Vědci objasnili dlouholetou záhadu, proč má Měsíc tak málo kráterů

Matěj Pur
20. 9. 2021 16:10
Když se v noci podíváte na Měsíc, můžete spatřit povrch posetý velkým množstvím kráterů. Protože nemá atmosféru a neprobíhá na něm eroze, pozůstatky dopadů asteroidů tu zůstávají beze změny navždy. Vědce ale dlouhou dobu trápila záhada, proč jich na povrchu Měsíce není více.
Povrch Měsíce je sice pokrytý krátery, je jich ale podle vědců málo. Za 4,5 miliardy dlouhou historii by zvlášť během formování sluneční soustavy mělo různých těles na Měsíc dopadnout mnohem více.
Povrch Měsíce je sice pokrytý krátery, je jich ale podle vědců málo. Za 4,5 miliardy dlouhou historii by zvlášť během formování sluneční soustavy mělo různých těles na Měsíc dopadnout mnohem více. | Foto: Shutterstock

Australští experti nyní přišli s vysvětlením, že povrch Měsíce byl zpočátku roztavený a tvořilo ho velké lávové moře.

"Velmi mladý Měsíc se zformoval s globálním lávovým oceánem, který chladl miliony let a vytvořil Měsíc v podobě, jakou známe dnes. Takže když asteroidy a jiná tělesa zasáhly měkčí povrch, nezanechaly tak viditelné stopy a zůstalo po nich méně geologických důkazů, že se dopad odehrál," uvádí vedoucí výzkumu Katarina Miljkovicová z australské Curtinovy univerzity v Perthu.

Myšlenka velkého lávového oceánu na Měsíci sice není nová, australský výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications ale odhaluje potenciální časovou osu, jak Měsíc postupně chladl a tuhl, a dává to dohromady s tím, co víme o stavu tehdejší sluneční soustavy.

"Časový rámec tuhnutí měsíčního lávového oceánu se značně liší mezi různými vědeckými studiemi, ale může být prodloužen dostatečně, aby zasáhl i do období velkého bombardování asteroidy, typické pro nejstarší období vývoje sluneční soustavy," říká Miljkovicová s tím, že jak Měsíc stárl a jeho povrch chladl, stával se čím dál tím tvrdším, a krátery tak byly viditelnější.

Další let na Měsíc

Výzkum historie Měsíce je velmi důležitý, protože ukazuje, co se v té době mohlo odehrávat na Zemi, kde jsou stopy nejstarší historie zničené větrem, oceánem či tektonickou činností. Měsíc jako náš nejbližší soused tak může pomoct odhalit, jak vůbec planety vznikaly a jak mohly vypadat podmínky, ve kterých na Zemi začal život.

Výsledky australských vědců jsou také v souladu s výzkumem vzorků, které přivezli astronauti z Apolla 17 při poslední lidské misi na Měsíc v roce 1972. Loni v nich vědci našli stopy baddeleyitu, nerostu, který vzniká při teplotách vyšších než 2300 stupňů Celsia. Tak extrémní teploty ukazují, že pravděpodobně celá kůra Měsíce musela být roztavená.

Další vzorky z Měsíce by lidstvo mělo získat již brzy. V rámci programu Artemis mají Američané v plánu se na Měsíc vrátit již za tři roky. I když se dá předpokládat, že dojde k dalším odkladům a posunu termínu, byl již vybrán i dodavatel přistávacího modulu pro dva lidi. Vyrobit by jej měla soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, což se ale nelíbí konkurenční firmě Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose.

Kvůli škrtům amerického Kongresu v rozpočtu NASA si může úřad dovolit vsadit jen na jednu soukromou společnost, i když obvykle prosazuje možnost většího výběru. Blue Origin proti tomu podal stížnost ke kontrolnímu orgánu GAO a poté, co byla zamítnuta, i žalobu k soudu. Zatím je tedy program Artemis pozastavený, ale další pokračování výzkumu Měsíce by jinak mělo následovat již brzy.

 

Právě se děje

Další zprávy