V následujících 100 letech by se Země neměla střetnout s žádným větším asteroidem, který by měl negativní dopady na život na planetě. Jak ale NASA uvádí, neznamená to, že je lidstvo v bezpečí - může to i znamenat, že o všech asteroidech nevíme. Proto se v rámci programu planetární ochrany rozhodla vyzkoušet, jak by se dalo takovému střetu vyhnout.
Pro svůj test vědci vybrali binární planetku Didymos, která Zemi nijak neohrožuje, ale podle Toma Statlera, podílejícího se na misi, je "perfektní přírodní laboratoří". Tvoří ji dvojice asteroidů, kdy menší z nich obíhá kolem většího - stejně jako Měsíc obíhá kolem Země.
Menší z útvarů, označovaný písmenem B, měří v průměru asi 160 metrů a bude cílem naší mise, píše na svých webových stránkách NASA.
Loď DART by k němu měla doletět v září nebo říjnu příštího roku. Na jeho povrch nejprve vypustí kameru, která bude celý manévr dokumentovat. Poté do asteroidu narazí rychlostí 6,6 kilometru za sekundu. Loď se tím zničí, ale náraz by měl dokázat změnit trasu asteroidu, který se nyní pohybuje po oběžné dráze.
"Tím, že narazíme menší lodí do většího asteroidu, se asteroid nezničí, ale odkloníme ho. Pošťouchneme ho a trochu pozměníme budoucí trasu asteroidu," vysvětluje ve videu planetoložka Nancy Chabotová. Nyní menší útvar oběhne ten větší za 11,9 hodiny. Po kolizi by se měla jeho rychlost změnit o zlomek procenta, a tudíž i doba oběhu o několik minut.
Animace: Takto má vypadat odklonění asteroidu
"Skutečnost, že Didymos B obíhá okolo Didyma A, je důležitá pro jednodušší měření výsledků. Zároveň to zaručí, že experiment nezmění oběžnou dráhu dvojice kolem Slunce," uvádí Statler pro technologický blog Engadget.
Zkoumání kráteru
Loď DART vynese do vesmíru ve středu po sedmé hodině ranní středoevropského času raketa Falcon společnosti SpaceX. NASA bude start vysílat v živém přenosu, sledovat ho můžete na serveru YouTube.
Zda bude mise úspěšná a skutečně upraví trasu planetky, zjistí vědci krátce po nárazu. Dodatečné informace jim poskytne mise Evropské kosmické agentury (ESA) s názvem Hera. Její start je naplánovaný na říjen 2024 a k asteroidům by měla doletět koncem roku 2026 nebo začátkem roku 2027.
Hera pomocí radaru prozkoumá jádra asteroidů a také zanalyzuje jejich chemické složení. Zároveň se zaměří na kráter, který po sobě DART zanechá.
"Na Měsíci či různých asteroidech je mnoho kráterů. Ale v tomto případě budeme moci studovat kráter, u něhož budeme přesně znát vlastnosti objektu, který do něj vrazil. To nám výrazně pomůže s pochopením chování kráterů," popisuje pro specializovaný server Space.com Michael Kueppers, který se podílí na misi v ESA.
Nový vztah lidstva a vesmíru
Přestože lidé už přistáli na Měsíci a vyslali sondy k nejrůznějším planetám i na oběžnou dráhu Země, nikdy neovlivnili mechanismy sluneční soustavy. Tato mise bude první, která to udělá a pozmění vztah lidstva a vesmíru, píše server Space.com. Podle odbornic, které web oslovil, to ale může představovat rovnou několik etických problémů.
Především o misi, která tuto změnu přinese, rozhodla americká NASA víceméně sama a státy, jež vlastní vesmírné programy nemají, se k plánování nemohly vyjádřit. Stejně tak o svých záměrech úřad neinformoval dostatečně i veřejnost.
"Většina americké a také světové veřejnosti o misi neví. Nikdo nevyšel před lidi a neřekl: 'Lidé a světe, co si o tomto nápadu myslíte?'" vysvětluje například Natalie Treviñová, která se zaměřuje na vesmír.
Další častou výtkou jsou dopady, které takové počínání ve vesmíru může přinést. "Vše postupuje krok za krokem. Při tomto pokusu se sice nemůže nic stát, ale je to první krok vedoucí k dalšímu," uvádí Valerie Olsonová, antropoložka zkoumající planetární obranu. "Máme jako lidstvo právo na to, abychom dělali masivní změny v solárním systému? A jaký precedent to dává?" ptá se Treviñová, která tyto úkony přirovnává ke stavbě vodní přehrady - přestože to může přinést lidem užitek, existují i nevýhody, například pro životní prostředí.
Vesmírná geografka Ellie Armstrongová zase upozorňuje na to, že NASA o potenciální srážce Země s asteroidem mluví jako o největším budoucím nebezpečí pro planetu. Pomíjí přitom vymírání druhů a klimatickou změnu, kterým je Země vystavena už v současnosti. Také doplňuje, že pokud by ke srážce hypoteticky došlo, samotný asteroid by nestál za úmrtím tolika lidí a živočichů jako změna v atmosféře, již by srážka způsobila.
"Zajímalo by mě, co to říká o Americe, NASA a o tom, jaké problémy chtějí ukazovat, že řeší," uvedla. "Doslova přesouvají asteroid, ale pro řešení velmi reálných problémů podobné technologické inovace nedělají."
