Extremisté a nacionalisté Cintulu nálepkují jako nenávistného liberála, neboť v uniklém videu z policejní stanice těsně po atentátu říká, že nesouhlasí s kroky vlády, jmenovitě s rušením RTVS či s odvoláním předsedy Soudní rady Jána Mazáka. Umírněnější ho zase mají za extremistu, ať už proto, že se objevil na mítinku Slovenských branců, nebo pro jeho názory na migranty a Romy, připomíná deník SME.
K Cintulovým světonázorům se zatím nejvíce přiblížila některá zahraniční média, ale v důsledku chyby. Jelikož byl Cintula z Levic, psali o něm, že byl levičák, neboť byl z levicové politické strany. Nesmysl vznikl tak, že online překladač přeloží název města Levice do angličtiny jako "The Left", tedy Levice, což svádí k představě, že tak se jmenovala jakási strana, ve které Cintula prý působil.
Cintula měl podle zjištění deníku SME sice k levicovým názorům zřejmě nejblíže, ale spíše než politická ideologie ho v životě hnala frustrace z vývoje země a touha s tím něco dělat.
Jeden z jeho přátel ho označil za "profesionálního revolucionáře", muže činu, který "nemá rád lajdáctví, záhalku a lenost" a s nadsázkou ho přirovnává k marxistickému revolucionáři Che Guevarovi. Otázkou proto je, proč zaútočil na politika, který se se svou stranou a se spolupracovníkem, obdivovatelem marxismu Ľubošem Blahou, přibližují jeho ideálům. Odpověď naznačují Cintulovi známí.
Roky aktivní rebel
Když za socialismu Cintula pracoval v dole v Handlové, ukázal, že má kuráž vzepřít se systému, naráží-li na jeho definice spravedlnosti. Vyplývá to z vyprávění jeho přítele, jehož jméno redakce zná.
"I v tom dole, ať už přes odbory, nebo burcování lidí uměl jednat s ideálem, že se musí sami za sebe s kolegy umět postavit," říká. Prvomájových oslav se prý zúčastnil s provokativním heslem a policisté proti němu použili slzný plyn. Při jiné příležitosti spolu zase odřezali konstrukci se srpem a kladivem před kulturním domem.
Pod krycím názvem "Ďuro" Cintulu evidovala Státní bezpečnost jako prověřovanou osobu. Činila tak zejména tehdy, když viděla v lidech potenciál spolupráce nebo nebezpečí. "Do roku 1989 to byl protirežimní člověk. StB ho registrovala, ale to proto, že byl konfliktní a dokázal se postavit proti režimu," vysvětluje pro SME dlouholetý regionální novinář Štefan Ráchela, který Cintulu osobně zná.
Když přišla sametová revoluce, Cintula byl podle jeho známých aktivní. Na škole, kde působil, založil místní organizaci Veřejnosti proti násilí (VPN). Když se však nedostal do požadované funkce, odešel.
Vystřídal několik zaměstnání. Pracoval v dole v Handlové, později byl učitelem, měl kamenářskou dílnu či vlastní tělocvičnu. Pracoval i pro soukromou bezpečnostní službu jako ostraha. V obchodě ho v té době napadl zákazník, jak již informovala televize Markíza.
Psaní poezie bylo spíš jeho koníčkem, ale prý měl ambici být spisovatelem. Přestože byl velmi aktivní, často se mu nedařilo dosáhnout vrcholu svých ambicí.
"Jakoby se dalo čekat, že dříve či později něco spáchá"
Tento motiv se ukazuje i u dalších dosud zjištěných Cintulových aktivit. V roce 2016 se snažil založit stranu Hnutí proti násilí, která názvem odkazovala na VPN. Nepodařilo se mu však sesbírat 10 tisíc podpisů. Ve stejnou dobu oslovil sdružení Slovenští branci, nakonec ho však s nimi spojuje zřejmě jen jedna půlhodinová spolupráce.
Někdejší šéf branců Peter Svrček řekl pro SME, že Cintula je sám oslovil, že chce na akci zarecitovat svou poezii. Mluvili spolu prý asi jen půl hodiny a na detaily si už nevzpomíná. Byla to prý jediná akce, které se zúčastnil. "Vznik Slovenských branců není hra nezodpovědných mládenců a dívek, ale právě naopak," napsal ještě v ten den Cintula ve statusu, který sdíleli Slovenští branci.
"V chaotickém světě pasivních dospěláků je iniciativa mládeže překvapením. Jejich přirozenou iniciativu je třeba přijmout, ne odmítat. Vyslovuji jim důvěru, i společnost by se měla učit důvěřovat jim, měla by se jim otevírat, měla by je přijmout," dodal.
O Romech se hanlivě vyjadřoval ve své knize Efata. "Tolik bezostyšných cikánů v Evropě, jako je dnes, ještě nikdy nebylo. Ale oni dobře vidí a vědí, jak využívat sociální systémy zemí," napsal. Jeho známí říkají, že spíše než etnický rasismus ho k tomu ale vedlo stereotypní přesvědčení bojovat proti lenosti a těm, kteří společnosti ničím nepřispívají.
Objevil se i na akci Matice Slovenské. Různorodost spolků a lidí, se kterými se aktivně dostával do kontaktu, zároveň vylučuje, že by se držel jasně specifikované ideologie. O Cintulovi se také psalo, že byl členem Progresivního Slovenska nebo že kandidoval za extremisty. Nic z toho se nepotvrdilo.
Deníku SME se útočníka podařilo identifikovat na dvou veřejně dostupných fotografiích ze 7. února z opozičního shromáždění proti přijetí vládní novely trestního zákona. Protestu se zúčastnilo přibližně 18 tisíc lidí. Na prvním snímku, který pořídil fotograf slovenské agentury TASR, je vidět jeho tvář pod jedním z transparentů. Druhou fotografii zveřejnil britský deník The Guardian, Cintula je na ní rozpoznatelný v davu.
Jeho přátelé a známí se shodují, že rozhodně nebyl progresivistou nebo liberálem. Na druhé straně však špatně snášel válku na Ukrajině. Ráchela si myslí, že mu byl v některých momentech sympatický bývalý slovenský premiér Igor Matovič. "Ale nedovolil bych si tvrdit, že by s ním byl významněji ztotožněn. Myslím si, že k Robertu Ficovi choval nadstandardní antipatii," řekl.
Čím byl Cintula starší, tím byl zatrpklejší a zklamanější z politického a společenského dění. I na sociálních sítích se prý vyjadřoval stále kontroverzněji. "Jakoby se dalo čekat, že dříve či později něco spáchá," míní Ráchela.
Naposledy mluvili o kamenictví
Jeden z Cintulových přátel s ním měl poslední kontakt přes sociální sítě týden před atentátem. Jako s kameníkem se s ním radil o demontáži mramorové vázy z pomníku, protože byla rozbitá. "O politice jsme vůbec nemluvili."
Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok i ve čtvrtek potvrdil, že Cintulův útok na premiéra byl politicky motivován, plánoval ho po prezidentských volbách, ze kterých byl zklamán.
Cintulu zaznamenali už na dřívějším výjezdním jednání vlády v Dolné Krupé 24. dubna mezi protestujícími. S transparentem s nápisem "Mír plus prosperita, Válka plus chudoba" postával před prostorem, kam přicházeli členové vlády. Pokřikoval na ně hesla včetně vulgarismů.
Hned vedle něj stál člen předsednictva strany Demokrati Marek Polonec. V rukou držel transparent s jiným motivem, ale konstrukcí a provedením byl stejný jako ten Cintulův.
Demokraté to vysvětlují tak, že na spontánní neorganizovaný protest donesli transparenty, které drželi i další přítomní, kteří k nim však nepatří. Polonec pro SME řekl, že s Cintulou nemluvil a že ani nevěděl, o koho jde.
Protestu se zúčastnil i místní aktivista Matej Karásek, který s Cintulou držel velký karton s nápisem "Směrem ke sviním".
"Kousek od dvou postarších přívrženkyň vlády stál i muž v důchodovém věku. Nikdo ho neznal a ještě mě zpočátku napadlo, jestli to není nějaký operativec," popisoval setkání Karásek ve středu na sociální síti. Cintula přešel přes silnici a přidal se k protestujícím. "V prudkém větru, který toho dne panoval, se chopil iniciativy a na chvíli mi přidržel transparent z velkého kartonu," napsal Karásek.
Stihli se jen vzájemně představit, jinak spolu nekomunikovali. "Já jsem básník," řekl prý o sobě Cintula.
