. Duben 2017.
Protesty proti pronásledování čečenských gayů před ruskou ambasádou v Mexiku. Duben 2017. | Foto: Reuters

Moskva - "Slibujeme, že ty, kteří za urážkami stojí, stihne trest," napsali nedávno představitelé čečenských muslimů v oficiální rezoluci.

Reagovali tak na články ruského časopisu Novaja gazeta o tom, že v Čečensku dochází k pronásledování a zabíjení mužů s homosexuální orientací. 

Veřejné výhružky čečenských muslimů se brzy dostaly i do médií. A nabraly na síle.

Podle čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova by se měli novináři, kteří napsali články o údajném pronásledování gayů v regionu "veřejně omluvit čečenskému národu" a "pokleknout před ním za to, že ho urazili a ponížili".

Kromě řady vulgárních výhružek na internetu dorazila během minulého týdne do moskevské redakce Nové gazety taky obálka s bílým práškem uvnitř.

Na místo pro zpáteční adresu někdo napsal "Groznyj", tedy jméno hlavního města Čečenské republiky. Ukázalo se, že prášek nebyl nebezpečný, ale řada zaměstnanců časopisu je silně znepokojená. 

"Tak silnou reakci na naše články jsme ještě nikdy nezažívali," řekla Milašinová americkému deníku The Washington Post.

"O zatýkání homosexuálů v Čečensku jsme psali už minulé dva roky, ale nyní nejde o jednoho nebo dva muže, ale o víc než sto z nich. To už ukazuje na mimosoudní stíhání celé skupiny lidí," dodává Milašinová, která sama chce kvůli obavám o život na čas opustit Rusko.

Redakce Nové gazety se mezitím obrátila na ruské úřady s prosbou o ochranu.

Časopis totiž v minulých letech přišel při násilných útocích už o šest svých redaktorů. 

Komunita, kterou zradily telefony

Novaja gazeta otiskla první články o skrytém, ale brutálním pronásledování čečenských gayů v první polovině dubna.

Svědkové z jejích materiálů uváděli, že čečenské bezpečnostní služby zatkly v minulých týdnech přes stovku místních gayů.

Tři z nich měli být dokonce zabiti.

"Několikrát denně nás vyváděli z domu a mlátili. Jindy nám připevnili na ruce dráty a pouštěli do nich proud," vypovídal v článcích Nové gazety muž, který je kvůli obavám o život uveden jako Svědek číslo dva.

"Snášel jsem to, dokud jsem neztratil vědomí a nezhroutil se. Když zvyšovali proud a tělo se začínalo třást, přestával jsem uvažovat a už jsem jenom křičel. Celou dobu jsem seděl a přitom slyšel výkřiky ostatních vyslýchaných lidí," dodal svědek.

Podle něj se vyšetřovatelé snažili odhalit především jména dalších gayů.

Aby toho dosáhli, sledovali i mobily zadržených. Když na ně zavolal jiný muž, okamžitě se dostával do podezření.

Každý den údajně přiváželi nové lidi.

Novaja gazeta předpokládá, že mnohé z nich usvědčily právě záznamy v telefonech. Zbylé prozradili sami zadržení během výslechů.

"Syřané" ve vedlejší místnosti

Zmíněný čečenský svědek Nové gazetě taky popsal, že ho drželi v budově, která vypadala jako nepoužívaná.

Spolu s ním tu byly podle jeho slov uvězněné i desítky dalších lidí. O mladících v sousední místnosti mluvili jako o "Syřanech".

Podle svědka šlo pravděpodobně o lidi, kteří tajně odjeli bojovat do syrské občanské války na straně islamistických radikálů.

"Po několika týdnech, když byli vězni úplně zubožení, volali jejich rodinám, aby si je přijely vyzvednout. Pokud příbuzní souhlasili a přijeli, chvíli ponižovali i je. Pak jim toho člověka předali přímo do rukou," dodává svědek listu Novaja gazeta.

Ramzan Kadyrov, hlava Čečenské autonomní republiky, která je součástí Ruské federace, jakákoli zatýkání popírá. Podle něj se jedná o naprostou dezinformaci.

Nezávislá ruská i zahraniční média přitom už v minulosti přinesly informace o tajných věznicích, ve kterých Kadyrov nezákonně zadržuje své kritiky a další nepohodlné osoby.

Kadyrov ale v sobotu před novináři uvedl, že tyto věznice  "hledali všichni lidskoprávní aktivisté na Severním Kavkaze" a nic nenašli.

Nepřímo ho podpořil i ruský prezident Vladimir Putin, který po něm nepožaduje žádné další vyjádření ke kauze čečenských gayů.

Oficiálně ji ale prověřuje Vyšetřovací výbor Ruské federace a taky úřad ruské ombudsmanky Taťány Moskalkové.

Obě instituce požádaly časopis Novaja gazeta, aby jim předala jména některých svědků. Redakce slibuje, že to udělá, až budou osoby v bezpečí.

Hanba pro rodinu

Čečenci s menšinovou sexuální orientací žili dosud v silně konzervativní severokavkazské republice jako uzavřená komunita, uvádí ruská novinářka Jelena Milašinová.

O milostných vztazích podle ní otevřeně mluvili jen mezi sebou. Kontaktovali se tajně přes sociální sítě.

Řada z nich se se svou orientací nesvěřila ani svým rodinám - ze strachu, aby je jejich silně konzervativní příbuzní nenapadli nebo nezavrhli. 

Podle Nové gazety je homosexualita v horském Čečensku považována za zvrhlost a místní lidé se k ní dodnes staví s opovržením.

Naopak role mužů jako ochránců je v čečenské společnosti zakořeněná velmi silně a během krizí se ještě zvyšuje, uvádí ruský profesor Andrej Makaryčev. 

Právě na konzervativní tradice se často odvolává i čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

Ten se dostal do čela malé severokavkazské republiky po dvou ničivých separatistických válkách. Zavedl v Čečensku tvrdý autokratický režim, který nakonec potlačil další vzpoury, zejména ze strany islamistických radikálů.

Autonomní republika Čečensko je součástí Ruské federace a sám Ramzan Kadyrov otevřeně podporuje politiku prezidenta Vladimira Putina.

Tento týden se s ním znovu osobně sešel.

Během setkání odmítl, že by v regionu docházelo k pronásledování gayů. Naopak prohlásil, že je oblast bezpečnější než dřív.

"Z ulic zmizela zločinnost a neobjevují se ani vážné teroristické hrozby," řekl Kadyrov podle serveru kremlin.ru.

V Rusku probíhá vnitřní silná krize, únava z režimu je veliká, celý systém funguje na principu korupce, říká novinář Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 57 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy